Válka na Blízkém východě přes víkend dál výrazně zvýšila cenu ropy a s ní i obavy ekonomů, že by delší konflikt mohl spustit další vlnu inflace ve světě.

Spojené arabské emiráty a Kuvajt začaly snižovat produkci ropy, neboť kritický Hormuzský průliv zůstává kvůli hrozbě íránských odvetných útoků pro většinu lodí prakticky uzavřen a skladiště energetických surovin v Perském zálivu se rychle plní. Katar už minulý týden omezil výrobu zkapalněného plynu. Hormuzským průlivem obvykle proplouvá asi pětina všech světových exportů energetických surovin.

Cena ropy Brent v reakci na tyto události podle agentury Bloomberg dočasně vyskočila z pátečních 87 dolarů za barel až na 119,50 dolaru. Z této úrovně dnes ráno klesla přibližně na 100 dolarů poté, co Financial Times s odkazem na nejmenované zdroje napsaly, že ministři financí skupiny nejvyspělejších ekonomik světa G7 budou v pondělí jednat o možném koordinovaném uvolnění části svých strategických rezerv.

Válka Spojených států a Izraele proti Íránu pokračuje s plnou intenzitou už víc než týden a nic nenasvědčuje tomu, že by měla brzy skončit. Teherán odmítl požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa na okamžitou kapitulaci a státní tisková agentura IRIB v neděli podle Bloombergu uvedla, že íránská armáda je schopna pokračovat v intenzivním boji na dosavadní úrovni nejméně dalších šest měsíců s tím, že chce začít používat pokročilejší rakety s delším doletem.

„Původní naděje, že by se mohlo jednat pouze o krátkodobé přerušení dodávek, rychle vystřídaly obavy, že to bude na delší dobu,“ řekl Warren Patterson, hlavní stratég přes komodity v ING Group citovaný Bloombergem. „Dokud ropa nezačne opět proudit Hormuzským průlivem, její ceny budou dále stoupat.“

Černý déšť v Teheránu

Drahé energie by podle ekonomů mohly vést k růstu cen u dalšího zboží a služeb, což by nutilo centrální banky udržovat relativně vyšší úrokové sazby a tím dusit ekonomický růst. Případný negativní dopad na koupěschopnost amerických spotřebitelů by také mohl poškodit Trumpovy republikány v podzimních volbách do Kongresu, kde nyní mají těsnou většinu.

Trump se v neděli pokusil tyto obavy rozptýlit. V příspěvku na své platformě Truth Social tvrdil, že ceny ropy opět rychle klesnou, až se Spojeným státům podaří zničit íránský jaderný program. Současné zdražování označil za „velmi malou“ daň za bezpečnost a mír a dodal, že pouze „hlupáci“ s jeho názorem mohou nesouhlasit.

Izraelské stíhačky o víkendu podle íránské polooficiální tiskové agentury Fars zasáhly tři íránská skladiště ropy a podle Bloombergu izraelská vláda pohrozila, že jejím dalším cílem mohou být rafinerie a elektrárny. Úřady kvůli znečištění vzduchu z výbuchů vyzvaly obyvatele Teheránu, aby nosili respirátory a omezili vycházení ven. Podle americké televizní stanice CNN byl déšť v hlavním městě prosycen černou mastnotou.

„Nevydrží dlouho“

Íránské klerikální vedení v pondělí jmenovalo jako nového duchovního vůdce země Modžtabu Chameneího, syna ajatolláha Alího zabitého na počátku americko-izraelské ofenzivy. Vyslalo tím signál, že nemá v úmyslu nic měnit na represivním režimu, jenž zemi drží v sevření už téměř půl století. Šestapadesátiletý Modžtaba je totiž reformátory vnímán jako představitel tvrdé linie, který pomohl v roce 2009 zmanipulovat prezidentské volby a aktivně pomáhal drtit disent.

Podle časopisu The Economist však bude na rozdíl od svého otce, jenž měl vždy v režimu poslední slovo, pravděpodobně vnímán spíše jako loutka, neboť skutečnou kontrolu nad zemí mají Islámské revoluční gardy. Nikdy totiž nezastával formální úřad a chybějí mu duchovní a politické zkušenosti, které íránská ústava od nejvyššího vůdce požaduje.

Izraelská armáda i americký prezident už novému nástupci pohrozili, že se ho pokusí zabít. Trump označil Modžtabu za „nepřijatelnou“ volbu a ještě před jeho jmenováním v neděli v rozhovoru pro ABC News varoval, že příští nejvyšší vůdce bez souhlasu Spojených států „nevydrží dlouho“.