Postupné zvyšování produkce ropy, které pomáhalo udržovat nízké ceny na světových trzích, se po tři čtvrtě roce zastaví. Hlavní světoví vývozci, sdružení ve skupině OPEC+, se dohodli, že v prvním čtvrtletí příštího roku od dalšího rozšiřování těžby přechodně upustí.

Zástupci nejsilnějších států skupiny označované jako OPEC+, zahrnující země ropného kartelu a další významné těžaře včetně Ruska, v neděli rozhodli, že v prosinci ještě budou pokračovat ve zvyšování produkce a přidají na trh dalších 137 tisíc barelů ropy denně, stejně jako v uplynulých dvou měsících. Od ledna do března ale produkci více zvedat nebudou.

V tiskové zprávě po jednání skupina uvedla, že bude nadále „pečlivě sledovat a vyhodnocovat tržní podmínky“, dbát na stabilitu trhu a udržovat opatrný a zároveň flexibilní přístup v regulaci produkce.

Půjde o první delší pauzu v postupném zvyšování objemu ropy zeměmi OPEC+ od letošního dubna. Saúdská Arábie a další velcí těžaři se tímto způsobem snaží rozšířit svůj podíl na světovém trhu, zároveň se však chtějí vyvarovat výrazného poklesu cen kvůli přehlcení nabídky. Právě první čtvrtletí roku bývá na ropném trhu obdobím nižší poptávky. Delegáti OPEC+ podle agentury Bloomberg uvedli, že jejich rozhodnutí vychází z očekávaného sezonního výkyvu.

Ohlášená přestávka v pondělí povzbudila ceny ropy k růstu. Futures na severomořskou ropu Brent podle agentury Reuters stouply o 0,43 procenta nad úroveň 65 dolarů za barel, lehká texaská ropa WTI zdražila o 0,41 procenta nad 61,20 dolaru za barel. Během října přitom ceny ropy klesly o více než dvě procenta.

Analytici označili krok vývozců za rozumný. Ohlášené přibrzdění na trhu s ropou nicméně přichází v období, kdy roste nejistota z dopadů zesíleného tlaku Spojených států na Rusko. USA minulý týden oznámily sankce proti dvěma největším ruským vývozcům ropy, aby tak donutily Moskvu zastavit válku na Ukrajině. Nařízení Washingtonu přeneseně nutí také největší odběratele suroviny, Čínu a Indii, aby přestali ruskou surovinu dovážet. Pokud obchodníci nepřeruší transakce s postiženými ruskými firmami do 21. listopadu, hrozí jim, že budou odříznuti od amerických bankovních systémů a další postihy.

„Sankce vůči ruským producentům vnesly do prognóz dodávek určitou nejistotu,“ citoval Bloomberg analytika poradenské společnosti Rystad Energy Jorgeho Leona, který dříve pracoval v sekretariátu OPEC.

Trh sleduje rovněž napětí mezi Spojenými státy a Venezuelou kvůli americkým útokům proti plavidlům, jež podle Washingtonu převážejí drogy do USA. Venezuela je členskou zemí kartelu OPEC. Prezident Donald Trump však v pátek před novináři popřel, že by vůči jihoamerické zemi zvažoval přímé údery.     

Realita zaostává za slovy

Dosavadní navyšování produkce OPEC+ nemělo na trh takový efekt, jak by se dalo odvozovat z rozhodnutí této skupiny. Oproti ohlášeným růstům skutečná úroveň produkce podle Bloombergu značně zaostávala. Některé státy kompenzují dřívější nadprodukci a jiné se potýkají s problémy při zvyšování těžby.

V říjnu ceny ropy klesaly už třetí měsíc po sobě. Například 20. října dosáhly pětiměsíčního minima kvůli obavám z přebytku nabídky a po pohrůžkách amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zavede nová 100procentní cla na čínské zboží.  

Podle Reuters analytici nechávají své prognózy cen ropy z velké části beze změny. Prozatím rostoucí produkce OPEC+ a slabá poptávka podle nich kompenzují geopolitická rizika. Odhady přebytku na ropném trhu se v průzkumu agentury pohybovaly od 190 tisíc do tří milionů barelů denně.