Ve druhém kole polských prezidentských voleb zvítězil kandidát podporovaný opoziční stranou Právo a spravedlnost Karol Nawrocki. Soupeře Rafała Trzaskowského z Občanské platformy, hlavní strany současné vládní koalice, porazil poměrem 50,89 : 49,11 procenta. 

Polskou nedělní volební noc odstartoval ve 21.00 exit poll agentury Ipsos, který naznačoval těsné vítězství Trzaskowského o několik desetin procentního bodu. O pár hodin později vedl Nawrocki velkým rozdílem okolo deseti procentních bodů, pak se ale jeho náskok začal snižovat, zřejmě jak přicházely hlasy z větších aglomerací. Kolem třetí hodiny bylo jasno. Varšavský primátor Trzaskowski se prezidentem nestal, z druhého kola odešel poražen stejně jako před pěti lety. Volební účast ve druhém kole vzrostla na 71,6 procenta. 

Polský prezident má obecně relativně silné pravomoci, což je pozůstatek dávného pokusu Lecha Wałęsy o poloprezidentský systém. Jeho největší páka spočívá ve vetu, na jehož přehlasování jsou potřeba tři pětiny Sejmu. Vzhledem k tomu, že Sejm má 460 poslanců, je tak k přehlasování prezidentského veta zapotřebí nejméně 276 hlasů. 

Současná liberální vláda Občanské koalice, Třetí cesty a Levice disponuje většinou 248 křesel a už od svého vzniku se musela potýkat s nepohodlným soužitím s konzervativním prezidentem Andrzejem Dudou. Některé návrhy, jež by Duda s jistotou vetoval, vůbec nepředložila (například liberalizaci interrupcí či uznání homosexuálních svazků).

Na tom se tedy nic nezmění. Na vládní straně naopak panuje obava, že Nawrocki by mohl veta využívat častěji než Duda, který do prezidentského úřadu nastoupil před deseti lety.

Nejprve k podobnostem mezi Dudou a právě zvoleným Nawrockým. Oba podpořila národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), toho času v opozici. Oba vstupovali do prezidentského klání coby outsideři proti ostříleným politikům, širší veřejnost je předtím neznala. Dudovo politické CV však zahrnovalo zkušenost řadového poslance i europoslance, zatímco Nawrocki je v politice nováčkem. Na rozdíl od Dudy nikdy nebyl členem PiS, kandidoval jako nestraník. Narodil se a studoval v Gdaňsku, má doktorát z historie na Gdaňské univerzitě (hlavním tématem jeho bádání je opozice proti komunistickému režimu). V letech 2009–2017 působil v Institutu národní paměti (IPN), v letech 2017–2021 byl ředitelem Muzea druhé světové války v Gdaňsku. Od roku 2021 je předsedou IPN (zvolen do své funkce Sejmem).

Nawrocki pochází z dělnické rodiny, rodiče se angažovali v hnutí Solidarita. Je ženatý a má tři děti. V mládí se věnoval fotbalu a boxu. V roce 2024 byl zařazen ruským ministerstvem vnitra na seznam hledaných osob kvůli aktivní účasti na odstraňování sovětských pomníků v Polsku. 

Kritici jej obviňovali z autoritářského řízení IPN, mezi prvním a druhým kolem voleb se musel potýkat s různými skandály ze své minulosti. K některým (například k účasti na rvačce mezi fotbalovými chuligány) se přiznal. Údiv vyvolal i nikotinový sáček, který si během televizní debaty ležérně vložil do úst, některé jeho známosti nebo majetkové poměry. 

Trumpův polibek smrti tentokrát nezafungoval

Nawrocki se netajil podporou Donalda Trumpa, s nímž se během kampaně setkal v Oválné pracovně. Hlásil se k odporu proti migrační politice Evropské unie a Green Dealu. Podporuje jadernou energetiku i uhlí jako takzvané přechodové zdroje. Odmítl členství Ukrajiny v EU a NATO, dokud nebudou vyřešeny spory s Polskem, zejména otázka exhumací obětí volyňského masakru. Z protekcionistických důvodů kritizoval i dohodu EU s Mercosurem. 

Přislíbil také nezvyšování daní, snížení DPH, nulovou daň z příjmů pro rodiny se dvěma a více dětmi, zrušení dědické daně a takzvané Belkovy daně z úspor, blokaci privatizace strategických státních podniků, bezplatné lekce před získáním řidičského oprávnění, znovuzavedení domácích úkolů nebo zřízení Fondu pro průlomové technologie. K těmto slibům se vyplatí přistupovat obezřetně. Polský prezident má sice ústavně přiznané právo zahájit legislativní proces, tedy může formálně předkládat návrhy zákonů Sejmu, avšak není to příliš časté, případně se jedná jen o pro forma návrhy, když těsně po volbách předloží své hlavní volební sliby.

Nawrockého role v domácí politice tak bude hlavně blokační. V té zahraniční pak bude tíhnout k současné americké administrativě a nepodpoří silnější integrační tlak v EU. Vůči Ukrajině bude vystupovat asertivně tam, kde naráží na polské zájmy. Celkově však v duchu polského konsenzu vnímá Rusko jako zásadní ohrožení evropské bezpečnosti a podporuje silnou roli Polska na východním křídle NATO. 

Jeho vítězství může mít vliv na stabilitu dosavadní polské vládnoucí koalice. Ta sice v současné době disponuje slušnou většinou, je však tvořena třemi hlavními subjekty, z nichž každý zahrnuje více stran. Premiér Tusk už dříve avizoval povolební rekonstrukci kabinetu, a pokud by vládě chyběly hlasy na schválení rozpočtu na příští rok, měl by prezident možnost rozpustit parlament a vypsat předčasné volby na jaro 2026.