Závěr summitu Severoatlantické aliance (NATO) v nizozemském Haagu byl ve znamení úspěchu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Členské státy vyhověly jeho tlaku a společně se zavázaly k razantnímu navýšení výdajů na obranu. Šéf Bílého domu je na oplátku ujistil, že v době sílících obav z agresivních plánů Ruska mohou dál spoléhat na spojeneckou pomoc nejmocnější země světa.

Lídři všech 32 států aliance ve středu podepsali deklaraci, v níž se dohodli na zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035. Také potvrdili zásadu společné obrany, pokud bude kterákoli z členských zemí napadena. „Zůstáváme jednotní a neochvějní v našem odhodlání chránit miliardu našich občanů, bránit alianci a naši svobodu a demokracii,“ stojí v prohlášení. 

Začátek dvoudenní konference provázely obavy, že Trump, který byl dosud k NATO skeptický, bude chtít Spojené státy od aliance odpoutat. Prezident vyčítal členským zemím, že na obranu přispívají málo a že tíhu zbrojních nákladů nesou Američané. Obratná diplomacie generálního tajemníka Marka Rutteho ale pomohla amerického prezidenta přesvědčit. Výsledek summitu nenarušila ani neochota Španělska či Slovenska plnit stanovené výdajové cíle. 

Na tiskové konferenci po summitu Trump prohlásil, že odjíždí domů s pozměněným názorem. Nastavení financování obrany v rámci NATO „už není oškubávání a jsme tu, abychom pomohli s ochranou“ členských zemí, citovala Trumpa agentura Bloomberg. 

Dohodou o navýšení rozpočtů na obranu a potvrzením klíčového závazku o kolektivní obraně aliance posílí svoji akceschopnost vůči Rusku, které je od zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022 vnímané jako rostoucí hrozba hlavně pro východoevropské členy NATO. Pro velkou část států včetně Česka podpis deklarace znamená, že budou do deseti let vydávat na armádu a další účely spojené s obranou více než dvojnásobek současných částek. To bude znamenat miliardové investice do zbrojního průmyslu a politici budou muset řešit, kde peníze vzít.

Trump jako „taťka“

Pořadatelé summitu v čele s generálním tajemníkem Ruttem si dali záležet, aby se Trumpovi dostalo co nejlepšího zacházení a vše probíhalo hladce. Nocleh mu zajistili v pompézním královském paláci nizozemského krále Viléma Alexandra a tam mu také uspořádali slavnostní večeři. Lídři nešetřili lichotkami. Rutte, který šéfa Bílého domu při chvále za usmíření Izraele a Íránu dokonce nazval „taťkou“, naplánoval summit jako krátký a jednoduchý, aby tím snížil na minimum riziko konfliktů. Závěrečné prohlášení summitu má pouhých pět odstavců a vychází vstříc postojům Washingtonu tím, že neobsahuje dřívější příslib členství v NATO pro Ukrajinu.

Úslužnost se vyplatila. Trump podle zdroje serveru Politico vystupoval na uzavřeném jednání lídrů nečekaně klidně a potvrdil závazek Spojených států vůči NATO „po dobu čtyř let“ – po celou délku jeho druhého prezidentského mandátu. I když zopakoval své poznámky o sdílení nákladů na obranu v neprospěch USA, chválil spojence a zdůrazňoval jednotu. 

Zlobivé Španělsko

Summit je také úspěšným výsledkem diplomatických schopností šéfa aliance. Ruttemu se podařilo většinu členských zemí přesvědčit o nutnosti přijetí pětiprocentního cíle na obranné výdaje. Pomohlo i to, že generální tajemník přišel s nápadem, že 3,5 procenta bude určeno na základní výdaje na obranu a dalších 1,5 procenta bude vyčleněno na související investice –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ třeba na opravy silnic, mostů a vylepšování další infrastruktury, jež například usnadní přesuny armád. Výdaje rovněž mohou jít na kybernetickou bezpečnost. Státy aliance se také dohodly, že se do vojenských výdajů bude započítávat i pomoc na obranu Ukrajiny a že se průběžná bilance přezkoumá v roce 2029. 

