Prezident Donald Trump uvažuje o bezprecedentním kroku, jenž by mohl vládě Spojených států zajistit přímý vliv v největším americkém výrobci moderních čipů. Podle zdrojů agentury Bloomberg a deníku The Wall Street Journal jedná prezidentova administrativa o možnosti získat podíl ve společnosti Intel, kterou předběhla konkurence a potýká se se ztrátami.

Zpráva o tom, že zástupci Bílého domu jednají o investici do akciového podílu v jedné z nejstarších společností kalifornského Silicon Valley, přichází po pondělní schůzce Trumpa s generálním ředitelem firmy Lip-Bu Tanem. Právě jeho prezident minulý týden vyzval k odstoupení kvůli jeho údajným vazbám na Čínu, ale po osobním setkání v Bílém domě pochválil jeho manažerské schopnosti. Podle nejmenovaných zdrojů Bloombergu i The Wall Street Journal se nápad na vstup vlády do Intelu zrodil právě na této schůzce. Podrobnosti o jednáních nejsou známé. Obě média zdůrazňují, že rozhovory jsou teprve v rané fázi a mohou skončit bez výsledku. Známé nejsou ani detaily transakce, ale nejspíš by šlo o navýšení jmění firmy, protože zprávy uvádějí, že by Intel mohl touto cestou získat potřebnou finanční injekci k ozdravení byznysu a k investicím.

Pokud by došlo k dohodě, Trumpova administrativa by získala částečnou kontrolu nad výrobou procesorů a dalších počítačových komponentů v přední domácí technologické firmě a posílila by tím vliv v odvětví, jež vnímá jako strategické. Výrobci procesorů se ocitli uprostřed globálního konkurenčního boje mezi USA s Čínou v oblasti rozvoje umělé  inteligence. Jde o to, že AI podle odborníků může způsobit skokový pokrok v mnoha odvětvích, včetně vojenského. 

Podle investorů by mohl vstup vlády do Intelu firmě pomoci z jejích problémů. Akcie společnosti proto ve čtvrtek po zveřejnění informace o jednání posílily na newyorské burze o více než sedm procent a stoupaly dál i v neobchodní fázi – zhruba o další 3,5 procenta.

Největší továrna na čipy

Případná finanční intervence americké vlády by byla v souladu s Trumpovým heslem „Amerika na prvním místě“, tedy snahou převést výrobu v důležitých odvětvích na domácí půdu. Intel je patrně jedinou velkou americkou firmou, která je schopna vyrábět nejrychlejší čipy pro umělou inteligenci (americká Nvidia tyto komponenty jako takové nevyrábí, ale vyvíjí je a navrhuje). Hlavními konkurenty Intelu jsou tchajwanský producent TSMC a jihokorejský Samsung, které rovněž mají výrobní závody ve Spojených státech. Intel však za těmito společnostmi zaostává. V uplynulém roce jeho akcie ztratily 60 procent.  

Podle Bloombergu by peníze za nákup akcií mohly pomoci financovat stavbu rozsáhlé továrny Intelu v Ohiu. Podle dřívějších příslibů společnosti má jít o největší závod na výrobu čipů na světě, vedení Intelu ale stavbu odkládalo.   

Intelu, jenž v minulosti těžil z prvenství ve výrobě čipů pro osobní počítače, se nepodařilo zachytit nástup umělé inteligence a na tomto prudce rostoucím trhu získali významný podíl jeho konkurenti. Problémy měl pomoci vyřešit březnový nástup Lip-Bu Tana, který naordinoval úsporná opatření. V červenci oznámil, že Intel letos propustí více než 20 tisíc zaměstnanců, ruší plány na výstavbu výrobních závodů v Německu a Polsku a zpomalí stavbu továrny v Ohiu.

Akcie firmy jsou kvůli neuspokojivým výsledkům dlouhodobě pod tlakem. Firma vykázala za druhé čtvrtletí ztrátu 2,9 miliardy dolarů (60,7 miliardy korun), loni měla ve stejném období ztrátu 1,6 miliardy dolarů. 

Akcionářská struktura Intelu je roztříštěná. Největším podílníkem je globální správce peněz BlackRock s necelým devítiprocentním podílem. Těsně za ním je další velká investiční skupina Vanguard, jež vlastní podobně velkou část. Významnými akcionáři jsou také například Norges Bank, Morgan Stanley nebo investiční odnož banky UBS. Zbytek vlastní stovky podílových fondů a jiných investorů.

Nejasná hranice mezi vládou a byznysem

Nákup akcií Intelu by byl prvním majetkovým vstupem americké vlády do významné technologické firmy za Trumpova prezidentství. Nynější šéf Bílého domu už nicméně od svého lednového nástupu podnikl několik výrazných zásahů do soukromého byznysu. Minulý týden se Trumpova administrativa dohodla se společnostmi Nvidia a AMD na odvádění 15 procent z prodeje některých čipů do Číny. 

Média rovněž připomínají, že americké ministerstvo obrany koupilo podíl ve společnosti MP Materials, která se zabývá těžbou vzácných zemin. Zpracování těchto nenahraditelných minerálů s širokým využitím od elektroniky po moderní zbraně dosud ovládá hlavně Čína. Americká vláda také letos získala „zlatou akcii“ ve společnosti U.S. Steel, když se dohodla na převzetí tohoto ocelárenského gigantu se společností Nippon Steel.