Doba, kdy Evropa v zájmu udržení spojenectví s USA tolerovala stále nové útoky a rozmary Donalda Trumpa, pravděpodobně končí a může přerůst v historicky největší krizi transatlantického partnerství. Po víkendové výhrůžce amerického prezidenta, že uvalí dovozní cla na osm evropských zemí kvůli jejich odporu vůči připojení Grónska k USA, je Brusel připraven odpovědět rozsáhlými odvetnými tarify. 

Pohár trpělivosti Evropanů přetekl po sobotním Trumpově oznámení, že od začátku února uvalí cla ve výši deset procent na dovoz veškerého zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska a že od června sazbu zvýší na 25 procent, pokud nebude dojednána „úplná a totální koupě Grónska“ Spojenými státy. Podle odhadu analytické divize agentury Bloomberg by taková celní bariéra mohla snížit vývoz z postižených zemí do USA až o 50 procent a dopadla by hlavně na Německo, Švédsko a Dánsko.  

V reakci na bezprecedentní pohrůžku šéfa Bílého domu se v neděli sešli velvyslanci EU a podle médií se dohodli na možném nasazení tvrdých protiopatření – uvalení už loni schválených recipročních cel, jež by postihla dovážené zboží z USA v objemu 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by Unie navíc mohla využít mimořádný nástroj proti ekonomickému nátlaku (ACI) a zablokovat dovoz vybraného amerického zboží. Šéfové nejsilnějších frakcí v Evropském parlamentu zároveň prohlašují, že by europoslanci měli odmítnout loni sjednanou dohodu mezi USA a EU, v níž Evropané odsouhlasili americká 15procentní cla a větší otevření trhu pro zboží z USA. 

Očekává se, že evropští lídři tento týden využijí Trumpovy přítomnosti na ekonomickém fóru v Davosu a pokusí se s americkým prezidentem ještě dohodnout. Už nyní je ale zřejmé, že se vztahy mezi USA a Evropou zhoršily do míry, jež nemá obdobu od druhé světové války. Po Trumpově opakovaném zpochybňování závazků v rámci NATO, sílícím nátlaku na připojení Grónska a dalších krocích svědčících o vůli Washingtonu prosazovat si úzce národní zájmy se Evropa ocitá na prahu rozkolu aliance s nejsilnější mocností světa. Pokud k němu skutečně dojde, dramaticky se zvýší zranitelnost kontinentu hlavně vůči Rusku.

„Prezident Trump spustil lavinu, která hrozí zničit desítky let transatlantické spolupráce,“ citoval Bloomberg z prohlášení Stefana Löfvena, šéfa druhé nejsilnější, socialistické frakce v europarlamentu. „Je jasné, že byla překročena hranice a že už toho bylo dost,“ řekl webu Politico evropský diplomat, jenž byl informován o nedělních jednáních velvyslanců.

Podle deníku Financial Times znamená Trumpova pohrůžka novými cly pro Evropany „brutální lekci“ a je důkazem, že jejich vytrvalá snaha o vstřícnost vůči americkému prezidentovi s cílem udržet transatlantické spojenectví a dosáhnout spravedlivého míru na Ukrajině selhala.

Reciproční cla ve výši 93 miliard eur by EU mohla vůči USA nasadit rychle díky tomu, že tato opatření schválila už loni, ještě před dosažením dohody s Američany, a následně pozastavila jejich účinnost. Jiné odvetné kroky by musely projít zdlouhavým schvalovacím procesem, který by vyžadoval i souhlas členských zemí. To platí také o použití nástroje proti nátlaku, takzvané obchodní bazuky, jehož původním cílem je penalizovat země, které využívají obchod ke geopolitickému vydírání. Podle zdrojů Politica zatím evropské vlády nepožádaly Evropskou komisi, aby s nasazením tohoto nástroje pokračovala.

Bezpečnostní následky

Transatlantická roztržka může mít nedozírné bezpečnostní následky. Týdeník The Economist upozornil, že pokud by se Washington skutečně pokusil kontrolu nad Grónskem získat silou, některé evropské země by mohly omezit Američanům přístup k jejich vojenským základnám na starém kontinentě. 

Pro Spojené státy je přitom evropská infrastruktura klíčová, zvláště pro mise na Blízkém východě a v Africe. Příkladem je obří německá základna Ramstein, jež sehrála klíčovou roli například při nedávných amerických zásazích v Jemenu či Íránu.

Trumpovy choutky jsou přitom trnem v oku i samotným Gróňanům. Podle nedávného průzkumu agentury Verian 85 procent obyvatel ostrova odmítá myšlenku stát se součástí USA. Debata se soustředí spíše na míru autonomie, případně nezávislosti na Dánsku, nikoli na připojení k jiné zemi.

Anexe Grónska nemá silnou podporu ani ve Spojených státech. Z aktuálního průzkumu CNN vyplývá, že získání kontroly nad ostrovem odmítají tři čtvrtiny Američanů, přičemž odpor je obzvlášť silný v případě použití nátlaku, či dokonce vojenské síly.