Šéf Fedu Jerome Powell vyslal signál, že by americká centrální banka mohla v září po osmi měsících opět snížit úrokové sazby a podpořit tak růst ekonomiky Spojených států. Optimismus trhů však tlumí skutečnost, že vedení Fedu nebude mít v následujících měsících jednoduché rozhodování: musí zvažovat protichůdné tendence ve vývoji inflace a na trhu práce a zároveň odolávat sílícímu tlaku prezidenta Donalda Trumpa na pokles sazeb.

Powell ve svém pátečním vystoupení na výroční konferenci centrálních bankéřů v Jackson Hole ve státě Wyoming upozornil na „posun v rovnováze rizik“ směrem ke slábnoucímu trhu práce, který by mohl Fed přimět ke snížení sazeb. Zároveň ale zdůraznil přetrvávající riziko vyšší inflace vyvolané celní politikou administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Na riziko zrychlené inflace centrální bankéři obvykle reagují naopak zvýšením úroků.

Powellovo vystoupení v Jackson Hole bylo investory a ekonomy s napětím očekávané. Centrální banka v největší ekonomice světa a její šéf jsou terčem opakovaných útoků a kritiky ze strany Trumpa, který se snaží tlačit, aby se úroky snížily a tím se zlevnily náklady na obsluhu rostoucího vládního dluhu. Nižší úrokové sazby – tedy zlevnění peněz – by rovněž podpořily hospodářský růst. Fed ovšem se snížením váhá, protože se obává, že obchodní bariéry způsobí další vlnu růstu cen. Americká centrální banka má však za úkol nejen hlídat inflaci, ale také podporovat zaměstnanost. A protože pracovní trh práce slábne, jak ukázala data za červenec, bylo otázkou, jaký pohled na směr sazeb Powell v této situaci upřednostní. 

Po Powellově projevu zesílila očekávání, že Rada guvernérů Fedu na příštím zasedání 16. a 17. září sníží hlavní sazby o čtvrt procentního bodu. A trhy se už soustřeďují na možné další uvolňování měnové politiky ve zbytku roku. I tak není nic jisté: američtí centrální bankéři zůstávají v názoru na změnu sazeb dál rozdělení a není jasné, zda zlevnění peněz za tři týdny odhlasují, upozorňuje Bloomberg nebo deník The Wall Street Journal (WSJ). 

Fed na jedné straně musí brát v úvahu inflaci, která přesahuje jeho dvouprocentní cíl a zrychluje nejen pod vlivem Trumpových cel. Jako impulz ke snížení sazeb na druhou stranu působí nízká čísla přijímaných zaměstnanců. Rozhodování centrální banky pak ještě komplikuje vysoká míra nejistoty, jak se ceny a trh práce budou dále vyvíjet, a Trumpovo vynucování nižších sazeb spojené nejnověji s pohrůžkou odvolání jednoho z guvernérů. 

Málo se propouští i nabírá

Powell v pátek potvrdil, že proti sobě jdoucí faktory stavějí Fed při rozhodování o sazbách do „náročné situace“, a zvlášť upozornil na nejistý vývoj na trhu práce. „Ačkoli se trh práce jeví stabilně, jedná se o zvláštní druh stability, která je výsledkem výrazného zpomalení jak nabídky, tak poptávky po pracovnících. Tato neobvyklá situace naznačuje, že rizika poklesu zaměstnanosti rostou. A pokud se tato rizika naplní, může k tomu dojít velmi rychle,“ řekl.

Poslední statistická data ukazují, že americké firmy sice výrazně nepropouštějí, zároveň ale ani příliš nenabírají nové zaměstnance. I poměrně malý nárůst propouštění by tak mohl způsobit, že v ekonomice začnou ubývat pracovní místa.

Podle statistik amerického ministerstva práce byl podíl přijatých zaměstnanců na celkové zaměstnanosti v USA pouhých 3,3 procenta, což je podle WSJ pod úrovní hodnoty z období vrcholící pandemie covidu-19 v únoru 2020. Podíl propouštění na celkové zaměstnanosti dosáhl v červnu jen jednoho procenta, tedy blízko rekordního minima těsně pod 0,9 procenta z období silně oživujícího trhu práce v roce 2021.

U inflace se pozornost trhů soustředí na tento pátek, kdy vládní Úřad pro ekonomické analýzy (BEA) zveřejní údaje o červencovém cenovém indexu výdajů na osobní spotřebu (PCE), jejž Fed bere jako klíčový ukazatel americké inflace.

Podle ekonomických analytiků Bloombergu index PCE v červenci meziročně stoupl o 2,9 procenta, což by bylo nejrychlejší roční tempo za posledních pět měsíců. Jádrová PCE, tedy bez vlivu cen potravin a energií, podle prognóz meziměsíčně vzroste o 0,3 procenta.

Trumpovy zásahy

Nervozitu ohledně dalšího vývoje sazeb zesilují bezprecedentní výpady prezidenta Trumpa vůči vedení Fedu. V pátek šéf Bílého domu prohlásil, že odvolá členku Rady guvernérů Lisu Cookovou, která čelí obvinění z podvodu při čerpání hypotéky.

Prezident dosud útočil hlavně na Powella, ale manévrem proti Cookové nátlak vyeskaloval a zřejmě se snaží dosáhnout toho, aby na její místo dosadil osobu, jež bude víc nakloněná jeho plánům. „Vyhodím ji, pokud nerezignuje,“ řekl Trump v pátek novinářům. 

V pátek se také na prezidentově sociální síti objevila fotografie, na které byli vyobrazeni členové Rady guvernérů Fedu a Stephen Miran, Trumpův kandidát na jiné uvolněné místo v radě. Uprostřed byla větší fotografie, jež měla představovat Cookovou. Na fotografii bylo červené X a Cooková byla označena jako „podvodnice“. V sobotu Trump vystavil příspěvek s fotografií, která měla představovat dům Cookové v Michiganu.