Ve středu vyprší tříměsíční lhůta, během níž si měly desítky zemí sjednat se Spojenými státy nové dohody o vzájemném obchodu a vyhnout se vysokým clům. Přestože americký prezident Donald Trump ujišťoval, že termín už je definitivní a měnit se nebude, nyní se ukazuje, že obchodní partneři ještě dostanou další tři týdny na finalizaci dohod. Vývozci do USA, včetně těch evropských, se tak nemusejí obávat, že odložené celní platby začnou platit už tento týden. 

Trump v neděli prohlásil, že se USA blíží ke sjednání obchodních dohod s několika zeměmi a do středy 9. července dopisem oznámí desítkám ostatních států jednostranně uvalené vyšší celní sazby. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka tato cla ale začnou platit až od srpna.

„Cla vstupují v platnost 1. srpna, prezident ale rozhoduje o sazbách a dohodách právě teď,“ citovala Lutnicka agentura Bloomberg. Trump později na své sociální síti Truth Social napsal, že v těchto dnech začne Washington jednotlivým zemím doručovat dohody nebo oznámení o nových clech. Se kterými státy se schyluje k uzavření dohody, šéf Bílého domu neupřesnil. Nenapsal ani, o jak velké sazby půjde. Minulý týden mluvil o rozpětí až do 70 procent.

Trump na začátku dubna uvalil na většinu zemí takzvaná reciproční cla mezi deseti a 50 procenty, která měla odstranit americký obchodní deficit, vrátit do USA výrobu a přinést dodatečné rozpočtové příjmy, které by pokryly jejich propad způsobený daňovými škrty. To vyvolalo výprodeje na trzích kvůli obavám z těžkých dopadů obchodní války na světovou ekonomiku. Americký prezident následně platnost odvetných cel odložil do 9. července. Dohody však USA dosud vyjednaly jen s několika málo státy a s blížícím se koncem lhůty tak roste nervozita, jak bude Washington dál postupovat. Nejistotu zvyšovaly i Trumpovy výhrůžky a nejednoznačné výroky.

Posun platnosti vyšších amerických cel až na srpen dává obchodním partnerům Spojených států určitý prostor na dohody na posledních chvíli, na finalizaci těchto úmluv, nebo – v horším případě – na přípravu na režim s vyššími cly. Zároveň to ale také znamená prodloužení nejistoty – ekonomové, trhy a firmy budou déle čekat, než budou moci odhadnout, jak Trumpova celní politika nakonec změní světový obchod a jak dopadne na jednotlivé ekonomiky.

Nejnověji Trump pohrozil zvláštními desetiprocentními cly rozvíjejícím se zemím ze skupiny BRICS, jejíž představitelé jednají na summitu v Brazílii. „Každá země, která se připojí k protiamerické politice BRICS, bude zatížena DODATEČNÝM desetiprocentním clem. Z této politiky nebudou žádné výjimky,“ napsal americký prezident na své sociální síti. Skupina, do které patří Čína, Indie nebo Rusko, se předtím v prohlášení ohradila vůči Trumpově celní politice.   

Složitá cesta k dohodám

Americký ministr financí Scott Bessent v neděli uvedl, že se Washington soustředí na 18 hlavních obchodních partnerů a blíží se uzavření několika velkých dohod. Jednání podle něj pokračovala i během víkendu. „Během příštích 72 hodin budeme mít velmi napilno,“ řekl Bessent pro CNN. V rozhovoru v televizi Fox News zase uznal, že vysoký počet probíhajících jednání komplikuje jejich finalizaci: „Před finální rovinkou je spousta problémů,“ poznamenal. Podle něj však na protistrany zabere varování, že se jim „jako bumerang“ mohou vrátit vysoká cla oznámená Trumpem 2. dubna. Bessent nezmínil konkrétní země, mluvil ale o „velmi dobrém pokroku“ v rozhovorech s Evropskou unií, na niž připadá téměř pětina amerického zahraničního obchodu.

