Polský prezident Karol Nawrocki, který tento měsíc nastoupil do úřadu, se postavil proti klíčovému vládnímu zákonu na podporu obnovitelných zdrojů energie. V páté největší zemi Evropské unie tím eskaloval spor mezi vládou a opozicí, s jejíž podporou Nawrocki volby vyhrál, o evropskou klimatickou politiku známou jako Green Deal.
Prezident ve čtvrtek zdůvodnil využití svého práva veta tím, že vláda v jednom návrhu zákona spojila dvě spolu nesouvisející záležitosti: zmírnění pravidel pro výstavbu větrných elektráren a omezení cen energií pro domácnosti. To označil za „jakési vydírání“ parlamentní většinou, informovala agentura Bloomberg. Nawrocki rovnou oznámil, že předloží vlastní návrh zvláštního zákona, který má růstu nákladů na energie pro Poláky zabránit.
Green Deal, tj. Zelená dohoda pro Evropu, je ambiciózní plán, jak má unijní hospodářství do roku 2050 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality a jít příkladem světu v boji s globálním oteplováním. Plán ale v poslední době vyvolává značnou kritiku, protože proměna průmyslu, energetiky a zemědělství přináší vládám i firmám obrovské náklady, jež oslabují schopnost evropských podniků konkurovat na světovém trhu. Evropě navíc rychle přibývají další rozpočtové priority jako razantní navýšení výdajů na obranu ve světle války na Ukrajině. Na odpor veřejnosti a odborů naráží plán především v zemích, jako je Polsko, dosud silně závislých na uhlí, kde se obávají sociálních dopadů a ztráty pracovních míst.
Vetovaný návrh zákona měl odblokovat výstavbu nových větrných elektráren, pomoci Polsku snížit energetickou závislost na uhlí a do roku 2030 vyrábět aspoň polovinu energií z obnovitelných zdrojů. Prezidentské veto navazuje na červnové rozhodnutí polského ústavního soudu, že některá evropská klimatická opatření odporují polské ústavě. Podle soudu překročila EU své pravomoci, když bez výslovného souhlasu Polska schválila legislativu, jež může zásadně ovlivnit, z čeho bude země vyrábět elektřinu.
Ústavní soud ve Varšavě tím vyhověl stížnosti strany Právo a spravedlnost (PiS), jejíž poslanci napadli některé prvky unijní klimatické legislativy, zejména systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Systém se má od roku 2027 rozšířit na takzvané ETS 2 a zdražit dopravu a vytápění domácností. Tomu se snaží zabránit také česká vláda, která má nyní podporu dalších 16 zemí včetně Polska a Německa, aby prosadila aspoň zmírnění dopadů nových povolenek na domácnosti.
Zatímco vláda Občanské koalice premiéra Donalda Tuska verdikt odmítá respektovat, podle opoziční PiS i Nawrockého naopak otevírá Polsku cestu, aby zavádění Zelené dohody odmítlo.
Silná páka prezidenta
Polský prezident má relativně silné pravomoci, což je pozůstatek dávného pokusu Lecha Wałęsy o poloprezidentský systém. Jeho největší páka spočívá právě ve vetu, na jehož přehlasování jsou potřeba tři pětiny Sejmu. Vzhledem k tomu, že Sejm má 460 poslanců, je tak k přehlasování prezidentského veta zapotřebí nejméně 276 hlasů. Liberální vláda Občanské koalice, Třetí cesty a Levice však disponuje většinou pouze 248 křesel.
Vetovaný návrh zákona měl umožnit výstavbu nových větrných turbín blíž lidským obydlím než dosud a zrušit tak omezení, jež zavedla PiS, která je stejně jako Nawrocki zastáncem pokračování těžby uhlí. „Je zřejmé, že lidé nechtějí mít větrné turbíny poblíž svých domácností, a já jsem hlasem Poláků,“ citoval Bloomberg Nawrockého.
Tuskova vláda má ale za to, že právě investice do obnovitelných zdrojů povedou k nižším cenám energií, protože větrné zdroje jsou levnější než ty uhelné. Premiér Tusk prezidentovo veto na síti X označil buď za projev zlé vůle, nebo „příšernou nekompetentnost“, případně obojí. „Jeho veto znamená dražší elektřinu pro všechny Poláky – dnes i v budoucnu. Z prvních zkoušek z diplomacie a energetiky propadl. Zaplatí za to všichni,“ napsal.
V prvních dvou týdnech ve funkci Nawrocki předložil vlastní návrhy na snížení daní a modernizaci projektu. Nawrocki má dobré vztahy s Donaldem Trumpem, který jej během jarní volební kampaně podpořil přijetím v Oválné pracovně. Jeho rostoucí vliv na americkou administrativu se tak zřejmě projevil i tím, že Nawrocki podle Bloombergu nečekaně zastoupil premiéra Tuska při posledním telefonátu evropských lídrů s Donaldem Trumpem.