Přípravy na Trumpa: EU chce přesunout téměř 400 miliard eur ze společného rozpočtu na obranu
Evropská unie, která se připravuje na nástup Donalda Trumpa do čela Spojených států, řeší, jak posílit svoji obranu pro případ, že se na americké spojence nebude moci spoléhat jako dosud. Chystá se proto přesměrovat 392 miliard eur (9,9 bilionů korun) z kohezních fondů do výdajů na obranu. Zprávu s odvoláním na své zdroje z Bruselu přinesl deník Financial Times.
Představitelé EU si tak berou poučení ze zkušenosti z Trumpova prvního mandátu po roce 2016. Pod pohrůžkou, že Američané vystoupí ze Severoatlantické aliance a Evropa si obranu bude zajišťovat sama, nutil evropské členy, včetně Česka, aby konečně začali plnit podmínku aliance a dávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. V roce 2014, když Vladimir Putin vtrhl na Krym, to plnili jediní dva evropští členové: Velká Británie a Řecko. O deset let později po Trumpově tlaku a Putinově útoku na Ukrajinu to podle dat NATO plní až na osm zemí všichni. Včetně Česka a Německa.
Donald Trump ale v kampani opakovaně říkal, že je potřeba výdaje navýšit na tři procenta. A hlavně je využít do skutečných nákupů zbraní, ne do různých měkkých výdajů jako budování dopravní infrastruktury, které v investicích do obrany řada zemí vykazuje. Jenže většina zemí má už dnes v rozpočtech obrovské deficity.
Zbrojovky ano, výroba zbraní ne
Téměř třistamiliardová částka z kohezních fondů, která má být přesměrována, tvoří téměř třetinu společného rozpočtu Evropské unie na roky 2021–2027. Kohezní peníze jsou tradičně určeny na dotace pro ekonomicky slabé regiony Evropy. Nejvíc z nich čerpají Poláci, Španělé a Italové. Z celého víceletého rozpočtu je ale zatím utraceno jen kolem pěti procent. A právě největší příjemci utratili ze svých porcí dokonce ještě méně.
Podle současných pravidel společného rozpočtu tyto peníze nemohou být použity přímo na nákup zbraní nebo financování armády. Ale je možné za ně pořídit takzvané investice dvojího využití, mezi něž patří například drony. Podle informací Financial Times jednotlivé členské země dostanou v příštích týdnech detailní přehled, jak se pravidla rozvolňují a co ze zbrojních výdajů bude možné z dotací z kohezních fondů kupovat. Bude dovoleno z nich platit například výstavbu infrastruktury pro vojenské účely nebo silnice a mosty potřebné pro přesun vojenské techniky.
Bude také možné tyto peníze využít ke stavbě továren na zbraně a munici. Zůstane ale zákaz z nich přímo platit výrobu zbraní. Financial Times citují mluvčího Evropské komise, který tvrdí, že budou možné platit všechny věci, „které naplní smysl regionálního rozvoje“. Prakticky to znamená, že peníze do obrany se budou muset investovat v hospodářsky slabších regionech, kde za ně bude možné stavět továrny nebo infrastrukturu.
Na uvolnění tlačí Němci a země se společnou hranicí s Ruskem
Na využití společných evropských peněz na obranu velmi tlačí Německo, které nutně potřebuje masivně investovat do své infrastruktury, jež je ve velmi špatném stavu. Německé ministerstvo hospodářství odhadovalo už v roce 2022, že země urgentně potřebuje investovat 165 miliard euro do silnic, mostů a železnic. Právě Berlín má sklony si tyto výdaje, stejně jako třeba výsluhy armády, počítat do celkových výdajů na obranu. To Donald Trump dlouhodobě kritizuje. I bohaté Německo má pro své chudší regiony v kohezních fondech rezervováno 39 miliard euro na roky 2021 až 2027.
Přesun dotací velmi vítají kromě Němců především severní a východní členové NATO, kteří jsou nejblíž obávané hranici s Ruskem. „Musíme masivně investovat do obrany, což je velmi nákladné. Ty investice nejsou důležité jen pro nás, ale pro celý region,“ řekl pro Fianancial Times litevský ministr obrany Gintare Skaiste.
Donald Trump opakovaně tvrdí, že nízké investice do obrany povzbuzují Vladimira Putina, aby si s Evropou pohrával.
Poláci a Estonci na špici zbrojních výdajů
Vůbec největší část výkonu své ekonomiky nyní dává do obrany Polsko se 4,12 procenty. To je více než dvojnásobek oproti roku 2014. Tehdy nedosahovalo ani žádaných dvou procent. Investuje dokonce víc než Spojené státy s 3,38 procenty HDP. Před ně se dostalo i Estonsko s 3,42 procenty, které bylo ještě před deseti lety pod dvouprocentní laťkou. Na třech procentech, po kterých volá Trump, je letos ještě Řecko a Lotyšsko. Češi utrácejí na obranu podle oficiální statistiky 2,10 procenta HDP a Němci 2,12 procenta. Na dvě procenta se naopak nedostali Španělé, Italové, Kanada, Belgie, Lucembursko, Slovinsko a Chorvatsko.
Druhá věc je, kolik z těch obranných investic jsou tvrdé výdaje za nákupy zbraní. Tam jsou z celé Severoatlantické aliance Poláci nad padesáti procenty. Další čtyři státy nad čtyřiceti. Česká republika je na šesté příčce s 37,8 procenta celkových výdajů, které jsou do pořízení výzbroje.
Přesun stovek miliard evropských dotací do obrany bude znamenat obrovský růst zakázek jak pro zbrojovky, tak pro stavební firmy specializované na infrastrukturu. Mezi první sedmičku největších evropských firem podle obratu z obranného průmyslu patří British Aerospace, Airbus, Thales, Safran, Rolls Royce, Leonardo a Rheinmetall.