Dlouho očekávaná čtvrteční schůzka prezidentů Spojených států a Číny byla podle Donalda Trumpa „úžasná“. Jestli povede ke skutečnému zklidnění vyhrocených vztahů mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, se však teprve ukáže. 

Postupně zveřejňované výsledky téměř dvouhodinového rozhovoru Trumpa se Si Ťin-pchingem v jihokorejském Pusanu naznačují, že by se vztahy obou supervelmocí mohly stabilizovat. Americký prezident nejprve stručně oznámil novinářům, že Spojené státy o polovinu sníží zvláštní cla na dovoz čínského zboží, jež uvalil kvůli zapojení země do obchodu se smrtící drogou fentanyl.

Později Trump napsal, že Čína nakoupí od USA „obrovské množství“ sóji, čiroku a dalších zemědělských produktů a že souhlasila s volným vývozem svých vzácných zemin a kritických minerálů, které jsou nepostradatelné pro mnoho amerických výrobních odvětví. Z vyjádření čínského ministerstva obchodu však podle Reuters vyplývá, že Peking pozastaví na jeden rok pouze poslední část omezení na vývoz vzácných zemin, jež uvalil v říjnu. Administrativní bariéry z předchozí doby tak dále zůstávají v platnosti.

Podle Trumpa začne Čína nakupovat také ropu a plyn z Aljašky. Peking rovněž přislíbil, že s americkou stranou „vyřeší otázky“ ohledně dalšího působení sociální platformy TikTok, která má ve Spojených státech přejít pod majetkovou kontrolu amerických firem.

Ujednání lídrů USA a Číny by mohlo aspoň na přechodnou dobu utišit měsíce trvající obchodní spory mezi oběma zeměmi, jež se vystupňovaly po návratu Trumpa do Bílého domu a uvalení série dovozních cel přesahujících i 100 procent. Prezidenti však nepředstavili žádnou dohodu, která by definitivně uhladila spory a zohlednila odlišné zájmy ve vzájemném obchodu. Dál tak trvá riziko, že se některá sporná témata znovu vyhrotí – podobně jako po několika dohodách vládních vyjednavačů v minulých měsících. 

Bezprostředně před schůzkou navíc Trump oznámil, že nařídil novou vlnu testování amerických jaderných zbraní. Ministerstvo obrany má podle prezidenta jaderný arzenál vyzkoušet „na stejném základě“ jako ostatní jaderné mocnosti. Z Trumpovy formulace vyplývá, že jde o gesto namířené proti Rusku a Číně. Spojené státy přitom podle Reuters atomové zbraně netestovaly už 33 let a více než 25 let takové zkoušky neprovedly ani jiné země s výjimkou komunistické Severní Koreje.

Studená válka

Americký prezident přesto o čtvrteční schůzce mluvil v superlativech. „Myslím, že to bylo úžasné setkání,“ řekl Trump novinářům na palubě prezidentského letounu Air Force One krátce po svém odletu z Jižní Koreje. Pokud by měl schůzku oznámkovat na škále mezi 1 a 10, zvolil by prý číslo 12.

Trhy a analytici nicméně hodnotí výsledky první osobní schůzky mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem od roku 2019 střízlivěji. Pozitivní signály z jednání vládních vyjednavačů vyvolaly od minulého týdne naději, že by prezidenti mohli dospět k zásadnější dohodě, jež by vyřešila spory a dostala obchod mezi supervelmocemi blíže k normálu.

Akciové indexy v Asii v reakci na jednání kolísaly. Například šanghajský index CSI 300 ale ve čtvrtek klesl o několik desetin procenta. Obchodníci se obávají, že uvolnění napětí mezi USA a Čínou by mohlo být jen přechodné a podobně jako v minulých měsících může znovu eskalovat. 

„Celkově to vypadá spíše jako taktická pauza než strategický průlom. Napětí v oblasti technologií, dodavatelských řetězců a vzácných zemin stále není vyřešeno,“ citovala agentura Reuters šéfa sealingu v singapurské společnosti Maybank Securities Tarecka Horchaniho. 

Podle ekonomů Bloombergu výsledky jednání naznačují, že ostrá obchodní válka mezi USA a Čínou skončila a nastává dlouhá studená válka. Dohodnuté obchodní příměří je podle nich slibné, ale klid „by mohl oběma stranám jen koupit čas na posílení jejich ekonomických a technologických pozic v dlouhodobé soutěži o nadvládu“.

Americká cla na čínské zboží spojená s potíráním drogy fentanyl se podle dohody prezidentů sníží z 20 na deset procent. Navzdory dřívějším spekulacím se na schůzce podle Trumpa nemluvilo o některých citlivých otázkách, například do jaké míry USA zpřístupní Číně nejpokročilejší řadu čipů Blackwell pro umělou inteligenci od společnosti Nvidia nebo jestli Washington změní svou vstřícnou politiku vůči Tchaj-wanu, který si Peking nárokuje jako svoji provincii. Prezidenti nicméně podle Bloombergu jednali o přístupu k některým dalším produktům Nvidie.