Amerického prezidenta Donalda Trumpa stále víc znepokojuje paralýza dopravy v Hormuzském průlivu, jež způsobuje růst cen ropy a plynu a vytváří riziko nové vlny inflace po celém světě. Snaží se proto do války na Blízkém východě vtáhnout americké spojence, a dokonce i Čínu, která má s Íránem tradičně dobré vztahy.

Trump v nedělním rozhovoru pro Financial Times prohlásil, že by další země měly mimo jiné pomoci odstraňovat íránské námořní miny a po boku americké armády úžinu bránit proti potenciálním útokům. Poznamenal, že Evropa a především Asie jsou na energetických surovinách z Perského zálivu mnohem více závislé než Spojené státy, a je tedy v jejich zájmu se do řešení konfliktu zapojit.

Trump navíc řekl, že pokud se tak nestane, Severoatlantickou alianci čekají blíže nespecifikované důsledky. Také pohrozil, že by mohl odložit plánovanou návštěvu Číny, kde má na přelomu března a dubna se svým protějškem Si Ťin-pchingem jednat o prodloužení celního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.

„Je naprosto logické, aby ti, kdo mají z průlivu prospěch, pomohli zajistit, že se tam nestane nic špatného,“ řekl americký prezident britskému listu. „Pokud nebudou reagovat, nebo pokud bude reakce negativní, bude to myslím velmi špatné pro budoucnost NATO.“

Jeho výroky potvrzují obavy mnoha kritiků války. Ačkoli Spojené státy a Izrael úspěšně zničily velkou část íránských vojenských zařízení a celou řadu nejvyšších představitelů, protizápadní islamistický režim v zemi zůstává u moci a ohrožuje bezpečnost regionu a ekonomiku celého světa. Uzavření Hormuzského průlivu, jímž normálně proplouvá asi pětina světových dodávek energetických surovin, představuje už nyní podle Mezinárodní agentury pro energii nejvážnější narušení obchodu s ropou a plynem v historii. Írán navíc tuto krizi může snadno prodlužovat, dokud bude mít kontrolu nad svým územím na břehu úžiny.

Cena ropy Brent v pondělí opět stoupla přibližně na 105 dolarů za barel a je téměř o polovinu vyšší než před začátkem války. Dopad na cenu akcií je sice relativně omezený, přesto hlavní americký index S&P 500 na konci minulého týdne klesl na nejnižší úroveň od loňského listopadu.

Investoři, ekonomové i politici se totiž obávají, že pokud se ceny ropy a plynu udrží vysoko po delší dobu, bude to pro svět znamenat novou vlnu inflace, jež by poškodila spotřebitele i firmy. Toto riziko děsí také Trumpovy republikány, kteří se už před válkou obávali, že vysoké ceny zboží a služeb – a prezidentova klesající popularita – stranu poškodí v podzimních volbách do Kongresu.

Možné dopady dlouhodobějšího uzavření Hormuzského průlivu na ekonomiku bude tento týden na plánovaných zasedáních pravděpodobně řešit více než 20 centrálních bank včetně americké, britské, evropské i české. Změny úrokových sazeb sice nejsou na pořadu dne, podle agentury Bloomberg se však dá očekávat, že banky zmíní riziko inflačního šoku, které by je v budoucnu mohlo donutit odložit snižování úrokových sazeb, či dokonce zvažovat jejich zvýšení.

Trump, jenž se v minulých dnech snažil obavy z vysokých cen ropy zlehčit či rozptýlit, navíc pohrozil možným útokem na hlavní íránský ropný terminál na ostrově Charg. To by sice zemi připravilo o největší zdroj příjmů, ale rovněž dále prohloubilo krizi dodávek pro zbytek světa.

„Viděli jste, jak jsme udeřili na ostrov Charg, na všechno kromě ropovodů,“ řekl americký prezident Financial Times. „Ty můžeme zničit za pět minut. A oni proti tomu nemůžou udělat vůbec nic.“

Přestože Trump už několikrát prohlásil, že Spojené státy válku prakticky vyhrály, Írán nadále ohrožuje Blízký východ. Podle analytiků je cílem Teheránu způsobit v regionu co největší chaos a ohrozit hospodářství a turismus v okolních zemích, z nichž mnohé jsou tradičními americkými spojenci a mohly by vyvíjet tlak na ukončení konfliktu.

Podle ekonoma Farouka Soussy z investiční banky Goldman Sachs citovaného Bloombergem by se v případě dvouměsíčního uzavření Hormuzu mohl letošní hrubý domácí produkt Kataru a Kuvajtu snížit o 14 procent, což by představovalo nejhlubší recesi těchto států od války v Perském zálivu na začátku devadesátých let.

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty by na tom byly lépe, neboť mají možnost část produkce ropy vyvézt jinou cestou, přesto by však podle Soussy zažily tří- až pětiprocentní ekonomický propad.

Letiště v Dubaji, druhé největší na světě v počtu odbavených pasažérů, muselo v noci z neděle na pondělí dočasně pozastavit přílety a odlety po dronovém útoku na jeden ze zásobníků paliva. Požár se už podařilo uhasit a provoz na největším dopravním uzlu při cestách mezi Evropou a Asií byl obnoven.