Soudní verdikt může zasadit další ránu důvěryhodnosti USA a prohloubit pád trhů
Předseda amerického Nejvyššího soudu John Roberts dočasně potvrdil propuštění vrcholných představitelek dvou nezávislých vládních agentur prezidentem Donaldem Trumpem. Případné vítězství v tomto i nadále probíhajícím sporu o pravomoci prezidenta by bylo průlomem otvírajícím cestu k dalším zásahům do personálního složení nezávislých institucí včetně centrální banky. Takový krok by zasadil další ránu důvěryhodnosti Spojených států v očích investorů, kterou v posledním týdnu otřáslo Trumpovo vyhlášení obchodní války prakticky celému světu.
Robertsův středeční příkaz pozastavuje rozhodnutí federálního odvolacího soudu, který zrušil Trumpovo rozhodnutí propustit členku Národní rady pro pracovní vztahy Gwynne Wilcoxovou a členku Rady pro ochranu zásluh Cathy Harrisovou, informovala agentura Bloomberg. Robertsův příkaz platí do doby, než bude ve věci definitivně rozhodnuto.
Případ je testem rozsudku Nejvyššího soudu z roku 1935, který umožnil Kongresu chránit vysoce postavené úředníky před propuštěním, a připravil tím půdu pro vznik nezávislých vládních agentur. Trump, který od začátku svého druhého mandátu vládne převážně pomocí prezidentských výnosů, usiluje o jejich podřízení. Verdikt tak bude precedentem pro Trumpovy případné zásahy do vedení dalších chráněných institucí včetně Federálního rezervního fondu (Fed), pro jehož efektivní politiku je nezávislost na vládě zásadní a trh její ohrožení vnímá velmi citlivě. Právě předseda Fedu Jerome Powell delší dobu čelí kritice Trumpa, který dle neoficiálních informací hledá cesty k jeho odvolání.
„Prezident by neměl být nucen delegovat svou výkonnou moc na vedoucí pracovníky agentur, kteří jsou v prokazatelném rozporu s politickými cíli administrativy, a to ani na jediný den, natož na měsíce, které by pravděpodobně trvalo soudní řešení tohoto sporu,“ vysvětlil právní zástupce Trumpovy administrativy pro Nejvyšší soud Dean John Sauer důvod, proč prezident požádal Robertse o předběžné opatření.
Trumpovo úsilí o zasahování do personálního složení nezávislých institucí i zpochybňování nadřazenosti soudních verdiktů nad rozhodnutími prezidenta vzbuzují obavy z oslabení vlády práva ve Spojených státech a narušení systému brzd a protivah, který je zásadním pilířem amerického demokratického zřízení.
Další pád trhů
Oslabení nezávislosti institucí jako Fed by bylo další ranou pro důvěryhodnost Spojených států na finančních trzích. Ta utrpěla velkou ránu v posledním týdnu, kdy Trump vyhlásil prakticky celému světu celní válku a vyvolal obavy z růstu inflace a nástupu recese ve Spojených státech i v zahraničí. K pozastavení platnosti cel, uvalených na desítky zemí, o 90 dnů jej ve středu přiměla až bouřlivá reakce finančních trhů v čele s dluhopisovým trhem.
Investoři se včera po jednodenním oddechu opět začali zbavovat amerických akcií a dluhopisů, což vedlo k oslabení dolaru. Ten vůči euru a jenu ztratil 2,3 procenta a oproti švýcarskému franku, dlouhodobě vnímanému jako hlavní bezpečný přístav světa v horších časech, dokonce klesl o 3,9 procenta.
Akciový trh se po středeční prudké korekci, spojené s odložením vyšších cel pro zhruba 60 zemí světa, vrátil k poklesu. Index S&P 500, zahrnující více než 500 největších společností obchodovaných na amerických burzách, ztratil 3,5 procenta. Výnos desetiletého dluhopisu dál poskočil vzhůru na 4,43 procenta, zatímco investoři do dluhu s třicetiletou splatností požadovali výnos 4,88 procenta.
