„Evropě to osladíme,“ vzkazovalo Česko do Bruselu před 17 lety, když se chystalo na své první předsednictví v Evropské unii. V horším smyslu toto úsloví naplní až nová vláda v čele s vítězem sněmovních voleb Andrejem Babišem. Trojice stran, které jednají o spolupráci, je v názoru na výrazné zostření kurzu vůči EU zajedno. Vzedmutí českého odporu vůči Green Dealu a dalším unijním závazkům by mohly zmařit jen spory uvnitř chystané vládní sestavy.

Tvrdší postup směrem k Bruselu prosazují všechny tři formace, které ihned po volbách začaly jednat o nové vládě. Ať už z rozhovorů mezi Babišovým hnutím ANO, Motoristy a SPD vzejde menšinová vláda, nebo koaliční kabinet se dvěma či třemi členy, Česko zaujme v Evropě roli vzdorovitého člena, který se bude snažit torpédovat některé základní společné cíle unie.

Babiš opakovaně prohlásil, že odmítá plnit plán Green Deal na rychlý přechod k bezemisním energetickým zdrojům. „My, pokud budeme ve vládě, to zrušíme. A pokud někdo z Bruselu přijde, že nám to bude nutit, tak se budeme soudit a nebudeme to respektovat,“ řekl šéf ANO například v parlamentním projevu letos v lednu. 

V nedělním rozhovoru pro server iDnes.cz Babiš potvrdil, že chce zrušit také unijní závazek na ukončení prodeje aut se spalovacími motory do roku 2035 a odmítá již schválené rozšíření emisních povolenek na automobily a domácnosti (známé jako ETS 2). V těchto požadavcích může Babiš počítat s bezvýhradnou podporou SPD i Motoristů, kteří jeho odpor vůči Bruselu sdílejí. Nová vláda by vyšla vstříc názorům velké části Čechů, kteří jsou podle posledního průzkumu Eurobarometr v postoji k EU největšími skeptiky.

Pro unii je změna českého kurzu dalším potvrzením, že v reakci na energetickou, inflační a přistěhovaleckou krizi posledních let roste napříč kontinentem podpora stran, které prosazují tlak na korekci plánů Evropské komise na přechod k zelené energetice nebo na zpřísnění regulace přistěhovalectví. Česko se tak po nástupu druhé Babišovy vlády nejspíš zařadí mezi „problémové“ členské země, jako je Maďarsko nebo Slovensko, které se při společných jednáních sedmadvacítky vzpírají většině. Evropa přitom potřebuje rozhodovat co nejvíce jednotně, aby se dokázala vypořádat s naléhavými ekonomickými a bezpečnostními problémy – zvýšeným napětím ve vztahu s Ruskem, válčícím už čtvrtým rokem na Ukrajině, nebo agresivní obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Pro NATO, ale s výhradami

I když Bruselu může Babišova vláda přidělávat vrásky, celkové sepětí Česka se Západem patrně nezpochybní. Hnutí ANO a Motoristé dál podporují členství v Evropské unii a NATO. Vypsání referenda o vystoupení, po kterém volá SPD, tak téměř s jistotou nepřichází v úvahu. Předvolební kritika podpory Kyjeva a přistěhovalců z Ukrajiny se také nejspíš neodrazí ve výrazněji vstřícnějším postoji Prahy vůči Moskvě.

Tak trochu zlobivým dítětem se však Babišova vláda může stát i ve vztahu k NATO. Předáci ANO před volbami ujišťovali o podpoře aliance a plnění spojeneckých závazků, Babiš však zároveň odmítá na obranu a související infrastrukturu vynakládat pět procent HDP. K nim se členské země aliance zavázaly letos v červnu na nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Když mi Trump řekne, že mám skočit z desátého patra, taky neskočím,“ prohlásil k tomu Babiš na CNN Prima News. Dá se tedy očekávat, že se Praha bude za nové vlády chtít přidat k zemím jako Španělsko, které se k pětiprocentnímu závazku odmítly přihlásit.

