Německo může být první západoevropskou zemí NATO, která kývne na požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy Severoatlantické aliance zvýšily své obranné výdaje na pět procent ročního výkonu ekonomiky. Příklon největší země Evropské unie k razantnímu nárůstu investic do armády může zásadně ovlivnit nový výdajový cíl států NATO, o kterém se má rozhodovat už v červnu.

Trumpův pětiprocentní cíl Německo „dodrží“, řekl ve čtvrtek nový ministr zahraničí Johann Wadephul během schůzky šéfů diplomacií zemí NATO v turecké Antalyi. „Německo je připravené a schopné plnit své závazky,“ citovala jej agentura Bloomberg. Wadephulova slova navazují na středeční prohlášení spolkového kancléře Friedricha Merze v parlamentu, že jeho vláda poskytne německým ozbrojeným silám dostatek prostředků, aby se staly nejsilnější konvenční armádou v Evropě.

Po lednovém Trumpově nástupu do druhého prezidentského mandátu Spojené státy obnovily silný tlak na evropské členy NATO, aby výrazně zvýšily své výdaje na obranu a přestaly být „černými pasažéry“ v alianci, jejíž největší část obranných výdajů zajišťují USA. V současnosti mají členské země politický závazek vydávat na obranu nejméně dvě procenta, avšak devět z 32 států jej podle NATO ani po deseti letech neplní a mnohé považují další výrazné navýšení za nedosažitelné.

Rusko, jež po vpádu na Ukrajinu přešlo na státem řízenou vojenskou ekonomiku, ale zvyšuje výdaje na obranu mnohem rychleji než evropské země. Posiluje tak obavy, že se v příštích letech chystá na vojenskou konfrontaci se členskými státy NATO.

Podle odhadu Mezinárodního institutu strategických studií (IISS) z února stouply loni ruské výdaje na armádu meziročně o více než 40 procent téměř na 146 miliard dolarů, tedy 6,7 procenta HDP.

Dubnová zpráva Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) dokonce odhaduje vojenské výdaje Ruska na 7,1 procenta HDP. Ve srovnání s rokem 2015 jsou tak na dvojnásobku.

Debata o novém cíli

Členské státy NATO se v roce 2014 dohodly, že v následující dekádě budou směřovat k výdajům na obranu ve výši dvou procent HDP. Tuto hranici pak v roce 2023 v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem nově definovali jako „nejméně dvě procenta HDP“. Pod tlakem USA se začalo mluvit o zvýšení hranice na 3,5 procenta HDP, které mělo být navrženo na summitu NATO plánovaném na 24. až 25. června. Již počátkem května ale projevil ochotu vyhovět Trumpovu požadavku generální tajemník NATO Mark Rutte, který navrhl kompromisní řešení. Pro klasické zbrojní výdaje by platil cíl 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta by se vztahovalo na investice do infrastruktury spojené s obranou.

Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia USA neočekávají, že by členské země dosáhly pětiprocentního cíle během pár let. Na požadavku však trvají. „NATO má příležitost stát se ještě silnějším. Aliance je jen tak silná jako její nejslabší článek, a my máme v úmyslu  – a snažíme se o to –, abychom v této alianci žádné slabé články neměli,“ řekl Rubio novinářům před čtvrteční schůzkou v Turecku.

Z celkem 32 členských zemí NATO dosud plní současný dvouprocentní závazek jen 22 států. Patří mezi ně i Česko, které podle výroční zprávy aliance za loňský rok vydalo na obranu v přepočtu 2,09 procenta HDP. Německo vykázalo 2,10 procenta.

Pět procent HDP na obranu zatím žádný členský stát podle NATO nevydává. Nejvyšší hodnotu 4,07 procenta loni mělo Polsko, za ním byly Estonsko a Lotyšsko. Až čtvrté jsou Spojené státy, jež vynaložily 3,19 procenta. Česko se loni v rámci aliance posunulo na 16. místo, v roce 2023 bylo až 23. v pořadí.

