Setkání Donalda Trumpa a jeho ukrajinského protějšku, které následovalo jen tři dny po americko-ruském summitu na Aljašce, přineslo hned dvojí průlom. V rámci budoucí mírové dohody americký prezident přislíbil zapojení Spojených států do bezpečnostních garancí Ukrajině, jež dosud odmítal. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v zájmu ukončení války vůbec poprvé připustil územní ústupky ve prospěch Ruska.  

Zelenského tentokrát – na rozdíl od nešťastné únorové návštěvy v Bílém domě, jež skončila zásadní roztržkou – doprovázelo sedm evropských lídrů, kteří mají s Trumpem nadstandardní vztahy. Ti ukrajinského prezidenta dopředu instruovali, jak má s Trumpem před zraky celého světa jednat, aby dosáhli společného cíle: zabránit tomu, aby americký prezident pod vlivem Ruska na Ukrajině požadoval přijetí podmínek uzavření míru, jež by byly pro napadenou zemi neakceptovatelné, jinak se USA z role prostředníka stáhnou. Právě takového vývoje se Evropané po rozpačitém pátečním summitu Trumpa s Putinem obávali.

To se zjevně podařilo mimo jiné i díky drobnostem, jako byla volba formálnějšího oblečení Zelenským. Americký prezident však mohl slyšet také na nabídku Ukrajiny, důležitou pro Trumpovy voliče – že země nakoupí od Spojených států zbraně za 90 miliard dolarů (1,9 bilionu korun). 

„Pokud jde o bezpečnost, bude k dispozici velká pomoc,“ řekl Trump po setkání novinářům. Garance Ukrajině budou podle něho především na Evropě, ale zapojí se rovněž USA: „Jsou první linií obrany, protože jsou přímo na místě, ale my jim pomůžeme.“ Následně v příspěvku na sociální síti napsal, že garance Ukrajině poskytne několik evropských zemí „za koordinace Spojených států“. Podle Trumpa s poskytnutím bezpečnostních záruk Ukrajině souhlasí i Putin.

Během víkendového setkání Trumpa s Putinem se nepodařilo vyjednat žádný oficiální posun Ruska. Ještě ve středu Trump ujišťoval Zelenského, že Putina pod hrozbou sekundárních sankcí donutí, aby souhlasil s příměřím, jež by poskytlo napadené zemi úlevu od ruských útoků a politikům prostor pro jednání o podmínkách míru. Po jednání s Putinem však Trump změnil názor a namísto klidu zbraní začal prosazovat rovnou uzavření míru.

Putin však mír trvale podmiňuje podmínkami, které by oslabily ukrajinskou suverenitu a snížily její schopnost odolávat případným dalším ruským útokům. Kromě postoupení strategických území na východě Ukrajiny přišel Putin na Aljašce podle agentury Reuters s dalšími zásadními požadavky jako oficiální uznání anexe Krymu z roku 2014 a zrušení sankcí vůči Rusku. Strategií Evropy je už několik měsíců snaha přesvědčit Trumpa, že překážkou pro dosažení míru je Putin, a ne Zelenskyj.

Práce na zárukách už běží

Evropa a Amerika se už pustily do formulování „robustních“ bezpečnostních záruk Ukrajině, informovala v úterý agentura Bloomberg na základě nejmenovaných zdrojů obeznámených se situací. Garance se zaměří na posílení ukrajinských vojenských kapacit, aniž by byly jakkoli omezeny například počtem vojáků, uvedly zdroje. Cílem je zabránit Rusku, aby požadovalo snížení velikosti ukrajinské armády jako součást budoucí dohody o ukončení války. Balíček záruk by navazoval na práci takzvané koalice ochotných, skupiny zemí vedené Velkou Británií a Francií, a měl by zahrnovat nasazení mnohonárodních mírových sil na území Ukrajiny.

Podle ukrajinského prezidenta mají být bezpečnostní záruky specifikovány a formalizovány do deseti dnů. Zelenskyj je označil za „klíčovou otázku, výchozí bod pro ukončení války“. Ve světle toho poprvé připustil, že je připraven přímo s Putinem jednat o postoupení části území. Dosud to přitom odmítal s odkazem na ukrajinskou ústavu, která to zakazuje. Pokud však bude mírová dohoda na tomto principu skutečně založena, hrozí vznik nebezpečného mezinárodního precedentu: legitimizování územních zisků vojenskou silou.

Schůzka Zelenskyj–Putin–Trump

Pod dojmem výsledků jednání a posunu Zelenského postoje pak Trump ještě v rámci jednání zavolal Putinovi, aby s ním co nejdříve domluvil jeho přímé jednání se Zelenským. Po něm má následovat trojstranná schůzka za účasti Trumpa. Obě setkání zůstávají nejistá, dokud je nepotvrdí také ruská strana.

Účastníci pondělního jednání vyjádřili podporu zárukám „podobným článku 5“ – odkazu na klauzuli NATO o vzájemné obraně, které původně navrhla italská premiérka Giorgia Meloniová a mluvil o nich také Trumpův vyslanec Steve Witkoff. Důležité však bude jejich přesné znění a definování role USA.