Aby uklidnil trhy a zmírnil obavy, že válka s Íránem způsobí energetickou krizi, přispěchal v úterý americký prezident Donald Trump s prohlášením, že Spojené státy zajistí bezpečný tranzit ropy a plynu v Perském zálivu. Investory tím ale příliš neuklidnil a nic ani nenaznačuje, že by se konflikt blížil ke konci.

Trump napsal na své sociální síti, že vládní rozvojová finanční instituce U.S. International Development Finance Corporation (DFC) nabídne firmám „za velmi rozumnou cenu“ pojištění proti případným škodám v Perském zálivu. Dále prohlásil, že by americké námořnictvo mohlo začít doprovázet tankery plující Hormuzským průlivem, jímž proudí velká část světového obchodu s ropou a plynem.

„Ať se děje cokoli, Spojené státy zajistí VOLNÝ TOK ENERGIE do SVĚTA,“ napsal prezident na síti Truth Social.

Americko-izraelská koalice vzdušných a námořních sil od soboty útočí ze vzduchu na Írán a tamní režim spustil sérii odvetných útoků na americké cíle v okolních zemích. Izrael navíc útočí i na cíle v Libanonu. Íránské raketové a dronové útoky si zase vynutily uzavření největšího zařízení na zkapalněný zemní plyn na světě a největší ropné rafinerie v Saúdské Arábii.

Trumpova ujištění zmírnila napětí na trzích jen dočasně. Podle agentury Bloomberg cena ropy Brent dál rostla, byť mírnějším tempem než v předchozích dnech. Zatímco v pondělí byl nárůst téměř pět procent, a v úterý dokonce přes sedm procent, ve středu cena vzrostla pouze o 2,5 procenta zhruba na 83,50 dolaru za barel. I tak je od víkendového začátku války ropa dražší o víc než 15 procent. Rostly také ceny cukru, sóji, hnojiv a dalších komodit.

Investoři se zbavovali rovněž amerických vládních dluhopisů a naopak rostla cena zlata, která na krátkou dobu překonala úroveň 5400 dolarů za trojskou unci (113 tisíc korun). Přiblížila se tak rekordním cenám z konce ledna. Nervozita se přelila také na asijské akciové trhy. Na burze v Jižní Koreji akcie padaly už druhou obchodní seanci a jejich propad byl největší od globální finanční krize v roce 2008.

Investory znepokojuje, že válka v regionu zastavila mezinárodní dopravu a zejména transport ropy a zkapalněného plynu v Hormuzském průlivu. Jde o klíčovou námořní cestu, z níž nejdůležitější světoví producenti vyvážejí surovinu do celého světa. V průlivu, kterým prochází asi pětina světových dodávek energetických komodit, v neděli poklesl provoz zhruba o dvě třetiny a následně se prakticky zastavil. 

Strašák inflace

Pokud by válka trvala další týdny a Hormuz zůstal nebezpečný pro plavbu delší dobu, přineslo by to globální výpadky důležitých surovin, energetickou krizi a vlnu zdražování. To by mělo nepříjemné důsledky pro firmy a spotřebitele po celém světě, včetně Evropy: inflace by nutila centrální banky zvyšovat úrokové sazby a ekonomiky by se potýkaly s pomalejším růstem.

Kvůli válce došlo i k dalším zásahům do mezinárodního obchodu. Deník Financial Times například zmiňuje, že zastavení letecké dopravy v Dubaji narušil také obchod se zlatem a stříbrem, pro který je metropole ve Spojených arabských emirátech tradičním centrem. 

Obchodníky Trumpova prohlášení příliš nepřesvědčila. Většina z nich nevěří, že by se pouze prostřednictvím DFC mohl transport surovin v Perském zálivu rychle vrátit do normálu. Navíc není jasné, zda administrativa už podnikla ve věci nějaké přípravy. DFC coby vládní instituce na podporu investic v rozvojových zemích sice nabízí pojištění podniků proti politickým rizikům, prezident ani DFC ale detaily neuvedli. 

Instituce v tiskové zprávě pouze napsala, že charterovým lodním společnostem, majitelům lodí a důležitým poskytovatelům námořního pojištění může určitou podporu nabídnout, pokud se na ni obrátí přímo.

V uplynulých hodinách také pokračovaly íránské útoky na americká zařízení a další cíle v okolních státech. Podle mezinárodních agentur zasáhl dron například americký konzulát v Dubaji, v jehož blízkosti způsobil požár. Řízené střely a drony mířily na letecké základny a ropnou infrastrukturu v Saúdské Arábii, kde si vynutily uzavření největšího zařízení na zkapalněný zemní plyn na světě a největší ropné rafinerie v zemi. Už na začátku týdne mířily drony na americké velvyslanectví v Rijádu. Íránské útoky ze vzduchu byly nově hlášeny rovněž v případě amerických základen v Bahrajnu a Kataru.