Střet ČEZ s Francouzi se vyostřuje. Dají se jaderné bloky postavit proti vůli Paříže?
V souboji o nové jaderné bloky v Dukovanech obě strany výrazně přitvrzují. Po francouzské státní firmě Électricité de France (EdF), kterou v tendru porazila jihokorejská – rovněž plně státní – KHNP, silně zostřil tlak i zadavatel zakázky, polostátní firma ČEZ. Tradičně velmi rétoricky zdrženlivý generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který mnohem raději hraje v zákulisí než na veřejnosti, obvinil Paříž, že jí nejde jen o to, aby zakázku dostala ona, ale chce ji úplně zmařit: „Francouzi udělají všechno pro to, aby taková elektrárna nevznikla. Nejde jim o to vyhrát, ale o to, aby tady elektrárna nevznikla. A to je dramatická zpráva pro Českou republiku,“ citují Beneše Novinky.cz.
Těmito mimořádně ostrými slovy reagoval Beneš na zprávu z úterního rána, že francouzský místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné poslal ministrovi průmyslu Lukáši Vlčkovi už 2. května dopis. V něm ho vyzval, aby Česká republika odložila podpis dohody s korejskou KHNP do chvíle, než Evropská komise prověří, zda Korejci nedostali doma nedovolenou veřejnou podporu, která by vážně narušila jednotný evropský trh.
Zveřejnění až po deseti dnech
Komise už zahájila předběžný přezkum podpory a požádala ČEZ, firmu EDU II, jež má nové bloky stavět, a korejskou KHNP o informace. Séjourné si stěžoval, že to zatím neudělaly. „Jsem přesvědčen, že to, co je v dopise, by měla Česká republika odmítnout,“ řekl Beneš. Celá věc je podle něj pochybná. „Je těžké věřit, že probíhá šetření, když se vás nikdo na nic nezeptá.“
ČEZ ani nikdo z české vlády ale zatím na dopis neodpověděl. Podle Beneše se to chystá udělat ministr průmyslu. Pozoruhodné je, že se ostře do Francouzů pouští šéf ČEZ, zatímco samotný adresát dopisu, ministr průmyslu Lukáš Vlček, se omezil jen na oficiózní prohlášení. „Obdržel jsem zdvořilostní dopis francouzského komisaře Stéphana Séjourného, na který mu dnes pošlu zdvořilostní odpověď,“ napsal Vlček na sítí X v pondělí vpodvečer.
Dopis však dorazil už 2. května. Takže ministr průmyslu na něj odpovídá až po deseti dnech a až poté, co se dopis dostal na veřejnost. Pozoruhodné je, že o něm nemluvil on, šéf ČEZ ani nikdo z vlády ve chvíli, kdy v úterý 6. května Krajský soud v Brně den před avizovaným podpisem smlouvy s Korejci vydal předběžné opatření, kterým ho zakázal. Nezmínili ho ani následující den na setkání s novináři v Lichtenštejnském paláci, kde se původně měla podepisovat smlouva s KHNP.
Macronův muž v akci
Dopis francouzského komisaře, který je velmi blízkým člověkem prezidenta Emmanuela Macrona, v jehož vládě byl ministrem zahraničí, skutečně není žádným oficiálním právním krokem komise. Je to jen zdvořilá výzva. Hospodářská soutěž navíc přímo ani nespadá do portfolia francouzského eurokomisaře, ale španělské místopředsedkyně komise Teresy Ribery. Ta včera shodou okolností navštívila Prahu.
Séjourného dopis je ukázkou neformálního tlaku, který se Paříž snaží vyvíjet. Tím skutečně ukazuje, že je připravena udělat vše pro to, aby se nové bloky v České republice nepostavily s jejím přímým konkurentem. Celá regulace energetiky a veřejná podpora jsou ale v Evropské unii mimořádně složité právní houštiny, v nichž je velmi snadné stavbu zablokovat. Když k tomu bude politická vůle. Rozhodnutí o podpoře nejsou tvrdá fakta, ale velmi často se odehrávají v „šedé zóně“ právních argumentů, kde se dají obhájit obě varianty.
Regulatorní past bez lídra jaderné koalice
Proto bylo od začátku zjevné, že stavět nové jaderné kapacity s konkurentem Francouzů proti jejich vůli bude politicky a regulatorně mimořádně složité. Paříž má v unijních strukturách mimořádně vysoký vliv. Zároveň je pro nás klíčovým spojencem v jaderné koalici. Jít s ní do ostrého střetu stavbu bloků jistě neusnadní.
V této chvíli však není veřejně známo, jak konkrétně francouzská nabídka vypadala. Tedy jaká v ní byla cena, garance dodržení časového termínu nebo kdo by nesl náklady v případě, že se termín protáhne a zakázka prodraží. To se zatím děje u všech bloků, které Francouzi stavěli ve Finsku, Velké Británii a také v domácím Flamanvillu. Daniel Beneš tvrdí, že nabídka byla ve stavu, že „by ji nikdy nepodepsal“. Zároveň vyzval EdF, aby ji zveřejnila.
Otázka je, co bude dál. V této chvíli se čeká na rozhodnutí soudů a Evropské komise. ČEZ se chystá podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu proti předběžnému opatření krajského soudu o zákazu podpisu. O nedovolené podpoře zároveň rozhoduje Evropská komise.
Je vysoce nepravděpodobné, že vláda Petra Fialy uzavře smlouvu s korejským vítězem tendru dřív, než právní bitvy skončí. To může trvat týdny i měsíce. Soudy ani Evropská komise nemají žádné lhůty.
Ani tím ovšem souboj s evropskou regulací nekončí. Na první blok má Česká republika zatím vyjednanou velmi nevýhodnou notifikaci o povolení veřejné podpory podle starých pravidel. Ta se mezitím v roce 2023 vylepšila ve prospěch jádra, které je stejně zvýhodněné jako obnovitelné zdroje. To se ale v naší notifikaci neodráží. Na druhý blok zatím není notifikace žádná. To všechno můžou Francouzi se svým obrovským vlivem v komisi brzdit. Přitom právě oni, jako nejsilnější evropská atomová země, měli být při souboji s regulací a antijadernými zeměmi jako Německo a Rakousko naším spojencem.
Kdo mluví s naštvanou Paříží
Na obou stranách stojí státní firmy. Byť ve staviteli nových bloků EDU II stát nechal 20 procent polostátní firmě ČEZ (v ní má stát 70 procent a soukromí investoři 30 procent). Právní a regulatorní tahanice tak budou bez jasné politické dohody mezi Prahou a Paříží velmi komplikované. Nikdo z vlády zatím nepotvrdil, že by s Francouzi vyjednával. Střet s Paříží naše jaderné bloky s jistotou výrazně zbrzdí.