Trump už dříve uznal, že jednat o clech a nových podmínkách obchodu najednou se všemi asi 150 zeměmi je nad síly amerických vládních vyjednávačů. Z pozdějších vyjádření prezidenta a jeho ministrů vyplynulo, že Washington vede přímé rozhovory nejvýš s několika desítkami zemí a zbytku nové celní sazby písemně oznámí.

Jednání se zatím daří dotahovat do finále jen pomalu. Trumpovi lidé sice už týdny hovoří o tom, že jsou dohody na spadnutí, dosud se však USA podařilo dokončit jenom rámcovou smlouvu s Velkou Británií a nadvakrát odvrátit vyostřenou obchodní válku s Čínou. Trump také oznámil uzavření základní dohody s Vietnamem.

Příznivé statistiky

Americká administrativa si od cel slibuje, že pomohou snížit obchodní schodky země s jinými státy a přimějí firmy, aby přenesly výrobu do Spojených států. Zároveň počítá s tím, že celní poplatky budou plnit federální pokladnu. Právě minulý týden Trump definitivně prosadil v Kongresu balíček rozsáhlých daňových škrtů a změn ve výdajích, které podle nezávislých odhadů prohloubí veřejný dluh USA v příštích letech o biliony dolarů. „Prvního srpna začnou přicházet do Spojených států peníze,“ řekl Trump v pátek novinářům. Ekonomové jsou ale skeptičtí k tomu, že cla velkém do země výrobu vrátí, a spíš varují, že dojde k růstu cen.

Na rozuzlení a konkrétní podobu čekají také dovozci v USA, jejichž marže mohou klesat úměrně k výšce cel importovaného zboží a kteří jsou tak pod tlakem, aby zvyšovali konečné ceny. Očekávaný dopad celních bariér na inflaci je taky hlavním důvodem, proč americký Fed vyčkává s dalším snížením úrokových sazeb.    

Některé okolnosti jsou zatím k Trumpovi příznivé. Statistická data o červnové nezaměstnanosti byla lepší, než se očekávalo, a naznačila, že americká ekonomika roste. Klíčové země rozšířeného kartelu zemí vyvážejících ropu OPEC+ o víkendu překvapily rozhodnutím o větším rozšíření těžby a snížily tak riziko možného zdražení pohonných hmot ve zbytku roku. Trumpovo sebevědomí také posílilo, že po dvanáctidenním konfliktu mezi Izraelem a Íránem donutil obě země k příměří. Trhy zároveň výrazně nezareagovaly na přijetí zmíněného balíčku daňových a výdajových škrtů v Kongresu, přezdívaného „velký, krásný zákon“.

Napětí mezi EU a Čínou

Evropská unie se podle informací z minulého týdne snaží vyjednat s USA stručnou rámcovou dohodu, aby se vyhnula clům ve výši 50 procent, kterými jí Trump dříve pohrozil. Brusel je ochotný se smířit s desetiprocentními americkými cly, chce si však vyjednat výjimky pro některá odvětví. Podle listu Financial Times tlačí USA na Evropu s hrozbou 17procentních cel na zemědělské produkty. 

Souběžně Evropa řeší také obchodní vztahy s Čínou. Francouzský ministr financí Éric Lombard v sobotu prohlásil, že Evropa musí posílit své celní bariéry proti čínskému dovozu. „V dnešním světě musíme chránit náš průmysl,“ citovala Lombarda agentura Bloomberg. Jeho slova podtrhují rostoucí obavy, že snaha Donalda Trumpa o přestavbu amerického zahraničního obchodu se projeví zvýšeným náporem levné čínské produkce do méně chráněné Evropy.

Obchodní vztahy s Čínou se v posledních dnech vyostřily ve zdravotnickém byznysu. Peking od neděle vyloučil společnosti se sídlem v EU z vládních zakázek na některé zdravotnické prostředky. Podle Bloombergu tím zareagoval na plány Evropské unie, která chce omezit čínským zdravotnickým výrobcům přístup k tendrům v hodnotě přesahující pět milionů eur. To odpovídá asi 60 procentům objemu veřejných zakázek.