Když k úsporám v sociálním systému vyzývají jen odborníci, mohou je vládní politici ignorovat. Pokud ale před neudržitelností systému varuje ministerstvo hospodářství, musí se kabinet problémem zabývat, i když se mnohým jeho členům nechce. Přesně v takové situaci se nyní ocitlo Německo. S úbytkem obyvatel v produktivním věku čeká vládu kancléře Friedricha Merze těžké rozhodování a nepopulární kroky.

S varováním, že německý „stát blahobytu“ je u konce s dechem, přišla nedávno spolková ministryně hospodářství Katherina Reicheová z Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU). V nedávném rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung řekla, že země si zkrátka nemůže dovolit, aby lidé trávili třetinu dospělého věku v důchodu. A oprášila dřívější návrh na prodloužení odchodu do penze až od 70 let.

Podle údajů spolkového ministerstva práce a sociálních věcí výdaje na zákonné penzijní pojištění v Německu jen v letech 2000–2022 stouply o více než dvě třetiny. Pokud by sociální systém zůstal beze změny, náklady na zákonné důchodové pojištění by z 9,4 procenta HDP v roce 2019 vzrostly na 10,5 procenta v roce 2035. Do roku 2050 by překročily 11 procent, uvádí dubnová studie hospodářského institutu Ifo. V cenách z roku 2020 to znamená nárůst o více než 160 miliard eur (téměř čtyři biliony korun).

Posunutí důchodového věku o tři roky vzápětí odmítli koaliční sociální demokraté (SPD) i někteří kolegové ministryně z CDU. Reicheová, která přišla do vlády z vysokého manažerského postu v byznysu a příliš nedbá na politickou zdrženlivost, se však nevzdala. Po necelém týdnu před novináři prohlásila, že německý sociální systém se blíží k „bodu zlomu“ a musí být přepracován, aby si nejsilnější evropská ekonomika udržela vysokou produktivitu práce.

Návrhy na výraznější omezení záchranné sítě sociálního státu zatím nemají v německé vládní koalici jasnou podporu. Podle ekonomů se ale Berlín musí odhodlat k reformám, jinak Německu hrozí další zpomalení a ztráta konkurenceschopnosti. 

Když chybí odvaha

Kancléř Friedrich Merz (CDU) sice v červencovém rozhovoru pro stanici ARD avizoval „podzim sociálních reforem“ a vláda z podnětu ministra financí a hlavního zástupce SPD Larse Klingbeila zřídila několik komisí pro hledání úspor v sociálních výdajích, do radikálnějších kroků se ale kabinet zatím nepouští. Naopak počítá s dalším nárůstem výdajů kvůli penzijnímu bonusu za péči o děti.

Merzova vláda, jež má za sebou prvních 100 dní ve funkci, je pod tlakem koaliční SPD i opozice, aby pokračovala ve štědré sociální politice. Spolkový kabinet se v prvních měsících po nástupu potýká s nízkou podporou u veřejnosti, podle nedělního průzkumu agentury Forsa naopak rekordně stouply preference krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) na 26 procent. AfD tak přeskočila Merzovu CDU, kterou podpořilo 24 procent respondentů.

Na nízkou odvahu spolkové vlády pustit se do neoblíbených, ale nutných opatření upozornil v rozhovoru pro deník Handelsblatt profesor Rúrské univerzity v Bochumi a jeden z pěti členů vládní expertní rady Martin Werding. Varoval, že souhrn sociálních odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů může bez rozsáhlých reforem vystoupat během čtyř let z nynějších 42 procent hrubé mzdy na 45 procent.

Werding se stejně jako další odborníci soustředí na úpravy v důchodech. Navrhuje propojit věk odchodu do penze s průměrnou délkou života – jak to funguje v Nizozemsku nebo Švédsku. Důvodem je zhoršující se demografická situace, kdy v Německu do penze odchází silná generace „baby boomers“ z padesátých a šedesátých let minulého století. Podle některých studií přitom téměř polovina z nich volí předčasný důchod. Následující generace jsou mnohem méně početné a přistěhovalectví nedokáže chybějící část plátců dostatečně nahradit. Zatímco v roce 1950 připadalo podle dat Spolkového statistického úřadu na jednoho německého penzistu šest lidí v produktivním věku, v roce 2020 už se poměr zmenšil na 3 : 1 a v roce 2035 by se měl spadnout na 2,4 : 1.

V současnosti se věk odchodu do důchodu v Německu postupně zvyšuje a v roce 2031 dosáhne 67 let. Obyvatelé Spolkové republiky nicméně často využívají možnost, že pokud jsou pojištěni aspoň 45 let, mohou odejít za výhodných podmínek do důchodu o čtyři roky dříve. 

Dva druhy reformních balíčků

Podle odborníků musí Německo penzijní model zpřísnit. Zmíněný materiál drážďanské pobočky Ifo předkládá dvě možné varianty důchodové reformy. První balíček navrhuje zrušení limitů jak pro sazbu příspěvků, tak pro průměrnou výši důchodů, kterou nynější koaliční dohoda garantuje na úrovni 48 procent průměrné mzdy. Model zároveň ruší program výhodného odchodu do předčasného důchodu v 63 letech a navrhuje vázat důchodový věk na očekávanou délku dožití. Podle serveru Focus ekonomové považují tuto variantu za „minimální řešení“, jež ale nestačí ke stabilizaci výdajů na důchodové pojištění v poměru k HDP.

Druhý návrh reformního balíčku jde o krok dál a navazuje zvyšování důchodů na inflaci, jak to funguje v Rakousku. Penze by pak zřejmě rostly pomaleji než mzdy, jejichž tempo růstu překonává inflaci. Výdaje na zákonné důchodové pojištění by se podle kalkulací Ifo do roku 2050 stabilizovaly na úrovni přibližně deseti procent HDP. Němečtí důchodci by se však museli smířit s poklesem průměrné penze na 44,5 procenta průměrné mzdy v roce 2035 a do roku 2050 na další snížení na 42,3 procenta.

Uprchlíci stahují dávky

Kromě věkové hranice odchodu do důchodu by se podle ekonomů měla zpřísnit také pravidla pro takzvaný občanský příspěvek (Bürgergeld), jenž se dá v Česku srovnat s dávkou v hmotné nouzi a podporou v nezaměstnanosti. Merz ještě ve volební kampani předpokládal, že se na snížení občanské dávky budou dát ušetřit až miliardy eur, mezitím ovšem náklady stoupají. V roce 2024 bylo na základní zabezpečení uchazečů o zaměstnání v Německu vynaloženo téměř 47 miliard eur, o čtyři miliardy více než v roce 2023.

Nárůst nákladů má podle Handelsblattu několik příčin. Šance na nalezení nového zaměstnání pro nezaměstnané jsou v současné době velmi slabé. Příliv uprchlíků v uplynulých deseti letech zároveň způsobil prudký nárůst počtu příjemců dávek. V roce 2024 téměř polovina občanského příspěvku šla lidem bez německého pasu. Předseda bavorské CSU Markus Söder nyní požaduje, aby všichni uprchlíci z Ukrajiny dostávali pouze nižší dávky pro žadatele o azyl. Koaliční dohoda to přitom stanovuje pouze pro ty, kteří do země vstoupili po 1. dubnu 2025.

Ministr Klingbeil chce také občanský příspěvek snížit – prostřednictvím reformy, již připravuje ministryně práce a sociálních věcí a jeho stranická kolegyně Bärbel Basová. První návrh, který minulý týden poslala kolegům ve vládě, však podle německých médií kvůli dodatečným dávkám pro azylanty nepřináší téměř žádné úspory.