Bílý dům si začal libovat v zestátňování. A to způsobem, který by si konzervativci ještě nedávno nedokázali ani představit. Tak komentoval tento týden list The New York Times rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa získat podíl v americkém výrobci procesorů Intel. Prezident se následně nechal slyšet, že podobných transakcí chystá „mnohem víc“, a jeho ministři pohotově doplnili, že nad rámec výroby čipů je zajímají i firmy ze sektoru obrany nebo stavby lodí.

Intel v tiskové zprávě napsal, že získá od vlády kapitálovou injekci 8,9 miliardy dolarů. Americký stát se za to stane největším akcionářem, s desetiprocentním podílem.

Vstup státu do problémové technologické firmy představuje posun v přístupu Ameriky k soukromému sektoru. Washington se dosud k přímému vlastnictví firem uchyloval jen v dobách krizí – například po pádu banky Lehman Brothers. Tehdy převzal mimo jiné i podíly v pojišťovně AIG či automobilce General Motors, aby zabránil krachům, jež by otřásly celou ekonomikou. Tentokrát jde ale o snahu administrativy prezidenta Trumpa posílit americké firmy ve strategickém odvětví, spojeném s umělou inteligencí (AI). Kritici z řad republikánů varují, že jde o ústup od principů volného trhu a příklon k socialismu, protože vláda tím začíná určovat, kdo budou „vítězové a poražení“.

Akcie Intelu v návaznosti na oznámení o vstupu vlády a investici ve výši dvou miliard dolarů od skupiny Softbank posílily tento měsíc o více než 20 procent a hodnota firmy tak vzrostla o 24 miliard dolarů. Ocenění je nyní tak vysoké, že to lze podle agentury Bloomberg srovnat pouze s valuací v době internetové bubliny před více než 20 lety (měřeno poměrem ceny akcie k zisku). Podle hlavního analytika investiční společnosti Phoenix Financial Services Wayna Kaufmana „je současná cena akcií sázkou na to, že vláda bude tlačit na zákazníky, aby upřednostňovali Intel“.

Spojené státy rovněž obdrží pětiletou opci, která jim umožní koupit další pětiprocentní podíl v Intelu za cenu 20 dolarů za akcii – tu však bude možné uplatnit pouze v případě, že se společnost vzdá většinového vlastnictví ve své divizi, jež vyrábí čipy pro jiné společnosti.

Při oznámení investice do Intelu Trump zdůraznil, že nejde o ojedinělý krok a že by rád uzavřel „mnoho dalších podobných dohod“.

Už dříve v srpnu americký prezident oznámil další celkem nezvyklý typ dohody mezi státem a soukromými společnostmi. Bylo to v případě Nvidie a AMD. Tito výrobci čipů budou americké vládě odvádět 15procentní podíl na tržbách v Číně. Výměnou za to získali povolení, že do země, považované za hlavního geopolitického rivala USA, smějí vyvážet. Jejich vývozy tam byly přitom dosud různými způsoby omezovány kvůli obavám o zneužití americké technologie, nutné k rozvoji AI, při výrobě chytrých zbraní. Trumpovu dohodu s výrobci čipů označili někteří analytici jako „prodej americké národní bezpečnosti“. Trumpova administrativa taktéž rozhodla o vstupu do těžaře vzácných zemin MP Materials.

Případ Intel

Americký vstup do Intelu se řeší právě v době souboje o náskok v rozvoji umělé inteligence (AI), který vedou Spojené státy s Čínou. Důležitou součástí tohoto soupeření je přístup k pokročilým čipům, jež pohánějí datová centra určená pro trénink i provoz AI modelů. Trumpova administrativa se proto snaží domácí průmysl polovodičů posílit – tomu nyní kraluje společnost TSMC, která má většinu svých výrobních závodů na Tchaj-wanu. Tento ostrov je ale pod neustálou hrozbou čínské invaze, což pro USA představuje zásadní geopolitické riziko.

Intel, kdysi ikonická firma, jež po desetiletí dominovala odvětví výroby procesorů pro osobní počítače a datová centra, ve výrobě nejvýkonnějších čipů zaspal. V letech 2015–2020 se mu nepodařil přechod na výrobu menších tranzistorů z 10nm na 7nm a to otevřelo prostor rivalovi TSMC. Ten tím získal schopnost vyrábět nejpokročilejší komponenty, navržené společnostmi AMD a Nvidia, a udělal si rozhodující náskok.

Intel čipy navrhuje i vyrábí. Se vzestupem AI však takovýto přístup přestal být efektivní a společnosti se začaly specializovat buď výhradně na design, jako Nvidia, nebo na výrobu, jako TSMC.

Intel je také největším příjemcem dotací z amerického programu Chips Act, který byl v roce 2022 vytvořen administrativou tehdejšího prezidenta Joea Bidena. Trump se proti programu dříve vymezoval, protože podle něj není pro daňové poplatníky dostatečně výhodný – granty z programu kromě Intelu získali i zahraniční výrobci čipů jako TSMC, Samsung, SK Hynix či GlobalWafers.

