Hospodářská politika Donalda Trumpa tento týden utrpěla zatím největší politickou ránu na domácím poli. Dolní komora amerického Kongresu zpochybnila prezidentovo právo na uvalení cel na dovoz z Kanady. Proti Trumpovi se postavilo i několik poslanců z republikánské většiny, což svědčí o slábnoucím vlivu Bílého domu na zákonodárce před podzimními parlamentními volbami.

Sněmovna reprezentantů se ve středu usnesla v poměru 219 : 211 hlasům na zrušení nouzového stavu, který Trump vyhlásil před rokem, aby tím umožnil zvýšení cel vůči Kanadě. Prezident se dosud mohl spolehnout na celkem pevnou loajalitu mezi republikány, tentokrát se ale šest z nich postavilo proti jeho clům a přidalo se k opozičním demokratům.

Trump téměř s jistotou využije svého práva veta a zrušení tarifů tím odvrátí. Sílící neposlušnost v jeho straně však komplikuje jeho vyhlídky na další hladké prosazování agendy před listopadovými „midterms“ – průběžnými volbami do Sněmovny reprezentantů a zhruba třetiny křesel v Senátu. Pokud si v nich prezidentovi věrní kandidáti z Republikánské strany nezajistí většinu, období Trumpovy silné dominance mohou vystřídat vleklé spory s Kongresem včetně pokusů o ústavní žalobu a odvolání. Těm čelil už během svého prvního funkčního období v letech 2017–2021.    

Neposlušnost sílí

Prezident se podle průzkumů potýká s nízkou podporou veřejnosti a nesouhlasem většiny Američanů s jeho celní politikou. Naopak demokratům se nejspíš daří přesvědčovat voliče o tom, že cla zavinila zvyšování cen v obchodech i ve službách, a v uplynulých měsících dosáhli několika cenných vítězství v místních a regionálních volbách. Uspěli také v místech, kde dříve vyhrávali republikáni, před dvěma týdny například demokrat přesvědčivě zvítězil v tradičně republikánském okrsku v doplňovacích volbách do Senátu státu Texas.  

Trump se snaží v tématu vysokých životních nákladů sám zabodovat, vehementně obhajuje své kroky a chystá další, například opatření pro větší dostupnost bydlení. Ve středu vyzdvihl statistická data o klesající nezaměstnanosti a ohlásil nástup „zlaté éry“ svého druhého prezidentství.

Mezi republikány se nicméně začíná rýsovat sílící revolta. Blížící se parlamentní volby nutí některé jejich kandidáty, aby přehodnotili svůj bezvýhradný souhlas s prezidentovou politikou. Odklánějí se i za cenu konfliktu se šéfem Bílého domu. Po středečním hlasování Sněmovny reprezentantů prezident na sociální síti rebelujícím republikánům pohrozil, že ponesou vážné následky a nedostanou od něj podporu ve stranických primárkách.

„V mém okrsku je mnoho kanadských zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají spoustu lidí,“ citovala agentura Bloomberg republikánského člena Sněmovny reprezentantů ze státu Washington Dana Newhousea, když zdůvodňoval, proč ve středu hlasoval proti Trumpovým clům. Na většinu dovozu z Kanady se sice cla nevztahují díky severoamerické dohodě o volném obchodu, ve státech na severu USA jde však o citlivé téma.

Čekání na Nejvyšší soud  

Výsledek středečního hlasování znamená také políček pro předsedu Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona, hlavního Trumpova spojence, který od jeho loňského návratu do Bílého domu svědomitě prosazoval prezidentovy kroky v dolní parlamentní komoře. Johnson se ve středu s Trumpem sešel a před novináři pak znovu obhajoval jeho obchodní politiku.

Očekává se, že demokratičtí zákonodárci v nadcházejících týdnech prosadí podobné hlasování, aby se pokusili zrušit Trumpova cla namířená také na další země, včetně Mexika a Brazílie. Senát loni několikrát samostatně hlasoval o zrušení prezidentových cel na několik států, včetně Kanady a Brazílie.

Vůbec největší hrozbou pro velkou část Trumpových cel ale zůstává očekávaný verdikt Nejvyššího soudu, který má rozhodnout o žalobách proti překročení prezidentských pravomocí. Prezident už neuspěl ve dvou předchozích instancích a veřejné projednávání v listopadu naznačilo, že může definitivně prohrát, ačkoli v Nejvyšším soudu převažují jemu ideově bližší konzervativní soudci.