Ještě před dvěma lety se unce zlata obchodovala pod hranicí 2000 dolarů. Rostoucí obavy investorů o vývoj v největší světové ekonomice po nástupu prezidenta Donalda Trumpa však z cenného kovu učinily čím dál žádanější bezpečný přístav. A když se nyní američtí politici nedokážou dohodnout na odblokování rozpočtu pro federální úřady, cena poprvé v historii vyskočila nad 4000 dolarů (83 tisíc korun) a může stoupat ještě výš.

Ve středu ráno se zlato na spotových burzách obchodovalo na rekordních úrovních kolem 4030 dolarů za unci. Futures kontrakty s dodáním v prosinci se dostaly dokonce nad 4050 dolarů.  

Jen během letošního roku zlato zhodnotilo o více než 50 procent. Úprk investorů k tomuto drahému kovu způsobovala hlavně nejistota, jak vlna Trumpových dovozních cel dopadne na světový obchod. Investory také znervózňovaly pokusy amerického prezidenta o zasahování do nezávislosti centrální banky Fed, prognózy o rychlejším zvyšování veřejného dluhu i hrozící prodlužování a eskalace konfliktů, jako je válka na Ukrajině. Zlato také v uplynulém období nakupovaly do rezerv i některé centrální banky.

V posledních dnech ale růst cen způsobilo hlavně to, že investoři hledají ochranu před možnými tržními šoky kvůli patové situaci kolem zastaveného financování amerických vládních úřadů, která trvá od minulého týdne. Odblokování fondů a zprovoznění úřadů brání chybějící dohoda mezi republikánskou administrativou prezidenta Trumpa a demokraty. S dalším prodlužováním tohoto stavu rozpočtová krize více dopadá na americkou ekonomiku. A kvůli nefingujícím úřadům trhy také nebudou dostávat některá důležitá data o americké ekonomice.

Zájem o zlato se zvýšil už po zářijovém snížení úrokových sazeb centrální banky Fedu, kdy trhy očekávají další pokles úroků ve zbytku roku. Zlato se neúročí, a nižší sazby tím pádem zvyšují jeho atraktivitu. Podle agentury Bloomberg investoři reagovali hromadnými vklady do burzovně obchodovaných fondů (ETF), přičemž ETF krytá zlatem zaznamenala v září největší měsíční příliv za více než tři roky.

Někteří obchodníci a analytici spekulují, že cena bude růst ještě výš. „V současné době panuje v tomto odvětví taková důvěra, že trh bude hledat další významné číslo, kterým je 5000. Fed bude pravděpodobně pokračovat ve snižování sazeb,“ citovala agentura Reuters nezávislého tradera s kovy Taie Wonga. „Na cestě (k vyšší ceně) se objeví některé překážky, například trvalé příměří na Blízkém východě nebo na Ukrajině, ale základní faktory ovlivňující obchod, jako jsou obrovský a rostoucí dluh, diverzifikace rezerv a slabší dolar, se ve střednědobém horizontu pravděpodobně nezmění,“ dodal Wong.

Francie a Japonsko pomáhají i dolaru

K růstu ceny zlata přispěly také obavy trhů z finančního vývoje v politicky rozbouřené Francii nebo Japonsku. V Japonsku by měla do čela vlády nastoupit nová premiérka, která prosazuje velké fiskální výdaje a pomalejší tempo zvyšování úrokových sazeb. Tato rizika z pohledu některých investorů překonala možné dopady „shutdownu“ amerických úřadů. Díky tomu posílil dolar – ve středu se přiblížil dvouměsíčnímu maximu. V září se přitom americká měna obchodovala na nejslabších úrovních za poslední dva roky. 

„Vzhledem k rostoucím obavám o fiskální udržitelnost v Japonsku a ve Francii nyní trh přehodnocuje své názory na makroekonomický výhled USA. Navzdory probíhajícímu shutdownu americké vlády se obchodníci ironicky dívají na USA jako na nejméně ošklivou situaci,“ citoval Bloomberg šéfku asijské divize ve Skandinaviska Enskilda Banken Eugenii Fabonovou Victorinovou.