Je to další salva v obchodní válce, jejímž prostřednictvím se americký prezident snaží donutit firmy, aby převedly výrobu do Spojených států. Donald Trump ve čtvrtek oznámil dlouho avizovaná cla na dovážené léky a také na nábytek a nákladní automobily. V případě farmaceutik prezident opatřením vyvíjí rovněž tlak na výrobce, aby snížili ceny.

Trump napsal na sociálních sítích, že u dovozů patentovaných léků vláda zavede od 1. října clo 100 procent, „pokud daná společnost NESTAVÍ svůj farmaceutický výrobní závod v Americe“. 

Oznámení je jedním z několika nových cel zaměřených na průmysl, jež mají začít platit už příští týden. Dovoz těžkých nákladních automobilů bude podléhat clu 25 procent, kuchyňského či koupelnového nábytku 50 procent a na dovoz čalouněného nábytku bude platit sazba 30 procent. Jde o další rozšíření celních opatření, která Trump začal zavádět krátce po lednovém nástupu do úřadu. 

K Trumpovým vyjádřením však zatím chybějí podrobnosti. Změny celního režimu v oblasti farmaceutických výrobků Trump avizoval už měsíce, původně hrozil cly až 200 procent. Může to být součástí systematického tlaku Bílého domu na farmaceutické firmy – v pondělí totiž vyprší termín, do kterého mají téměř dvě desítky největších výrobců sami snížit ceny na úroveň jako v zahraničí. 

Podle odborníků to vypadá, že by se firmy s pobočkami v USA mohly celním bariérám vyhnout. Agentura Bloomberg uvádí, že nejvíc mohou být postiženy dovozy léčiv ze Singapuru a Švýcarska. Podle obchodních dohod, jež s Američany nedávno uzavřely Velká Británie a Japonsko, mohou být konkrétně u léčiv zváženy zvláštní sazby. Pokud se nová cla nebudou sčítat se stávajícími tarify dohodnutými s jednotlivými zeměmi, bude jejich dopad omezený. Evropská unie už v létě uzavřela s Washingtonem širší obchodní dohodu, která zahrnuje clo 15 procent na farmaceutické produkty.

Velké farmaceutické firmy jako Merck, AstraZeneca a Johnson & Johnson navíc už oznámily v uplynulých měsících na základě Trumpových hrozeb miliardové investice do výroby v USA. „Všichni hlavní hráči mají nějaké výrobní zastoupení na (americkém) trhu a téměř všichni oznámili zvýšení investic přímo spojených s místní výrobou,“ citovala agentura Bloomberg Jareda Holze, specialistu na zdravotní péči z Mizuho Securities. Ne všichni ale slibované projekty už zahájili.

Ozempic, Wegovy a spol.

Americká média připomínají, že několik v Americe velmi populárních farmaceutik se vyrábí v Evropské unii – hlavně v Dánsku a Irsku. Jde zejména o některé složky, které jsou v lécích na diabetes a hubnutí Ozempic a Wegovy, vyráběné skupinou Novo Nordisk. Jde také o složky v konkurenčním léku Mounjaro od Eli Lilly. 

Na výrobu ve Švýcarsku se spoléhají Johnson & Johnson, Bristol Myers Squibb či Novartis především v případě nejmodernějších léčiv na boj s rakovinou. Léky na mnohá vážná nebo velmi vzácná onemocnění se vyrábějí rovněž v Japonsku.  

Trump tentokrát zavádí cla ne na základě zemí původu jako v minulosti, ale na základě typů produktů. Využívá k tomu zákon o rozšíření obchodu (Trade Expansion Act), který umožňuje vládě uvalit cla bez zásahu Kongresu, pokud je dovoz považován za hrozbu pro národní bezpečnost. Tento přístup už prezident použil u cel na dovoz automobilů, mědi, oceli a hliníku. 

Brzy se také očekávají změny celního režimu u různých strategických položek, například polovodičů, důležitých minerálů, robotů a zdravotnických prostředků. Trump tak chce snížit závislost USA na zahraniční výrobě.

Cla mířená na jednotlivá odvětví tak mohou mít podle odborníků silnější právní základ než cla uvalená na úrovni jednotlivých zemí. U těch Trumpův tým využil zákon o nouzových ekonomických pravomocech a narazil: dva soudy nižší instance takovou aplikaci zákona odmítly a případ směřuje k Nejvyššímu soudu.