K Trumpovu požadavku se už dříve přihlásilo Polsko, které tradičně varuje před rizikem ruské agrese. Podle dubnového prohlášení ministra obrany Władysława Kosiniak-Kamysze chce Varšava úroveň pěti procent HDP dosáhnout už v příštím roce. Překročit pětiprocentní hranici hodlají v následujících letech také tři pobaltské země NATO, jež v minulosti patřily do Sovětského svazu a nyní tvoří východní výspu aliance. Estonská vláda schválila v dubnu čtyřletý plán na zvýšení obranných výdajů, který by zemi dostal na úroveň 5,4 procenta HDP do roku 2029. Lotyšsko plánuje podle prezidenta Edgarse Rinkēvičse dosáhnout pětiprocentní úrovně v roce 2028 a Litva si stanovila stejný cíl už na rok 2026.

Vláda premiéra Petra Fialy v březnu schválila plán na každoroční zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP tak, aby v roce 2030 Česko dosáhlo úrovně tří procent. Na Trumpovu lednovou výzvu ke zvýšení na pět procent reagovali vládní představitelé skepticky, ministr financí Zbyněk Stanjura tento cíl označil za nereálný. Stejně mluvil o Trumpově požadavku i opoziční lídr Andrej Babiš, jehož hnutí ANO s vysokým náskokem vede průzkumy před podzimními volbami do sněmovny. 

Pokud by platil pětiprocentní závazek, pro Česko by to nyní znamenalo výdaje kolem 400 miliard korun ročně. To odpovídá 18 procentům, tj. téměř pětině, výdajů státního rozpočtu v roce 2024. Česko za obranu v roce 2024 utratilo zhruba 167 miliard korun. I tak se potýká s těžkostmi, aby bylo schopné rychle rostoucí výdaje smysluplně a v souladu s náročnými podmínkami veřejných výběrových řízení utratit. Situaci komplikuje přetahování zemí o dodávky vojenské techniky, jejíž výrobní kapacity zdaleka nestačí rostoucí poptávce.

SPD chce počkat

V posledních desetiletích německé vlády nepovažovaly ozbrojené síly za prioritu a samotní vládní politici mluvili o jejich silném podfinancování. Současný dvouprocentní cíl Německo splnilo po dlouhých letech teprve loni. Obrat v přístupu k armádě způsobila až ruská invaze na Ukrajinu, která přiměla předchozího kancléře Olafa Scholze k ohlášení přelomu (Zeitenwende) v německé zahraniční a bezpečnostní politice. Ještě před svým nedávným nástupem do funkce Merz prosadil schválení ústavní výjimky z dluhové brzdy, jež vládě uvolnila cestu k podstatnému navýšení útrat spojených s obranou.

Čtvrteční prohlášení ministra zahraničí automaticky neznamená, že se Trumpův požadavek na pět procent HDP stal oficiálním cílem německé vlády. Wadephul zastupuje v kabinetu Merzovy křesťanské demokraty (CDU), jejichž partneři ve velké koalici, sociální demokraté (SPD), se k Trumpovu požadavku nehlásí. „Přimlouvám se za to, aby se teď nikdo neukvapoval a nespekuloval o číslech,“ řekl v reakci na výroky šéfa diplomacie vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil z SPD. Podle něho je třeba počkat na červnový summit NATO.

Na výsledek summitu podle Bloombergu odkázal i nejmenovaný úředník německé vlády. Do té doby se kancléř Merz veřejně nezaváže k žádnému konkrétnímu číslu, uvedl zdroj. Jenže s výsledkem summitu a nově nastaveným závazkem pro členské země může významně zamíchat kartami už i tato diskuse uvnitř německé vlády. 

Německo v loňském roce utratilo v rámci rozpočtu na obranu 52 miliard eur (1,3 bilionu korun) a dalších 20 miliard využilo ze speciálního fondu založeného ke splnění nyní platného závazku členů NATO na výdaje odpovídající dvěma procentům HDP.

Pokud by Berlín chtěl splnit pětiprocentní cíl, musel by podle kancléře Merze ročně vynakládat na obranu více než trojnásobek – 225 miliard eur. Kabinet se kvůli razantnímu nárůstu dohodl na úpravě zákona pro usnadnění zadávání velkých veřejných zakázek pro obranu. Chce také zohlednit, že rozsáhlé zbrojní projekty často přesahují rámec vládního funkčního období, a proto připravuje víceletý investiční plán pro zajištění obranyschopnosti.

V letošním žebříčku bojeschopnosti projektu Global Firepower Německo figurovalo až na 14. místě na světě. Z Evropy jsou před ním kromě Ruska také Velká Británie, Francie a Itálie.