Trump se opět pustil do šéfa Fedu. Na mítinku přesvědčoval, že cla jsou prospěšná
(Ve 4. odstavci byla opravena částka vyčíslující objem trhu s americkými vládními dluhopisy.)
Donald Trump na setkání uspořádaném k oslavě jeho prvních sto dnů v úřadu opět zaútočil na šéfa centrální banky (Fed). Řekl, že Jerome Powell nedělá dobře svou práci a nesnižuje úrokové sazby, jak by měl. Stalo se tak jen pár dní poté, co dlouhodobou kritiku Powella mírnil, zřejmě pod vlivem šoku ze silné reakce finančních trhů na pokusy zasahovat do nezávislosti centrální banky.
Trump si přeje nižší výpůjční náklady, protože se obává, že vysoká cla, jež uvaluje na dovozy do Spojených států, zpomalí ekonomický růst. Fed však hospodářský růst sleduje jen zprostředkovaně, jeho povinností je především hlídat zaměstnanost a inflaci. Obává se, že vyšší cla se v určité míře přelijí do spotřebitelských cen, a proto zatím nechce sazby rychle snižovat. To Trumpa frustruje.
„Inflace je v podstatě dole a (tržní) úrokové sazby se snížily i přesto, že mám ve Fedu člověka, který nedělá moc dobrou práci,“ řekl Trump na setkání s občany v Michiganu poblíž města Detroit, které je považováno za ústředí amerického automobilového průmyslu.
Trump na Fed znovu útočí, přestože musel předchozí kritiku Powella přibrzdit, když vyvolala výprodeje amerických aktiv. Finanční trhy špatně „snáší“ intervencionistické a aktivistické snahy, jež by mohly podrýt nezávislost Fedu, která je podstatou důvěryhodnosti amerických vládních dluhopisů. Trh s obligacemi Spojených států v objemu 28 bilionu dolarů tvoří základ globálního finančního systému a funguje jako referenční bod, neboli „benchmark“, pro investory, centrální banky i finanční instituce po celém světě.
Výprodeje amerických vládních bondů ukázaly Trumpovi, že růst výpůjčních nákladů vlády je riziko, protože může zatížit veřejné finance do takové míry, že by mohl zkomplikovat implementaci klíčové části jeho volebního programu, a to snižování daní.
Trump ve svých komentářích na setkání projevil určité povědomí o riziku pramenícím z tlaku na kroky Fedu, když řekl: „Fed se nesmí kritizovat. Měli by mít prostor dělat to podle sebe.“ Vzápětí však dodal: „Ale já toho vím o úrokových sazbách mnohem více než on (Powell).“
Cla a 100 dní v úřadu
Podle agentury Bloomberg Trump na mítinku dále vychvaloval svou protekcionistickou politiku jako cestu k návratu průmyslové výroby do Spojených států, což podle něj povede k ekonomické konjunktuře. Krátce před setkáním přitom podepsal dvě vyhlášky, jimiž oddálil o dva roky zavedení 25procentního cla na dovozy automobilových součástek. Za odklad silně lobbovaly americké automobilky.
Podpis oddálení platnosti cel je podle Trumpa ukázka ochoty k „pružnosti“, kterou projevil s ohledem na potřebu automobilek získat více času na přesun výrobního řetězce do Spojených států. Zároveň je varoval před dalším dovozem autosoučástek. „Dali jsme jim trochu času předtím, než je popravíme,“ uvedl podle Bloombergu.
Agentura dodala, že není jasné, zda v úterý podepsaný odklad povede k obnově výroby, kterou některé automobilky, včetně například Stellantisu, kvůli clům pozastavily. V souvislosti s pauzou přišli dočasně o práci zaměstnanci automobilky v Michiganu, Indianě, ale i lidé v její kanadské výrobní lince.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že obavy Američanů ohledně Trumpovy hospodářské politiky rostou, především pak z dopadu cel na ceny. Podle průzkumu Reuters/Ipsos, zveřejněném v úterý, pouhých 36 procent respondentů schvalovalo Trumpovu dosavadní hospodářskou politiku. To je nejnižší úroveň od jeho lednového nástupu do úřadu, ale také nižší úroveň než kdykoliv v průběhu jeho předchozího mandátu v letech 2017–2020. Spotřebitelská důvěra v USA v dubnu klesla na pětileté minimum.
Trump na mítinku tyto indikátory a průzkumy označil jako zaujaté proti němu. Účastníkům setkání cla vylíčil jako nástroj, který umožní, aby mohl přistoupit ke slibovanému snížení daní, když výnosy z tarifů dorovnají rozpočtové příjmy snížené v důsledku nižších daní.
Podle televize Al-Džazíra Trump tento měsíc řekl, že díky jeho clům již nyní do amerického rozpočtu přitečou 2 miliardy dolarů denně. Data z ministerstva obchodu však podle webu televizní stanice ukázala, že například minulý pátek byly příjmy z cel na úrovni 285 milionů dolarů, tedy silně pod hodnotou citovanou Trumpem. Pro porovnání, 17. ledna, kdy byl v úřadu ještě Joe Biden, byly příjmy z dovozních cel do amerického federálního rozpočtu podle dat ministerstva citovaných Al-Džazírou 128 milionů dolarů.
Podle ekonomky Dambisy Moyové by cla mohla do jisté míry rozpočtové příjmy zvýšit, ale zvyšují také náklady na dovážené zboží, a to neúměrně zatěžuje domácnosti s nižšími příjmy a omezenou kupní silou. Ve výsledku tak cla poškodí americkou pracující a střední třídu, kterou měla původně chránit. Pokud by spotřebitelé začali upřednostňovat zboží vyrobené ve Spojených státech před dovozem, mohly by být příjmy vlády oproti očekávání ještě nižší.
Čína cla „pozře“
Nejvyšší platná cla na úrovni 145 procent byla uvalena na dovozy z Číny, která je třetím největším obchodním partnerem Spojených států a na globální úrovni největším rivalem. Čína pak v odvetě uvalila na americké dovozy 125procentní clo, které tvrdě zasáhne mnoho významných amerických společností, které si tam vybudovaly nízkonákladové produkční kapacity, včetně například automobilky Tesla Elona Muska.
V rozhovoru pro NBC Trump připustil, že astronomická výše celní sazby se v podstatě rovná embargu. Uvedl však, že část nákladů na vysoká cla na americké spotřebitele nedopadne, protože Čína je „sní“. Zřejmě tím chtěl říci, že očekává, že cla půjdou na úkor marží čínských firem. Trump, který cla používá jako páku pro širší vyjednávání, očekává, že asijská velmoc se Spojenými státy brzy zasedne k jednacímu stolu. Zatím se k tomu však neschyluje.