Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že hodlá v roce 2027 radikálně navýšit výdaje na obranu své země. Zároveň pohrozil některým domácím zbrojařským společnostem, že je z procesu vyloučí, pokud se nebudou chovat podle jeho představ. Šéf Bílého domu tím znovu dokázal, že je připraven zasahovat do tržního chování firem, které považuje za strategicky důležité.

Trump ve středeční sérii příspěvků na sociální síti Truth Social uvedl, že by Spojené státy příští rok měly zvednout svůj roční rozpočet na obranu o více než 50 procent na 1,5 bilionu dolarů (31,1 bilionu korun). Jde o naprosto bezprecedentní skok, který by měl být podle něj hrazen z „obrovských příjmů“ z cel, jež jeho administrativa loni uvalila na většinu zemí světa. 

„Umožní nám to vybudovat ‚armádu snů‘, na kterou máme už dlouho nárok, a co je důležitější, udrží nás to v BEZPEČÍ bez ohledu na nepřítele,“ napsal Trump na Truth Social.

Oznámení o chystaném navýšení vojenských výdajů takřka o 600 miliard dolarů přichází ve chvíli, kdy Spojené státy čím dál více ukazují, nakolik jsou ochotny použít vojenskou sílu po celém světě. Jen v uplynulém týdnu Trumpova vláda svrhla a zajala venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, oznámila záměr převzít kontrolu nad obřími ropnými zásobami této země a pohrozila násilnou anexí Grónska, které spadá pod kontrolu Dánska, vojenského spojence v NATO. Podle Bloombergu Spojené státy už nyní vynakládají na obranu více než dalších devět zemí v pořadí dohromady. 

Varování dodavatelům

Trump zároveň vyslal signál americkým zbrojařským firmám, že budou moci profitovat z obřích vládních kontraktů, pouze pokud půjdou na ruku jeho administrativě. V dalším ze svých příspěvků totiž uvedl, že k tomu, aby hlavní dodavatelé obranných technologií mohli spolupracovat s vládou, musejí přestat vyplácet dividendy, ukončit zpětné odkupy akcií a omezit mzdy manažerů na pět milionů dolarů ročně. Takto ušetřené peníze by místo toho měli investovat do výroby a výzkumu. O několik hodin později Trump své rozhodnutí stvrdil prostřednictvím výkonného příkazu.  

Jde o nejnovější příklad prezidentových tendencí zasahovat do záležitostí velkých amerických společností, a to i prostřednictvím skupování podílů státem. Tyto tendence se projevily už loni, když vláda získala desetiprocentní podíl ve společnosti Intel Corp. nebo umožnila společnosti Nvidia Corp. prodávat své čipy v Číně výměnou za poplatek do státní pokladny.

Už loni v ministr obchodu Howard Lutnick navrhl, že by vláda mohla převzít vlastnické podíly v některých dodavatelích obranného průmyslu. V rozhovoru s televizní stanicí CNBC tehdy řekl, že „probíhá obrovská diskuse o obraně“, a specificky zmínil firmu Lockheed Martin, o níž prohlásil, že je v podstatě „složkou americké vlády“, vzhledem k tomu, že získává 97 procent svých příjmů z federálních zakázek. (Podle Bloombergu se státní zakázky podílely v roce 2024 „jen“ na 73 procentech čistých tržeb společnosti.)

Trump v jednom ze svých příspěvků na sociálních sítích konkrétně zmínil Raytheon, součást společnosti RTX, jež vyrábí populární raketové systémy Patriot. Raytheon prý „už nebude obchodovat s ministerstvem války“, pokud nebude investovat do závodů a vybavení, uvedl. Akcie společnosti RTX i konkurenčních obranných firem Northrop Grumman Corp., Lockheed Martin Corp. a General Dynamics Corp. včera v reakci na to klesly.

Trumpovy plány by znamenaly dosud největší zvýšení výdajů pro americkou armádu v historii, přičemž rozpočet na národní bezpečnost byl pro aktuální fiskální rok schválen ve výši 901 miliard dolarů. Navýšení by musel schválit Kongres.

Nervózní spojenci

Trumpovy plány na posílení zbrojení se odehrávají na pozadí jeho kritiky spojenců v NATO, že příliš spoléhají na pomoc vojensky mnohem silnější Ameriky, a zpochybňování, že je aliance pro USA přínosná. Jeho nátlak a pohrůžky, že by se Washington mohl vzdát svých závazků, loni přiměly členské země ke společnému rozhodnutí o navýšení obranných výdajů na úroveň pěti procent hrubého domácího produktu.

Tento týden prezident znovu nadhodil, že spojenci nejsou dostatečně silní a spolehliví. „Rusko a Čína by se NATO bez Spojených států vůbec nebály. Pochybuji, že by nám NATO pomohlo, kdybychom to opravdu potřebovali,“ napsal Trump ve středu na síti Truth Social. Zároveň však potvrdil alianční závazky USA. „Vždy tu budeme pro NATO, i když oni tady nebudou pro nás,“ dodal.

Trumpova kritika nutí evropské země, aby se Spojeným státům snažily dokázat svůj vojenský přínos. Jednou z příležitostí byla asistence britských sil při středečním obsazení tankeru plujícího z Venezuely pod ruskou vlajkou v severním Atlantiku. Na žádost Američanů poskytl Londýn operační a námořní podporu a umožnil využití britských základen během přípravy na misi. „Tato operace ukazuje na globální souvislost bezpečnostních hrozeb, jimž čelí Spojené království a jeho spojenci,“ řekl podle Bloombergu britský ministr obrany John Healey.

Obavy Evropanů prohlubuje také Trumpův obnovený nátlak na Dánsko, aby USA prodalo či jinak postoupilo Grónsko, které Washington považuje za součást své mocenské zóny na západní polokouli. Dánská premiérka Mette Frederiksenová tento týden varovala, že by vojenské obsazení autonomního ostrova znamenalo konec NATO.