V zemi s nejvyšším veřejným dluhem na světě se hraje o ještě vyšší výdaje státu. Japonská premiérka se chystá vyvolat předčasné volby, aby upevnila svou moc a získala silnější podporu parlamentu pro svoji expanzivní rozpočtovou politiku. Finanční trhy očekávají, že to pomůže stagnující japonské ekonomice, ale také narůstají obavy z udržitelnosti státního dluhu.

Po několika dnech rostoucích mediálních spekulací oznámila ve středu japonská premiérka Sanae Takaičiová záměr rozpustit dolní komoru parlamentu a vyhlásit předčasné volby. Podrobnosti plánu budou zveřejněny až v pondělí. Jak uvedla agentura Bloomberg s odkazem na Kyodo News a noviny Yomiuri, Takaičiová by měla oficiálně oznámit rozpuštění parlamentu na začátku jeho další schůze 23. ledna. Ve hře jsou dva volební termíny – 8. nebo 15. února.

Finanční trhy na vyhlídky předčasných voleb zareagovaly oživením trendu, jejž obchodníci v říjnu při nástupu premiérky do funkce nazvali „Takaichi trade“ – tedy že investoři sázejí na výdajovou expanzi a podporu ekonomického růstu, což ovšem zvýší vládní dluh. Japonské akcie posílily a index Nikkei 225 dosáhl rekordních maxim. Současně však trvá situace, která je pro vyspělou ekonomiku typu Japonska a čtvrtou největší ekonomiku světa znepokojivá – měna oslabuje i přes růst dluhopisových výnosů. To je odrazem obav investorů, že by se finanční systém země mohl dostat do vážných problémů.

Japonská měna vůči dolaru oslabila na hodnoty kolem 159 za dolar, je tak nejníž za zhruba rok a půl. Také je už blízko úrovní, na nichž ministerstvo financí dříve intervenovalo.

Očekávání zvýšené nabídky japonských státních dluhopisů vedlo k nárůstu jejich výnosů napříč celou křivkou, zejména u delších splatností. Výnos 20letých dluhopisů dosáhl bezprecedentní úrovně 3,14 procenta, zatímco výnos 30letých dluhopisů vyrovnal rekord ve výši 3,52 procenta z minulého týdne.

„Pokud se během (volební) kampaně zvýší obavy z fiskální expanze, dlouhodobé výnosy by minimálně dočasně mohly být vystaveny tlaku na růst,“ uvedli ekonomové banky Barclays.

První žena v čele japonské vlády má velké ambice a plánuje významné výdaje do odvětví, jež označuje jako strategická – do potravinářství, energetiky, obrany, ale i do umělé inteligence a biotechnologií. To podle ní nastartuje hospodářský růst po dlouhém období stagnace. Do funkce premiérku nominovala její Liberálnědemokratická strana (LDS), která je ale oslabená po velkých volebních ztrátách pod vedením jejího předchůdce Šigerua Išiby. Když Takaičiovou ještě v říjnu opustil bývalý silný vládní partner, strana Kómeitó, má její koalice s Japonskou stranou inovace (JIP) a podporou tří nezávislých poslanců v dolní komoře parlamentu jen velmi těsnou většinu 233 křesel z celkových 465.

Vítězství, které by zajistilo většinovou podporu pro LDS, by podle Acušiho Takedy, hlavního ekonoma výzkumného ústavu Itochu, usnadnilo prosazování utrácivé rozpočtové politiky, ale zároveň by vyvolalo další pochybnosti o finanční kondici země. „Uvolnění financí bude samozřejmě v krátkodobém horizontu pro ekonomiku přínosem,“ uvedl Takeda, „pokud se však podíváme trochu dále do budoucnosti, existuje možnost, že to bude mít na ekonomiku negativní dopad.“

Takaičiová po zvolení do čela své strany slíbila, že vynaloží veškeré úsilí na obnovu podpory mezi voliči a vyzvala zákonodárce, aby „pracovali jako tažní koně“. Politička se navzdory některým levicovým ekonomickým receptům hlásí k odkazu bývalé britské konzervativní premiérky Margaret Thatcherové, její program a sebeprezentace ale připomínají spíš současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Opustím myšlenku rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a budu pracovat, pracovat, pracovat, pracovat a pracovat,“ slíbila Takaičiová Japoncům.  

V reakci na průzkumy, podle nichž Japonci podobně jako Američané považují za svůj největší problém rostoucí životní náklady, nedávno uvedla, že chce, aby veřejnost „co nejdříve pocítila účinky“ nové hospodářské politiky a boje proti vysokým cenám. Sympatie však získává například i stylem oblékání nebo neformálním chováním. Při středeční návštěvě jihokorejského prezidenta například zúročila svou minulost členky studentské heavymetalové skupiny a společně s ním si zahrála na bicí. To vše posiluje její popularitu, jež se pohybuje kolem 70 procent.

Volební kalkul s nejistým výsledkem

Takaičiová hodlá nyní využít své popularity k posílení vlivu své strany před tím, než se v parlamentu rozjedou debaty o rozpočtu na příští fiskální rok. Ten vláda představila koncem prosince s rekordními výdaji ve výši 122,3 bilionu jenů (1,6 trilionu korun), které mají meziročně vzrůst o šest procent, a s deficitem 30 bilionů jenů. Objem vydaných státních dluhopisů podle vládní prognózy citované zpravodajským portálem Nippon dosáhne do konce fiskálního roku 2026 hodnoty 1,15 trilionu jenů. Jde sice jen o pětinovou výši ve srovnání s obchodovaným dluhem Spojených států, ale v poměru k HDP drží Japonci světový primát se zhruba 230 procenty ročního výkonu ekonomiky, což je více než dvojnásobek amerického údaje.