Závazek zvyšuje tlak na veřejný dluh a některé země v čele se Španělskem zpochybňují, zda opravdu musejí utratit předepsaný poměr peněz. Madrid, který svým odklonem od společného závazku před summitem rozčílil diplomaty ostatních států, teď musí počítat s Trumpovou odvetou.  Americký prezident prohlásil, že pro Španělsko zavede přísnější obchodní podmínky. „Donutíme Španělsko platit dvakrát tolik,“ citoval Trumpa Bloomberg. Neupřesnil ale, jak toho chce dosáhnout, když Washington v současnosti jedná o nastavení cel a obchodu se zástupci celé EU. 

Na opačném pólu je Německo, jež po desetiletích slabých výdajů na armádu provedlo zásadní otočku k velkému zbrojení. Kancléř Friedrich Merz slibuje vybudování nejsilnější konvenční armády v Evropě. „Toto je památný den, který se jistě zapíše do historie NATO,“ řekl Merz po podpisu deklarace.

Z mnohem vyšších výdajů na obranu budou profitovat hlavně evropské a americké zbrojovky. Britská vláda v první den summitu oznámila, že od společnosti Lockheed Martin nakoupí 12 letounů F-35 se schopností nést atomové zbraně. Británie tím podstatně rozšiřuje svůj potenciál v jaderném odstrašování. V současnosti může odpalovat jaderné hlavice na balistických raketách jen ze svých ponorek.

Útok Ruska do pěti let

V deklaraci se uvádí, že aliance zvýšením výdajů na obranu reaguje na „hluboké bezpečnostní hrozby a výzvy, zejména dlouhodobou hrozbu, kterou Rusko představuje pro euroatlantickou bezpečnost, a přetrvávající hrozbu terorismu“. Podle Rutteho by mohl Kreml zvažovat útok na alianci do pěti let.

Deklarace sice potvrzuje podporu NATO Ukrajině, neobsahuje ovšem loňské prohlášení, že budoucnost země je v alianci. Trump po svém nástupu omezil pomoc Ukrajině a po hádce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a neúspěšných pokusech o zprostředkování míru mezi Kyjevem a Moskvou se z jednání stáhl. Ve středu se na závěr summitu se Zelenským opět setkal. Rozhovor si pochvaloval a řekl, že má v plánu mluvit i s ruským prezidentem Putinem o možném ukončení války. 

Washington dal už před summitem najevo, že nevyslyší žádosti Kyjeva a evropských spojenců o přísnější sankce proti Rusku. Podle některých expertů by rozdílný přístup mezi USA a zbytkem aliance vůči Moskvě mohl komplikovat jednotné fungování NATO.

„Summit NATO, který v podstatě ignoruje válku, jež na Ukrajině stále zuří, by nás všechny měl znepokojovat,“ citovala agentura Reuters bývalou velvyslankyni USA při NATO Julianne Smithovou.

Donalde, ty peníze nemáme

Pro Česko, které teprve loni překročilo stávající předepsanou výdajovou hranici dvě procenta HDP, nebude navýšení výdajového závazku vůbec snadné. Příští české vlády budou muset víc než zdvojnásobit dosavadní výdaje na obranu z loňských přibližně 170 miliard korun zhruba na 400 miliard. Už nyní Česko zápasí s rostoucím zadlužením a problém také může být tyto peníze smysluplně utratit. Již teď se ministerstvo obrany potýká s komplikovanými podmínkami výběrových řízení a nedostatkem vojenské techniky na trhu. 

Otázkou rovněž je, zda se Praha od podzimu nezařadí v NATO mezi finanční rebely. Prezident Petr Pavel a vláda Petra Fialy se sice k pětiprocentnímu závazku přihlásili, šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, který je podle průzkumů pravděpodobným vítězem říjnových parlamentních voleb, však dohodnutý cíl plnit nechce. V neděli před summitem Babiš označil pětiprocentní cíl za „nesmysl“. „Řeknu mu: Donalde, to není možné, my na to peníze nemáme. Potřebujeme peníze tady,“ líčil Babiš v televizní debatě na CNN Prima News, jak hodlá přesvědčit prezidenta USA. Americké stíhačky F-35, jejichž nákup dojednala Fialova vláda, by prý nabídl Izraeli.