Hlavním důvodem pro uzavření dohody s Intelem byla podle zdroje deníku Financial Times snaha oživit projekt továrny ve státě Ohio, který měl být podle vyjádření firmy z roku 2022 největším výrobním závodem polovodičů na světě. Harmonogram výstavby se však zpozdil a nový generální ředitel Intelu Lip-Bu Tan, jenž se po svém nástupu v březnu zaměřil na snižování nákladů, projekt zpomalil. Začal dokonce uvažovat o prodeji ztrátové divize pokročilých AI čipů, pokud se nepodaří získat velké zákazníky.

Intel už minulý rok kvůli finančním problémům zastavil výrobní projekty v Německu a Polsku, což zkomplikovalo evropské snahy o soběstačnost. Intel rozhodnutí zdůvodňoval tím, že se firma potřebuje soustředit na investice v USA.

Trumpův tlak

Ještě před osobní schůzkou prezidenta Trumpa a Lip-Bu Tana, kde se kapitálový vstup vlády domluvil, vyvíjel prezident tlak, aby v Intelu došlo ke změnám ve vedení. Lip-Bu Tana vyzýval k rezignaci kvůli údajným vazbám na Čínu. Tan byl totiž dlouholetým investorem v čínském startupovém odvětví a jeho fond rizikového kapitálu Walden měl investice i v tamních polovodičových firmách. Po schůzce však přišel obrat a Trump na Tanovu adresu prohlásil, že „jeho úspěch a vzestup jsou úžasným příběhem“.

Intel se snaží najít nové zákazníky, pro něž by čipy vyráběl. To však není snadné v době, kdy je považován za výrobce druhé ligy. Firma také potřebuje nejdříve postavit nové provozy. Role Intelu je ale problematická rovněž z hlediska toho, že chce vyrábět pro zákazníky, jako je Nvidia, Apple či Qualcomm, s nimiž zároveň částečně soupeří v oboru navrhování procesorů (hlavním byznysem Intelu je však pořád výroba procesorů pro osobní počítače).

Snahou administrativy nyní bude, aby se Intel stal americkým tahounem ve výrobě a omezil americkou závislost na tchajwanské společnosti TSMC. Veřejnou podporu tomuto záměru vyjádřily firmy jako Dell, HP i Amazon. Zakladatel Dellu Michael Dell dokonce řekl, že mají-li Spojené státy mít silný polovodičový průmysl, není žádná firma důležitější než Intel.

Státní kapitalismus

Trumpovy zásahy do firemního sektoru nesou rysy státního kapitalismu, v němž stát prostřednictvím majetkových podílů uplatňuje svůj vliv nad důležitými odvětvími. To je úkrok stranou od tradičního pojetí volného trhu. Plán na vstup státu do Intelu je další intervencí Trumpovy administrativy v tomto směru.

Administrativa argumentuje, že jde o strategické odvětví – a zároveň tlačí TSMC do investic na americké půdě. Podle odborníků je Intel jedním z mála amerických podniků schopných vyrábět čipy ve velkém přímo v USA. Smyslem podle nich také je předejít situaci, kdy dodávky čipů vypadly během pandemie a narušily dodavatelské řetězce po celém světě.

Americké ministerstvo obrany v červenci rovněž vstoupilo do firmy MP Materials, která vlastní v současné době jediný fungující důl na vzácné zeminy v USA, a to Mountain Pass v kalifornské Mohavské poušti, kde se těží přibližně 15 procent světové produkce – to je součástí strategie administrativy podpořit domácí těžbu a vytvořit na Číně nezávislý dodavatelský řetězec. Spojené státy začátkem roku také získaly zlatou akcii ve společnosti US Steel, jež byla podmínkou jejího převzetí japonským gigantem Nippon Steel, čímž si vláda zajistila právo veta nad strategickými rozhodnutími firmy.

Ministr obchodu Howard Lutnick pro televizi CNBC naznačil, že administrativa zvažuje vstup i do dalších firem – konkrétně jmenoval zbrojařskou společnost Lockheed Martin, která měla v loňském roce 73 procent svých příjmů od vlády Spojených států a podle ministra je její prodlouženou rukou. To samé potvrdil také ministr financí Scott Bessent v pořadu Fox Business: další podíly může stát koupit ve výrobě lodí a „v rozhodujících odvětvích, kde musejí být Spojené státy soběstačnými“.

I Trump zřejmě dohodu s Intelem vnímá jako možný model pro vstupy do dalších firem. Podle Bloombergu se ale dalším výrobcům čipů jako TSMC nebo Micron kapitálovému vstupu vlády snad podaří vyhnout, což potvrdil také Bessent ve Fox Business. Důvodem je i to, že TSMC, jež vyrábí čipy pro Apple či Nvidii, už dokončila svůj výrobní závod v Arizoně a chystá se na stavbu dalších dvou zhruba za 165 miliard dolarů. Významný podíl ve firmě by také nebyl levný: TSMC má tržní hodnotu přes 1,2 bilionu dolarů.