Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a přední zástupci evropských zemí se dnes sjíždějí do Washingtonu, aby se dozvěděli, jaké podmínky mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem vyjednali na pátečním summitu na Aljašce prezident Spojených států Donald Trump s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Očekává se, že americká strana bude chtít po Ukrajině ústupky ohledně území. Napadená země bude zase požadovat bezpečnostní garance.

Ukrajinský prezident se má sejít s Trumpem v Oválné pracovně, tedy na místě, kde ho před šesti měsíci americký prezident a jeho viceprezident J. D. Vance před světovými médii verbálně napadli za údajný nedostatek vděku za americkou pomoc ve válce proti Rusku a odmítání Američany tehdy navržené mírové dohody, jež byla zjevně ve prospěch Moskvy.

Podle zdrojů světových médií panují mezi evropskými lídry obavy, že Trump bude i tentokrát na Zelenského tlačit, aby souhlasil s ústupky, které jsou pro Ukrajinu dlouhodobě nepřijatelné, včetně postoupení klíčových teritorií na východě země.

Víkendové setkání Trumpa s Putinem skončilo rozpačitě, když někteří zástupci Ukrajiny jeho závěry dokonce popsali jako „bodnutí do zad“. Ještě ve středu Trump ujišťoval Zelenského, že Putina přinutí, aby souhlasil s příměřím, jež by poskytlo napadené zemi úlevu od vytrvalých ruských útoků a politikům prostor pro jednání o podmínkách míru.

V pátek však už ruskému vůdci, na něhož je Mezinárodním trestním soudem vydán zatykač, rozvinul při přistání na Aljašce červený koberec, pozval ho na projížďku ve své limuzíně a v sobotu v příspěvku na sociálních sítích ukázal, že přejal i jeho rétoriku. Příměří teď podle Trumpa není dobré řešení, lepší je rovnou mírová dohoda. Tu Putin dlouhodobě prosazuje za podmínek, které by oslabily ukrajinskou suverenitu a snížily její schopnost odolávat případným dalším ruským útokům.

Podle čtyř nejmenovaných zdrojů deníku Financial Times i zdrojů agentury Bloomberg Putin požaduje, aby se ukrajinská vojska zcela stáhla z Doněcké a Luhanské oblasti. Ani jedno z těchto východních teritorií Ukrajiny se ruské armádě po dobu tříapůlleté invaze nepodařilo dobýt. Rusko přitom o jejich kontrolu usiluje už od roku 2014. Tehdy tam vypukly nepokoje, zpočátku připisované pouze ruským separatistům, za nimiž, jak se později potvrdilo, stál Kreml. Zbytek frontové linie by pak podle Putinova návrhu mohl být „zmrazen“ v současném stavu, pokud budou naplněny jeho další požadavky.

Podle zdrojů The Wall Street Journal (WSJ) Trump v telefonickém hovoru s evropskými lídry z Air Force One připustil, že je ochoten poskytnout Ukrajině americké bezpečnostní garance, o něž Kyjev usiloval jako o zásadní nástroj k udržení míru a ke kterým se Trump dříve zdráhal zavázat. Podle některých z těchto zdrojů WSJ by mělo jít o vojenskou podporu Evropou vedených bezpečnostních sil na Ukrajině. Trump se ale ani tentokrát nezavázal, že by na Ukrajinu vyslal přímo americké vojenské síly.

Zelenskyj v reakci na tyto informace před setkáním s Trumpem uvedl, že se Ukrajina Putinem požadovaných oblastí nevzdá. Dodal, že trvá na příměří i na trilaterálním jednání USA, Rusko, Ukrajina. „Pokud Putin odmítne summit ve složení Trump–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zelenskyj–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Putin, Rusko by mělo být vystaveno sankcím,“ dodal.

Ze záměru uvalit na Rusko sankce, kterými Trump týdny před summitem vyhrožoval, však mezitím zřejmě sešlo. Ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News v sobotu řekl, že sankce teď nejsou ve hře, protože by podle něj znamenaly, že s Ruskem už nebude možné jednat o míru. Podobně, i když mírněji, se předtím vyjádřil Trump, jenž uvedl, že na sankce teď „dva až tři týdny“ nehodlá myslet.

