Prezident Donald Trump už schválil plán amerického vojenského zásahu proti Íránu. Zatím však s finálním rozhodnutím, zda se Spojené státy po týdnu bojů připojí k Izraeli, vyčkává. Nechává tak svět v nejistotě, zda jde jen o taktické stupňování tlaku na íránský režim, aby se vzdal programu na výrobu jaderné zbraně, nebo se Amerika skutečně chystá na zemi zaútočit.

O interním schválení plánu útoku informoval deník The Wall Street Journal, podle něhož to Trump v úterý oznámil svým spolupracovníkům. Agentura Bloomberg uvedla, že se Spojené státy připravují na možnost útoku na Írán již v nadcházejících dnech. Zdroje obeznámené s přípravami připouštějí americký úder během víkendu, jiné však popisují situaci jako proměnlivou.

Trump ve středu řekl novinářům v Bílém domě, že kvůli rychle se měnící situaci na Blízkém východě dává přednost tomu, aby udělal „konečné rozhodnutí vteřinu před jeho přijetím“. Předtím odmítl potvrdit, že se USA přidají k Izraeli, aby zničily íránské podzemní provozy na obohacování uranu potřebného k výrobě atomové bomby. „Možná to udělám, možná to neudělám,“ citoval Trumpa Bloomberg.

Trumpovo váhání má i čistě domácí důvod: zvyšující se pravděpodobnost zapojení Spojených států do blízkovýchodního konfliktu způsobuje rozkol mezi Trumpovými republikány. Možnost přímého nasazení amerických sil názorově silně štěpí zejména prezidentovo hnutí MAGA (zkratka sloganu „Udělejme Ameriku znovu velkou“), k jehož zformování velkou měrou přispěla frustrace mnoha Američanů z vleklých a nákladných vojenských expedic USA v Iráku a Afghánistánu. Za vstup do války s Íránem by tak mohl Trump zaplatit ztrátou podpory části svého okolí i americké veřejnosti.

Vyčkávání Bílého domu dává Íránu prostor, aby ještě ustoupil a vyhnul se tak ničivým náletům USA s nasazením amerických hlubinných bomb. Zatímco íránský vůdce Alí Chameneí trvá na tom, že se jeho země nevzdá, ministr zahraničí Abbás Arakčí ve středu prohlásil, že Írán zůstává „oddaný diplomacii“. 

Podle zdrojů agentury Reuters se právě Arakčí v pátek sejde v Ženevě s ministry zahraničí Německa, Francie a Británie. Cílem Evropanů je přemluvit Teherán k ústupkům v jaderném programu a vyhnout se tak další eskalaci konfliktu. Podle zdroje z Německa bude schůzka koordinována se Spojenými státy. Na jednání ministrů by pak měly navázat rozhovory na úrovni expertů.

Írán štěpí MAGA 

Mezitím se Trump snaží uklidnit a přesvědčit část svých podporovatelů, které v posledních dnech rozladil jeho příklon k vojenské akci. Otevřeně proti zapojení USA do války vystupují hlavně bývalý moderátor Fox News Tucker Carlson a někdejší Trumpův poradce Steve Bannon. Prezident nicméně ve středu novináře ujišťoval, že spor s Carlsonem urovnal, a podporu Trumpovi vyjádřil také Bannon.  

Ostrá debata – probíhající online, v konzervativních médiích i na Kapitolu – postavila proti sobě izolacionistické křídlo Trumpovy koalice a jestřáby mezi republikány. Ti prezidenta vyzvali, aby zasáhl a zajistil, že Írán nevyvine jadernou zbraň. Rozkol přichází v době, kdy je Trumpova základna rozdělena také v otázce imigrace – Trumpova administrativa váhá, zda osvobodit zemědělské a služební pracovníky od deportací, aby zajistila fungování těchto odvětví i celé ekonomiky. 

Diskuse mezi Trumpovými republikány o správný postoj ke konfliktu nabývá někdy až bizarních rozměrů. Například senátor Ted Cruz se ve videorozhovoru pohádal s Tuckerem Carlsonem, když tvrdil, že ho k podpoře izraelského národa zavazuje bible. „Je nám přikázáno podporovat Izrael,“ tvrdil Cruz, který v minulosti usiloval také o kandidaturu na prezidenta.

