Evropa trestuhodně zaspala. Většina eurozóny je dnes v platebním styku stoprocentně závislá na amerických finančních a technologických gigantech. Data i poplatky nám odtékají za oceán. Naléhavost řešení se zvýšila s tím, jak Donald Trump začal vůči evropským spojencům vystupovat agresivně a nevypočitatelně.
Protože si Evropa nemůže dovolit jakékoli poškození svého bankovního systému, musí ho rychle a bezpečně převést do digitální éry. A právě díky tomu získal původně poněkud technokratický projekt digitálního eura (CBDC) zcela novou dynamiku a význam.
Zapomeňte na debaty o platebních inovacích nebo modernizaci měnové politiky. Hlavním hnacím motorem digitálního eura je dnes zajištění měnové suverenity a strategické autonomie v platebním styku. A jak ukazuje nejnovější vývoj, evropská digitální měna má nyní mnohem lepší šance, než se ještě nedávno zdálo. Běžnou realitou by se digitální euro mohlo stát už v roce 2029 – v souladu s tím, jak kdysi trefně poznamenal Steve Jobs: „Lidé často nevědí, co chtějí, dokud jim to neukážete.“
Proč se banky digitálního eura nejdříve bály? Bude digitální euro pro domácnosti i obchodníky zdarma a bez rizika? Jak bude zajištěna anonymita a jak budou fungovat offline platby? A v čem se Evropa poučila z podobných projektů digitální měny centrálních bank v Číně nebo na Bahamách, které se zadrhly?
V nové epizodě odemčeného podcastu Král Miroslav rozebírají ekonomové a komentátoři 11 am Petr Král a Miroslav Zámečník vše, co potřebujete o chystané digitální měně vědět.
