Americký prezident Donald Trump přichází s další překvapivou salvou své ochranářské obchodní politiky. Oznámil, že uvalí nad očekávání vysoké clo na dovozy mědi do Spojených států, což silně otřáslo trhem s kovy. Dalšími cly prakticky vyhlásil konec dovozu léků, aby farmaceutické firmy donutil přesunout výrobu do USA.   

Trump během úterní veřejné schůze vlády řekl, že plánuje zavést clo ve výši 50 procent na dovoz mědi. Zároveň předeslal, že dovozy léků a farmaceutických produktů chce zatížit sazbou dokonce 200 procent. Výrobcům ale hodlá poskytnout aspoň roční lhůtu, aby mohli své provozy přesunout na území Spojených států.

V reakci na prezidentovy výroky vzrostla cena mědi krátkodobě na historický rekord. Její úterní kontrakty futures v New Yorku vyskočily až o 17 procent, což byl podle dat agentury Bloomberg největší denní nárůst minimálně od roku 1988. Ministr obchodu Howard Lutnick následně řekl pro televizi CNBC, že clo na měď začne platit  pravděpodobně na konci července nebo od začátku srpna. Právě Lutnickovo ministerstvo vypracovalo studii o dovozu mědi, z níž měl Trump při posledních rozhodnutích o clech vycházet.

Výrobcům léků chce dát šéf Bílého domu „zhruba rok, rok a půl, aby přišli“ do Spojených států, než na ně uvalí „velmi vysoká“ cla, která budou „asi 200 procent“, řekl. 

Nasazením vysokých cel dává Trump jasně najevo, že to myslí vážně s plány na silnou podporu domácí těžby a hutnictví a také s podporou výroby v tak strategicky důležitém oboru, jako je farmacie. Oznámením ale prezident znovu způsobil nervozitu na trzích právě v době, kdy investoři a firmy čekají na výsledky jednání s důležitými obchodními partnery, například s Evropskou unií. Trhy také budou sledovat dopady nových recipročních cel na různé země. 

V minulosti Trump platnost vyhlášených cel odkládal, a vysloužil si tak posměšek známý pod zkratkou TACO (Trump Always Chickens Out, tj. Trump vždycky vycouvá). Ukázalo se totiž, že v případě, že některá jím navrhovaná opatření způsobí tržní otřesy nebo ohrozí ekonomiku, upustí od nich. Na to v posledních týdnech trhy často sázely.

Investoři se nyní obávají, že Trump nakonec některým velkým dovozcům mědi udělí celní výjimky a to způsobí na trzích další chaos.

Stopka pro měď

Trumpova cla na měď navazují na už dříve uplatněné dovozní 25procentní sazby na ocel a hliník. Zároveň americké ministerstvo obchodu pokračuje v analýze obchodu s dalšími kovy a citlivými položkami, jako jsou například polovodiče.  

Podle analytiků banky Citigroup je oznámení 50procentních cel na měď pro trh s tímto kovem letos „zlomový okamžik“. „Blížící se zavedení celních sazeb nejspíš náhle zavře prostor pro další významné dodávky mědi směřující do USA, pravděpodobně až do konce roku 2025,“ citovaly z úterní zprávy analytiků Financial Times. 

Největším dodavatelem čisté mědi do USA je s velkým náskokem Chile, na které podle údajů společnosti Trade Data Monitor připadá zhruba 70 procent dovozu v dolarovém vyjádření. Dalšími významnými dovozci jsou Kanada a Peru.

Prezidentka chilské organizace zastupující průmysl Rosario Navarrová podle Financial Times varovala, že avizovaná cla na měď by mohla způsobit „podstatné zhoršení“ obchodních podmínek pro její zemi. Podle prezidenta Kanadské těžební asociace Pierra Grattona Spojené státy nemají ani hutě, ani dostatečnou kapacitu pro rafinaci mědi a spoléhají se na kanadský dovoz už hotových výrobků jako měděných trubek. Vysoké celní sazby na měď podle něj poškodí americký průmysl.

Úlevy pro evropská letadla a auta

S oznámením nových celních sazeb na měď přišel Trump jen den poté, co rozeslal dopisy 14 obchodním partnerům, včetně Japonska a Jižní Koreje, a pohrozil jim uvalením recipročních cel od 25 do 40 procent. Do 1. srpna mohou tyto země ještě zkusit vyjednat s USA lepší podmínky. Jedná se o další prodloužení lhůty, původně chtěl prezident cla nasadit od 9. července. Opětovný odklad už Trump v úterý vyloučil. Další vlnu dopisů s předepsanými cly by měl Bílý dům zveřejnit dnes, Evropskou unii chce Trump podle úterního vyjádření obeslat „do dvou dnů“.

EU chce podle dosavadních zpráv vyjednat se Spojenými státy předběžnou obchodní dohodu, která by 27 členským státům zajistila plošnou celní sazbu deset procent. Pokud by se nedospělo k dohodě do 1. srpna, unijním zemím by podle dřívějších Trumpových vyjádření hrozil celní poplatek ve výši 50 procent.  

Podle Bloombergu se vyjednavači Evropské komise blíží k předběžné dohodě, která by od některých cel osvobodila komerční letadla nebo výrobce aut. Z dohody mohl vytěžit například výrobce dopravních letadel Airbus nebo německé automobilky jako BMW a Mercedes-Benz Group, které mají výrobní podniky v USA. Výhody by se ale netýkaly automobilek, jež ve Spojených státech nevyrábějí, jako je například italské Ferrari. Nejmenované zdroje agentury také uvedly, že úlevu z vyšších cel by měli dostat i evropští výrobci lihovin.

Ochranu Airbusu a automobilek si EU vytyčila jako prioritu. Místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné minulý měsíc Bloombergu řekl, že Airbus nemůže být vystaven „nekalé konkurenci“ ze strany amerického Boeingu, protože se už tak bude muset vypořádávat se clem ve výši deseti procent. Americký ministr dopravy Sean Duffy minulý měsíc na pařížském aerosalonu prohlásil, že podporuje návrat k podmínkám obchodní dohody z roku 1979, která mezinárodní obchod s letadly a leteckými díly od cel úplně osvobozovala.