Z některých postojů však Babiš zřejmě bude muset slevit. Už před nástupem do premiérské funkce se ocitl pod tlakem, aby se vzdal požadavku na zrušení české muniční iniciativy, která koordinuje dodávky zbrojního střeliva z různých zemí na obranu Ukrajiny proti Rusku a získala si uznání Kyjeva i západních spojenců. Babiš iniciativu kritizoval kvůli údajnému předražování ve prospěch zbrojařů v čele se šéfem Czechoslovak Group Michalem Strnadem a snažil se navodit mylný dojem, že nákupy munice financuje český stát z rozpočtu na úkor vlastních občanů. Expert na obranu v ANO Pavel Růžička před volbami požadavek na zrušení iniciativy zmírnil slovy, že je smysluplná, ale měla by se přesunout pod NATO. Hned po volbách se snažil Babiše pro iniciativu získat prezident Pavel, když mu podle vlastních slov doporučil konkrétní informace.

Nesoudržnost a střet zájmů

Zisk více než 34 procent hlasů a dvou pětin poslanců ve sněmovně poskytuje hnutí ANO velmi silnou pozici k vládnutí. K většině v Poslanecké sněmovně však Babiš potřebuje současně Motoristy i SPD. Tyto tři strany mají ve 200členné dolní parlamentní komoře celkem 108 hlasů.

Babiš se zřejmě bude muset rozloučit s představou, že bude vládnout jen se svým hnutím a vytvoří menšinovou vládu. Jak Motoristé, tak i SPD si už řekli o účast v kabinetu a požadují po dvou ministerských křeslech.

Až se nová koalice zformuje, jejím hlavním rizikem může být soudržnost. Zatímco Babišovo hnutí funguje ve sněmovně jako hlasovací mašina, podobná spolehlivost menších partnerů je nejistá. Třetinu z patnáctičlenného klubu SPD tvoří zástupci jiných stran s různými programovými důrazy (PRO, Svobodných a Trikolory) a nestraník, kontroverzní bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík. Na podobnou strategii s přizváním osobností doplatila u východních sousedů koaliční Slovenská národní strana, když členy svého poslaneckého klubu nedokázala přimět k disciplíně. Zejména Motoristé, kteří jsou ve sněmovně nováčky, budou muset projevit odolnost vůči Babišovu pověstnému „zametání“ s koaličními partnery, na které v minulosti doplatila hlavně Sociální demokracie.

Vládnutí může Babišovi komplikovat také jeho střet zájmů kvůli vlastnictví koncernu Agrofert nebo otevřené kriminální kauzy. Když byl premiérem poprvé v letech 2017–2021, převedl své firmy do dvou svěřenských fondů, což však podle auditorů Evropské unie a soudů nestačilo. Desítkám podniků z potravinářsko-chemické skupiny tak stále hrozí zpětné odebrání dotací, jejichž vrácení začala krátce před volbami vymáhat platební zemědělská agentura SZIF. Babiš neupřesnil, jak chce svůj střet zájmů nyní vyřešit. Podle prezidenta Pavla už ale šéf hnutí ANO předložil několik možností, jak požadavky zákona splnit.

I po nástupu do premiérského úřadu bude pokračovat soudní případ, ve kterém je Babiš obžalován kvůli neoprávněné dotaci pro Farmu Čapí hnízdo. Je možné, že se kauza zasekne, protože šéf hnutí ANO se tentokrát už nechce dobrovolně nechat připravit o poslaneckou imunitu a předseda SPD Tomio Okamura potvrdil, že jeho hnutí v nové sněmovně opětovné vydání Babiše k trestnímu stíhání nepodpoří. Babišovi by přitom vzhledem k postoji a instrukcím odvolacího soudu s vysokou pravděpodobností hrozilo odsouzení za trestný čin. I když se verdiktu vyhne díky imunitě, bude to pro staronového premiéra představovat reputační problém. Babiše navíc dál vyšetřují i francouzské úřady kvůli podezření z praní špinavých peněz při dřívějších realitních transakcích přes daňové ráje, které vyšly najevo před minulými volbami. 

Demokratické pojistky

I když se Babišova vláda bude ostře vymezovat proti Bruselu a zapojení extrémně populistické SPD do vládní konstelace bude vyvolávat obavy ze sílících protizápadních tendencí, Česko se nejspíš z demokratického a prozápadního kurzu neodchýlí do takové míry jako Maďarsko pod premiérem Viktorem Orbánem. Vláda by v takovém případě s velkou pravděpodobností narazila na již poměrně zavedené a silné instituce a soudy. Kromě Senátu, který ovládají středopravicové strany, stojí na pomyslné stráži také prezident Pavel, zvolený díky hlasům z protibabišovského tábora. Nezávislé postavení si udržuje také justice v čele s Ústavním soudem, který v minulosti už vícekrát zasáhl například proti změnám ve volebním systému.