Dluhopisový trh tento týden zaznamenal největší třídenní růst dlouhodobých výnosů za více než 20 let, což začalo ohrožovat vládu, firmy i domácnosti růstem výpůjčních nákladů. V platnosti však i nadále zůstává celní sazba ve výši 10 procent na celý svět a 145 procent vůči Číně. I když vzrostla naděje, že se americká vláda může na nových podmínkách obchodu, včetně snížení cel a netarifních bariér s hlavními obchodními partnery domluvit, celní přestřelka s Čínou dál eskaluje.
Čína v pátek oznámila, že s účinností od 12. dubna zvýší cla na veškeré americké zboží z 84 procent na 125 procent. Podle ministerstva financí bude Čína další zvýšení amerických cel na čínské výrobky, s ohledem na jejich již nyní prohibitivní výši, ignorovat.
„Vzhledem k tomu, že již neexistuje žádná možnost tržního přijetí amerického zboží vyváženého do Číny při současných úrovních cel, čínská strana nebude věnovat pozornost tomu, když bude americká strana následně pokračovat v dalším uvalování cel na čínské zboží vyvážené do USA,“ citovala prohlášení ministerstva agentura Bloomberg.
Zostřující se celní válka s Čínou paralyzuje dovoz z druhé největší ekonomiky do USA, které odsud loni dovezly zboží za zhruba 440 miliard dolarů. Cla, která zůstávají v platnosti, i přetrvávající nejistota ohledně dalšího vývoje nadále zhoršují růstové a inflační vyhlídky americké ekonomiky a dál oslabuje apetit investovat do amerických akcií a obligací.
K americkým státním dluhopisům, které byly dosud považovány za téměř bezrizikové, se investoři uchylovali v dobách zvýšeného rizika či paniky. Jejich cena tak rostla i během globální finanční krize v letech 2008–2009, po útoku na newyorská dvojčata 11. září 2001, a dokonce i v době, kdy byl USA snížen rating dluhu. To se teď mění. Útokem prezidenta na světový obchod, potažmo globální řád, se jejich status „bezpečného přístavu“ stále více zpochybňuje.
Americké dluhopisy se tak nyní obchodují jako riziková aktiva, čímž trh vysílá jasný signál: po několikaleté výpůjční horečce, která zvýšila zadlužení země na více než 100 procent HDP, a v době, kdy prezident přepisuje pravidla doma i v zahraničí a znepřáteluje si přitom největší zahraniční věřitele Spojených států, již nemůže být důvěra investorů v americké dluhopisy považována za samozřejmost.
Autocenzura na Wall Street
Důvěru v americká aktiva podlamují také zprávy, že na Wall Street panuje obava z následků vystupování proti Trumpově vládě. Neobvyklým způsobem se na to snažil upozornit stratég JPMorgan Chase & Co. Michael Cembalest, kterého šéf této největší americké banky Jamie Dimon označil za „jednoho z největších myslitelů“ firmy.
V pondělí, ještě předtím, než se Donald Trump otočil v otázce cel, zakončil svou 45minutovou prezentaci pro klienty o obchodních bariérách poznámkou, že určité materiály s ohledem na svou firmu a kolegy zatajil.
Cembalestovy body o autocenzuře vyvolávají otázku, která je každým týdnem aktuálnější: Jak upřímně lze o administrativě hovořit v době, kdy její politika vyvolává na trzích rozsáhlé nepokoje? Tento týden dokonce i miliardáři, kteří Trumpa podporují, ale zároveň se staví proti clům, jako například Bill Ackman doplnili svou kritiku chválou.
„Je to poprvé, co jsem musel přemýšlet o věcech, které říkám, nejen z hlediska toho, jak odrážejí naše názory na trhy a ekonomiku,“ řekl Cembalest ve své prezentaci a dodal, že za svou více než třicetiletou kariéru nikdy předtím takové věci nebral v úvahu.