Krym, členství v NATO a článek 5

Evropští lídři nemají podle agentury Bloomberg nástroje, jak Trumpa zkrotit a zabránit mu, aby Ukrajinu nutil do nepřijatelných kroků včetně přenechání teritorií dosud nedobytých Ruskem. Nevěří, že Putin chce skutečně mír, a musejí se popasovat s Tumpovou silnou touhou dosáhnout rychlého úspěchu, aniž by přesně věděl, jak na to. Setkání Zelenského s Putinem chce Trump podle Bloombergu uskutečnit do týdne, což je podle evropských lídrů příliš agresivní plán v situaci, kdy zůstává mnoho nezodpovězených otázek.

Ve svém včerejším příspěvku na síti Truth Social americký prezident uvedl, že Zelenskyj by mohl válku ukončit „skoro okamžitě“, pokud by chtěl. Napsal také, že Krym Ukrajinci už zpět nezískají a zapomenout by měli také na vstup do obranné aliance NATO. Tato svá prohlášení nijak nevysvětlil.

Trump je však nově otevřen možnosti, že by USA nějakým způsobem garantovaly bezpečnost Ukrajiny. Trumpův poradce Steve Witkoff uvedl, že USA a další země by mohly nabídnout Ukrajině garance ve stylu článku 5 smlouvy o NATO, podle něhož je napadení kteréhokoli členského státu NATO považováno za napadení celé aliance a důvodem pro jeho společnou obranu.

Obranný val Ukrajiny

Návrhy na postoupení území na Ukrajině vyvolávají obavy o suverenitu země. Města v Doněcké oblasti na východě, o niž Putin žádá, jsou podle Financial Times dobře opevněna a připravena odolávat v boji. Kdyby se jich Ukrajina vzdala, cestě ruských vojsk do vnitrozemí by už země neuměla klást takový odpor jako doposud.

Podle poslankyně Zelenského strany Roksolany Pidlasové, kterou citovaly Financial Times, chce Putin Doněck a Luhansk „přesně z toho důvodu, že to je pro Ukrajinu nepřijatelné“. Putinovým cílem není mír, chce dosáhnout zrušení sankcí a dostat Ukrajinu do pasti. Pokud jednání selžou, vina se svalí na Zelenského, uvedl pro deník ukrajinský vojenský analytik Oleksandr Chara z bezpečnostního think-tanku Center for Defence Strategies v Kyjevě.

Ukrajinská armáda mezitím stěží odolává ruské letní ofenzivě. Vojenská jednotka Prapor Azov a 79. letecká brigáda se podle britského deníku musely minulý týden přesunout do oblastí poblíž města Dobropillja, kde ruská armáda získala dalších deset kilometrů ukrajinského území. Podle Zelenského se jim nakonec podařilo Rusy zastavit. Ruská armáda se také blíží momentu, kdy se jí podaří zcela obklíčit město Pokrovsk, důležité logistické středisko země.

Kapitulace

Podle nejmenovaného zástupce Ukrajiny citovaného deníkem Financial Times jsou zatím známé závěry summitu lídrů „bodnutím do zad“. Předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Olesksandr Merežko deníku řekl, že Trump podle Ukrajinců zjevně přejal Putinovo vidění situace. „Oba se nás teď budou pokoušet přimět k přijetí mírové dohody, což ve skutečnosti znamená kapitulaci Ukrajiny.“

Trump a jeho ministr zahraničí Rubio, který se summitu rovněž zúčastnil, Ukrajincům podle Merežka před summitem řekli, že Američané na něm předloží Rusům požadavek na okamžité příměří. Pokud je odmítnou, budou následovat „tvrdé důsledky“. Putin příměří odmítl „a od Trumpa nevidíme žádnou reakci, natožpak tvrdé důsledky“.

Jako zradu mohou Ukrajinci vnímat i otočku zjevně vyplývající z vyjádření Rubia, že sankce nejsou na stole. Rubio navíc naznačil, že Amerika se může z pozice mediátora mezi znesvářenými stranami zcela stáhnout. Spojené státy podle něj nemají v konfliktu co ztratit, a pokud bude válka pokračovat, životů běžných Američanů se to nijak nedotkne. Trump hrozil již dříve, že o dohodu mezi stranami přestane usilovat, pokud neprojeví dostatečnou ochotu se dohodnout, a dokonce tak v určitou chvíli učinil.