OpenAI minulý týden představila dlouho očekávaný model svého chatbotu GPT-5. Místo průlomu však přinesl jen dílčí zlepšení. Navzdory miliardovým investicím se objevují hlasy, zda vývoj umělé inteligence nenarazil na své limity.

Šéf OpenAI Sam Altman označil GPT-5 při jeho uvedení za „významný krok k AGI“ – tedy k obecné umělé inteligenci, která by měla zvládnout širokou škálu úkolů lépe než člověk. Očekávání se nicméně s realitou nepotkala. Nový model je sice rychlejší a přesnější, ale zásadní problémy neřeší: u složitějších úloh zůstává nestabilní, logické řetězení se rozpadá a nasazení se i nadále neobejde bez lidského dohledu. Analytici a uživatelé po celém světě proto mluví spíše o dílčím vylepšení než o průlomu.

Zpomalení pokroku přichází v době, kdy do výpočetní infrastruktury a vývoje AI proudí bezprecedentní částky. Podle Financial Times může výstavba datových center do konce dekády stát kolem tří bilionů dolarů (62,8 bilionu korun), přičemž část platí technologické giganty, jako je Amazon, Microsoft, Google či Meta, a zbytek investoři a banky. Poradenská společnost McKinsey dokonce odhaduje, že celkové výdaje se mohou vyšplhat přes pět bilionů dolarů. Provoz takové infrastruktury je přitom extrémně drahý – vyžaduje obrovské množství elektřiny a grafických procesorů (GPU), které jsou klíčové pro trénink i běh modelů, protože dokážou zpracovávat miliony paralelních výpočtů mnohem efektivněji než běžné procesory. Pro ilustraci: zatímco GPT-4 v roce 2022 běžel na několika tisících čipů Nvidie, odhady u GPT-5 mluví o stovkách tisíc procesorů nové generace.

Otázkou ale je, zda se tyto investice vrátí. Monetizace má plynout z poplatků za trénink a provoz modelů, z podnikových licencí, prodeje cloudových služeb nebo pronájmu výpočetní kapacity. Pokud však poptávka nebude tak vysoká, část nových center může zůstat nevyužitá. Připomíná to internetovou bublinu z přelomu tisíciletí: tehdy firmy masivně investovaly do optických sítí v očekávání rychlého růstu online služeb, ale poptávka nepřišla včas a značná část infrastruktury ležela roky ladem. Podobný osud by mohl potkat i část dnešních investic do AI.

Obavy ze zpomalování vývoje se promítají také do americké politiky. Jak napsal na síti X zvláštní zmocněnec pro AI David Sacks, Washington namísto obav z náhlého nástupu obecné umělé inteligence přesouvá svou pozornost k hospodářské diplomacii a snaze prosadit americké čipy a modely na světových trzích. Trumpova administrativa to ukázala dohodou se šéfem Nvidie Jensenem Huangem o obnovení vývozu čipů H20 do Číny i úvahami o exportu upravených verzí výkonnějších Blackwellů. „Současná administrativa jasně říká, že chce více spolupracovat s dalšími zeměmi a pomoci jim přijmout americkou AI,“ řekl Financial Times Keegan McBride z Tony Blair Institute, který to označuje za zásadní odklon od dřívější politiky zaměřené hlavně na regulaci a bezpečnost.

Konkurence nespí

OpenAI má dnes silnou konkurenci v prostředí, kdy soupeří několik silných firem a žádná zatím nemá jasně navrch, upozorňují experti oslovení The Wired. Google nabízí Gemini 2.5 Pro, jež zvládá obří množství textu a multimédií, Muskův Grok 4 sází na rychlost a čerstvá data z internetu a Anthropic spoléhá na Claude Opus 4.1 jako nejspolehlivější model pro psaní a programování.

Naproti tomu OpenAI s GPT-5 se zaměřuje na univerzálnost: je silný v logickém uvažování a hlubším výzkumu, má široké možnosti propojení s dalšími službami, ale slabší je v práci s multimédii a navíc patří k dražším. Každý model má proto své přednosti i limity a trh se zatím vyvíjí tak, že firmy vybírají podle konkrétních potřeb – od rychlosti přes kreativní texty a kódování až po multimédia či maximální výpočetní výkon.

AI se mění

Podle Financial Times ukázalo uvedení GPT-5, že se povaha vývoje umělé inteligence mění. Místo honby za průlomem směrem k „obecné AI“ se firmy čím dál více soustředí na budování infrastruktury a produktů, které lze okamžitě využít. „Firmy si postupně uvědomují, že budují infrastrukturu pro produkty,“ vysvětlil deníku princetonský výzkumník Sayash Kapoor.

Na tuto změnu navazuje i nový trend stavby menších specializovaných modelů namísto velkých jazykových modelů: místo aby firmy vyvíjely vlastní giganty, využívají GPT-5 či jiné vlajkové platformy jako základ a na nich trénují úžeji zaměřené „AI pomocníky“. Miles Brundage, expert na AI politiku a bývalý zaměstnanec OpenAI, k tomu pro Financial Times řekl: „Jak se AI více nasazuje, je logické soustředit se na aplikace. Zároveň je důležité nezapomínat, že jde o obecné technologie, které se stále rychle vyvíjejí. A to, co vidíme dnes, je jen začátek.“

Firmy mezitím nasazují takzvané deployed engineers, tedy vlastní vývojáře přímo k zákazníkům, aby jim pomohli AI integrovat. „Nikdo by to nedělal, kdyby věřil, že jsme blízko úplné automatizace lidské práce,“ dodává Kapoor.

Zpomalení realizace velkých vizí zatím investory neodrazuje. Valuace startupů dál rostou, akcie firem napojených na AI na Wall Street posilují a Nvidia, hlavní dodavatel čipů pro trénink modelů, zvýšila jen za poslední tři měsíce svou hodnotu o čtvrtinu na 4,4 bilionu dolarů.