„Amerika na prvním místě nikdy neznamenala pouze Ameriku, nikdy neznamenala izolacionismus. Chápu ale, že existují lidé, kteří jsou součástí základny MAGA a podporují izolacionismus, takže je to složité,“ řekl republikánský senátor Kevin Cramer. 

Také Trump ve středu připustil, že názory na zapojení USA do Íránu jsou různé, ale popřel, že by to jakkoli snížilo podporu mezi jeho voliči. „Moji příznivci mě dnes milují víc než během voleb,“ prohlásil.

Osamocený Írán

Trump, který na začátku konfliktu nabádal k diplomatickému řešení, postupně přešel na bojovou rétoriku, začal Íránu tento týden hrozit a vyzval ho k bezpodmínečné kapitulaci. Íránský vůdce Chameneí ve středu zareagoval slovy, že jeho země se nepodvolí. „Američané by měli vědět, že jakýkoli vojenský zásah USA nepochybně způsobí nenapravitelné škody,“ uvedl ajatolláh v oficiálním prohlášení.

Po sérii ničivých izraelských náletů, které zabily část špiček íránské armády, Islámských revolučních gard a vědců z jaderného programu, je však Teherán v oslabené pozici. Nemůže se opřít ani o zahraniční spojence, jež si dlouhá léta vydržoval. Libanonské hnutí Hizballáh a palestinské hnutí Hamás byly v posledních letech zdecimovány likvidačními akcemi Izraele a vojenskou operací v Gaze. Íránu tentokrát nepomohly raketovými útoky ani šíitské milice v Iráku nebo jemenští Hútíové, připomíná The Wall Street Journal.  

Teheránu zřejmě nepomůže ani Rusko, které v lednu s Íránem uzavřelo dvacetiletou dohodu o „strategickém partnerství“ s přesahem i do spolupráce v jaderné energetice. Smlouva však Kreml nezavazuje k vojenské pomoci. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov sice ve středu podle státní agentury Interfax varoval USA před vojenskou akcí proti Íránu, prezident Vladimir Putin se ale v konfliktu neprosazuje jako výrazný hráč. 

Pátrání po uranu

Izrael mezitím pokračuje v cílených úderech na íránské závody s jadernou technologií. Izraelská armáda oznámila, že v noci na čtvrtek provedla útok na zařízení Chondáb v íránském Aráku, kde se nachází i rozestavěný výzkumný reaktor na těžkou vodu. Tyto reaktory mohou snadno produkovat plutonium, které lze stejně jako obohacený uran použít k výrobě atomové bomby. Tel Aviv oznámil i zásah v oblasti Natanzu, kde se podle Izraelců soustřeďují přípravy k výrobě jaderné pumy. 

Spojené státy za Trumpova prvního prezidentského mandátu v roce 2018 vypověděly vícestrannou dohodu s Íránem, kterou uzavřely spolu s dalšími zeměmi o tři roky dříve za prezidenta Baracka Obamy. Ujednání bylo založené na utlumení jaderného programu Teheránu výměnou za zmírnění mezinárodních sankcí. Trump tehdy dohodu označil za „pohromu“, protože podle něj nezabránila Íránu ve vývoji jaderné zbraně, a rozhodl se vyjednat novou.

Rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem se obnovily letos v dubnu, když Trump stanovil pro dosažení dohody 60 dní. Několik dní před prvním izraelským úderem však dal najevo, že je stále méně přesvědčen o ochotě Íránu s přípravou jaderné zbraně skončit. 

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi ve středu upozornil, že inspektoři agentury nejsou schopni určit, kde se nyní nacházejí íránské zásoby jaderného materiálu. Více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu, které by Íránu stačily na výrobu deseti jaderných hlavic, by mělo být zajištěno pod pečetí v podzemním zařízení v Isfahánu.

Podle Grossiho je však skutečné místo uskladnění nejasné, protože Teherán varoval, že zásoby by mohly být v případě izraelského útoku přesunuty. Írán agenturu informoval, že kvůli izraelským náletům přijal „speciální opatření“, aniž by MAAE informoval podrobněji. 

Obavy ze zapojení USA do války se promítají do ceny ropy, jež se pohybuje kolem čtyřměsíčních maxim nad úrovní 75 dolarů za barel. „Přímé zapojení USA do útoku na Írán by téměř jistě vyvolalo velký nárůst cen ropy,“ řekl Bloombergu šéf singapurské společnosti Straits Investment Management Manish Bhargava.