Po svém nástupu do funkce Takaičiová zároveň zahájila práci na novém způsobu řízení veřejných financí. Navrhla odklon od tradičních ročních rozpočtových cílů směrem k víceletému finančnímu plánování, jež by vládě poskytlo větší flexibilitu ve výdajích. Svoji politiku prezentuje jako odpovědnou a proaktivní, už letos chce dosáhnout primárního rozpočtového přebytku (tedy přebytku bez započtení vyplácených úroků). „Věříme, že tento návrh rozpočtu představuje rovnováhu mezi rozpočtovou disciplínou a dosažením silné ekonomiky při zajištění fiskální udržitelnosti,“ uvedla premiérka při představení rozpočtu.

Její rozhodnutí vyvolat předčasné volby je mnohými považováno za sice riskantní, ale možná výnosný tah. Využít momentálního nárůstu podpory k upevnění moci je v minulosti osvědčenou taktikou LDS, nicméně právě při posledním podobném pokusu jejího předchůdce Išiby na podzim 2024 přišla vládní koalice o většinu v dolní komoře. LDS navíc půjde do voleb bez tradičního koaličního partnera Kómeitó, který měl silnou voličskou základnu po celé zemi. Nový partner, strana JIP, není v tomto ohledu tak silný a volební spolupráce mezi oběma stranami se bude teprve muset ladit.  

I uvnitř samotné LDS tak nepanuje jednota, když se vůči načasování voleb vymezoval například její vlivný člen Taró Asó, premiér z let 2008–2009, informoval deník Mainichi. Předčasné volby navíc zkrátí čas, jejž parlament bude mít na schválení rozpočtu pro fiskální rok 2026, který začne v dubnu. V sázce je tak rovněž reputace budoucí vlády, jež bude muset velmi brzy prokázat, že je schopna zajistit efektivní řízení země.

Výrazné vítězství ve volbách do dolní komory by vedlo ke stabilnější vládě a poskytlo premiérce silnější mandát, který by její administrativě umožnil snazší prosazování nejen programu na oživení ekonomiky a snížení životních nákladů. V oblasti národní bezpečnosti Takaičiová například prosazuje také posilování obranných kapacit Japonska. Na pozadí hrozby napadnutí Tchaj-wanu Čínou hodlá Takaičiová dosáhnout cíle zvýšení obranných výdajů z 1,4 procenta HDP na dvě procenta už do letošního března, což je o dva roky dříve, než země původně plánovala.

Posílená vláda by zároveň mohla vyvíjet větší tlak na centrální banku, aby během současného cyklu zvyšování úrokových sazeb postupovala co nejopatrněji. Vyšší sazby totiž přímo zvyšují náklady na obsluhu státního dluhu. Toto téma se znovu dostalo do popředí, když Bank of Japan přešla od záporných sazeb k postupnému zvyšování. Náklady na obsluhu dluhu tak dramaticky rostou z přibližně sedmi bilionů jenů v roce 2022 na odhadovaných 13 bilionů v příštím roce, což by odpovídalo zhruba čtvrtině celkových vládních výdajů.

Bank of Japan, která má dlouhodobě tendenci brát ohled na hospodářskou politiku vlády a jednat spíše v souladu s ní než nezávisle, v prosinci pokračovala v opatrné normalizaci měnové politiky. Svou jednodenní referenční sazbu zvýšila o další čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 1995. Přesto sazby zůstávají nízko, a to zejména s ohledem na inflaci. Ačkoli banka přestřeluje dvouprocentní cíl už čtvrtým rokem, dosud se obávala, že cenový růst není dostatečně zakořeněný ve mzdové dynamice a že by příliš rychlé utažení sazeb mohlo ekonomiku znovu dostat do deflace. S poklesem cen centrální banka zápasila od začátku devadesátých let.

Jak ovšem upozorňuje deník Japan Times, Takaičiová a její vláda nemohou voličům v oblasti boje s inflací nabídnout mnoho nového, kromě už schváleného stimulačního balíčku oznámeného v listopadu. Ten zahrnuje výdaje ve výši 17,7 bilionu jenů například na dotace na elektřinu a plyn, na podporu podniků nebo posílení obrany. Součástí balíčku jsou i daňové úlevy v rozsahu 2,7 bilionu jenů. Přestože má být balíček částečně financován zvýšením daně z příjmů o jedno procento od roku 2027, celkově státní dluh prohloubí zhruba o 6,7 bilionu jenů.

To by sice podle ekonomů ING mělo krátkodobě podpořit růst hospodářství a v nejbližších měsících snížit inflaci, ale současně to může vyvinout další tlak na už tak těžce zkoušené japonské státní dluhopisy.

„Slabší jen a rostoucí dlouhodobé výnosy by nakonec mohly omezit proaktivní fiskální politiku vlády Takaičiové,“ hodnotí současnou situaci již jednou citovaní ekonomové banky Barclays.