Vláda, která by se odhodlala ke smysluplné rozpočtové konsolidaci, by to mohla udělat pouze s vědomím, že ji v příštích volbách voliči „vypráskají“, říká Martin Slaný, hlavní ekonom investiční skupiny DRFG.

Musela by přistoupit k řadě nepopulárních opatření, včetně plošných škrtů v mandatorních či kvazimandatorních výdajích, jako jsou výplaty důchodů a sociálních dávek nebo platy státních zaměstnanců.

Český veřejný dluh teď činí 44,2 procenta HDP, což je zhruba polovina průměru EU. Rychlost zadlužování ale přesahuje rychlost našeho hospodářského růstu, což ekonomové považují za nebezpečný vývoj, který znemožňuje Česku z dluhu takzvaně vyrůst.

Současný kabinet se však chystá najít podporu v Poslanecké sněmovně k přehlasování prezidentského veta novely zákona o rozpočtové zodpovědnosti, jež usnadňuje překračovat výdaje například u obrany či infrastruktury a vytváří prostor k dalšímu zadlužování.

Tyto výjimky jsou problém, říká Martin Slaný. Pro vládu je priorita všechno, a „když je priorita všechno, znamená to, že neuděláte nic“. Útraty na dluh přirovnává k pití alkoholu. „Ten opojný efekt máte hned a ta kocovina přijde až zítra ráno… a bude mít buď podobu inflace, nebo podobu vyšších daní, anebo v tom nejhorším případě, že stát zbankrotuje.“

Češi by neměli přijímat euro, tvrdí také. Koruna podle něj funguje dobře a eurozóna se od svého vzniku proměnila tak výrazně, že si rovnou „můžeme škrtnout“ závazek se k zemím platícím společnou evropskou měnou připojit. Více v dalším díle 11am Briefing na YouTube a Spotify.

Editoval Marek Miler