Rusko kvůli financování války na Ukrajině poruší slib prezidenta Vladimira Putina, že v příštích letech neporostou daně. Výdaje spojené s agresí proti sousední zemi přinutily režim ke zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH). Kreml také rozšíří povinnost platit tuto daň i na menší podniky. Vidina větší finanční zátěže vyvolala obavy ruských firem, které se už teď potýkají s řadou těžkostí, včetně vysokých úroků.

Ruská vláda ve středu oznámila plán na zvýšení hlavní sazby DPH na 22 procent z dosavadních 20 procent. (Pro potraviny, léky a některé další zboží zůstane nižší sazba deset procent.) Ministerstvo financí také navrhlo zavedení daně z hazardních her ve výši pět procent z přijatých sázek a zvýšení daně provozovatelům sázkových kanceláří. Putin přitom loni slíbil, že do roku 2030 se v daních nebudou provádět velké změny. Ministerstvo financí změnu odůvodnilo pokrytím rostoucích výdajů na obranu a bezpečnost. Podle návrhu rozpočtu na následující tři roky by přitom výdaje na obranu měly v roce 2026 klesnout na 12,6 bilionu rublů (více než tři biliony korun) z letošních 13,5 bilionu. 

K zajištění příjmů přes vyšší daně musí Kreml sáhnout kvůli rostoucímu schodku a zpomalující válečné ekonomice. Vliv může mít rovněž pokles cen ropy, která tvoří velkou část rozpočtových příjmů. Podle nově zveřejněných údajů ruská vláda letos očekává deficit na úrovni 2,6 procenta HDP, což je podle agentury Reuters nejvyšší hodnota od začátku války v roce 2022. Ve srovnání s původním plánem Putinova kabinetu schodek narostl více než o polovinu. Růst ruské ekonomiky by měl letos zpomalit na jedno procento z loňských 4,3 procenta, inflace se přitom dlouhodobě drží nad osmi procenty.

Putin na začátku září nejprve vládu požádal, aby našla nové příjmy tím, že podnítí vyšší produktivitu. Minulý týden však ruský vůdce naznačil, že je nakloněný i zvýšení některých daní – poznamenal totiž, že Spojené státy zvedly daně bohatým lidem během vietnamské a korejské války.

Obavy malých firem

Kromě zvýšení sazby vláda také rozšířila skupinu plátců DPH na menší firmy. Podle deníku Vedomosti, který si mezi ruskými cenzurovanými médii udržuje částečnou informační volnost v hospodářských tématech, DPH pozdrží další snižování úrokových sazeb a dopadne i na malé a střední ruské společnosti. 

Zatímco v první polovině textu o novém rozpočtu a daních ruský list v zásadě přejímá oficiální výklad, v navazující části přináší kritické ohlasy z ruského byznysu. Například hlavní ekonomka společnosti T-Investments Sofija Doněcová označila zvýšení DPH za špatnou zprávu pro finanční trh, protože v krátkodobém horizontu znamená vyšší inflační očekávání a vyšší ceny. Podle analytičky vyšší daň omezí prostor pro snižování sazeb a odloží je o dalších šest měsíců. 

Ruská centrální banka letos postupně snižuje základní úrokovou sazbu, naposledy sazbu snížila v první polovině tohoto měsíce o jeden procentní bod na 17 procent. 

Šéf asociace malých a středních podniků Opora Ruska Alexandr Kalinin pro deník prohlásil, že změny v DPH znamenají „docela závažná a bolestivá“ opatření. Navržené snížení příjmové hranice pro platbu daně se podle něj dotkne přibližně 20 procent malých a středních podniků, což představuje necelý milion společností a drobných podnikatelů. Změny také nepochybně ovlivní ziskovost malých podniků a jejich investiční plány, podotkl Kalinin a vyzval, aby se o návrhu ministerstva financí ještě diskutovalo.  

Trump cílí na ropu

Příjmy z DPH jsou pro ruskou státní pokladnu zásadní, v roce 2024 podle Reuters tvořily 37 procent příjmů federálního rozpočtu. Sazba DPH se naposledy zvyšovala v roce 2019, kdy stoupla z 18 na 20 procent. Letos ruská vláda zvýšila sazby u daně z příjmů lépe vydělávajícím lidem. 

Co se týče odvětví, stojí ruský státní rozpočet do velké míry na výnosech z prodeje ropy a plynu. Ty však od začátku války na Ukrajině ohrožují sankce západních zemí. Moskva přesměrovala prodeje ropy a plynu hlavně do Číny a Indie, americký prezident Donald Trump ale v posledních týdnech vyzývá k uvalení sankcí na tyto země, aby Putina donutil k příměří. Peníze z prodeje energetických surovin Rusko shromažďuje ve zvláštním fondu, z něhož vláda postupně čerpá. V současné době jsou ve fondu podle Reuters přibližně čtyři biliony rublů v likvidních aktivech.