Zástupci Ruska a Ukrajiny se v pondělí podruhé scházejí v Istanbulu, aby jednali o podmínkách příměří v nejkrvavějším konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války. Napětí mezi oběma válčícími stranami ale zvýšil nedělní útok ukrajinských dronů na vojenská letiště hluboko na území Ruska. Ten podle Ukrajinců poničil i ruské bombardéry schopné nést jaderné hlavice. Zhruba ve stejnou dobu Moskva zaútočila na Kyjev v jednom z dosud nejrozsáhlejších útoků v konfliktu, který trvá již čtvrtým rokem.

Zástupci Moskvy a Kyjeva mají na schůzce jednat o podmínkách pro zastavení bojů. Předtím se delegace obou zemí sešly 16. května. Jediné, na čem se tehdy dohodly, byla největší dosavadní výměna zajatců. Požadavky, s nimiž přišla ruská strana, byly pro Kyjev podle tamních zdrojů nepřijatelné.

Ukrajinská strana plánovala podle vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského útoky rok a půl a agentura Bloomberg uvádí, že zatím není jasné, jak tento vývoj jednání ovlivní.

Útok na ruské základny vzdálené od frontové linie tisíce kilometrů byl zatím jednou z nejtroufalejších akcí Ukrajinců v celém konfliktu. Podle ukrajinských zdrojů měla operace – v režii ukrajinské tajné služby SBU s krycím názvem Pavučina – způsobit značné škody. Utajený dronový útok měl poničit více než 40 ruských bombardérů zaparkovaných na vojenských základnách na různých místech Ruska a podle nejmenovaného zdroje Bloombergu způsobil škodu odhadovanou zhruba na dvě miliardy dolarů.

Drony tajná služba ukryla v dřevěných kabinách na nákladních vozech a po dálkovém otevření je vypustila na ruské cíle. Podle SBU bylo zasaženo 34 procent ruských strategických nosičů střel s plochou dráhou letu. Zničit se podařilo i stroje na letišti Belaja na jihu Sibiře více než čtyři tisíce kilometrů od hranic Ukrajiny.

Nejmenovaný zdroj z ukrajinské bezpečnostní služby sdělil Bloombergu, že zasažené cíle zahrnovaly bombardéry Tu-95 a Tu-22M3, které dokážou nést konvenční i jaderné zbraně, a také letouny včasné výstrahy označované jako A-50.

Komentátor televize Bloomberg Michael Heath poukázal na zjevně vysokou míru korupce, která v Rusku panuje, díky níž bylo možné drony v kamionech na požadované místo dostat.

Na operaci měl podle svých slov dohlížet sám Zelenskyj. Po setkání se šéfem SBU Vasylem Maljukem označil výsledek útoku za „naprosto brilantní“. Později na síti Telegram upřesnil, že Ukrajina nasadila 117 dronů. „Naši lidé operovali v různých ruských regionech – ve třech časových pásmech,“ uvedl Zelenskyj.

Ruské ministerstvo obrany nálety potvrdilo s tím, že proběhly dokonce na pěti letištích, avšak pouze v blízkosti dvou letišť – v Murmanské a Irkutské oblasti – „došlo ke vzplanutí několika kusů letecké techniky“. Požáry byly uhašeny a nikdo z personálu nebyl zraněn, sdělila Moskva.   

Naopak Kyjev se oficiálně nepřihlásil ke zřícení mostu v Brjanské oblasti z noci na neděli, do něhož následně narazil osobní vlak a vykolejil. Podle gubernátora oblasti Alexandra Bogomaze zahynulo sedm lidí a více než 70 bylo zraněno. Později se zřítil most také v sousední Kurské oblasti, když po něm přejížděl nákladní vlak. Podle ruských agentur zhroucení mostů zapříčinily výbuchy.

 Ukrajinským akcím předcházel v noci na neděli rozsáhlý ruský dronový útok, podle Kyjeva nejrozsáhlejší od začátku invaze v únoru 2022. Podle zprávy velitelství ukrajinských protileteckých sil Rusko vyslalo 472 útočných bezpilotních letounů, tři balistické střely a čtyři střely s plochou dráhou letu vzduch–země Ch-101 a Iskander-K. Během útoků bylo zasaženo výcvikové centrum ukrajinské armády, na nezveřejněném místě zahynulo 12 vojáků a dalších 60 bylo zraněno. Velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že za oběti cítí osobní zodpovědnost, a odstoupil z funkce.

Druhé kolo

Válčící strany se scházejí několik dnů poté, co americký prezident Donald Trump zkritizoval Vladimira Putina a připustil možnost nových amerických sankcí na Rusko. Podle Bloombergu nyní rostoucí počet amerických senátorů podporuje návrh na uvalení sankcí proti zemím, které kupují od Ruska ropu.

Ukrajinskou delegaci znovu vede ministr obrany Rustem Umerov a ruskou stejně jako před dvěma týdny prezidentův poradce a bývalý ministr kultury Vladimir Medinskij.

Zatímco ruská strana před schůzkou nezveřejnila obsah avizovaného „memoranda“ se svými podmínkami jednání o příměří, ukrajinský prezident Zelenskyj v neděli prohlásil, že Kyjev požaduje úplné a bezpodmínečné příměří, propuštění vězňů a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska. Znovu se vyslovil pro přímá jednání s Putinem. „Klíčové otázky mohou vyřešit pouze lídři,“ napsal Zelenskyj na síti X.

Americký prezident Trump dříve vyhrožoval, že se Spojené státy stáhnou z role hlavního vyjednavače, pokud obě strany budou trvat na svém a nebudou ochotny ustoupit tak, aby bylo možné dosáhnout dohody. Po telefonickém rozhovoru s ruským vládcem Vladmirem Putinem v druhé polovině května dokonce uvedl, že se obě země mají dohodnout samy, případně využít Vatikánu pod vedením nového papeže Lva XIV., který nabídl rozhovory zprostředkovat.