Vakis Ramany, viceprezident Électricité de France (EdF) pro rozvoj nových jaderných zdrojů, vysvětluje v druhé části exkluzivního rozhovoru pro newsletter 11am detaily nabídky, se kterou se francouzská firma ucházela o kontrakt na výstavbu dvou nových reaktorů v Dukovanech za více než 400 miliard korun.
Soutěž loni vyhrála jihokorejská Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a Francouzi se nyní snaží svoji prohru zvrátit prostřednictvím soudů a Evropské komise.
Ramany vysvětluje, jak se nabídka EdF lišila od vítězné nabídky korejského konkurenta – a kam až byli Francouzi ochotni jít s garancemi dokončení a finální ceny projektu.
Jak se záruky v nabídce dělí? Které jste tedy ve své nabídce vzali kompletně na sebe?
Rozdělme je na tři skupiny. První část je inženýrská – technologie, kterou dodáváme. Náš reaktor EPR včetně kompletní podpory procesu licencování. To bereme kompletně na sebe. Ručíme stoprocentně za čas i cenu projekčních prací. Druhá část je procurement, nákup od ostatních dodavatelů. Opět to máme plně v rukách a za cenu ručíme. To je dohromady více než 50 procent celkové ceny. To garantujeme, protože to máme plně pod kontrolou.
A třetí část?
To je samotná stavba. Nad tou plnou kontrolu nemáme. Tady vstupují do hry české i evropské zákony, regulace, které dávají obrovské možnosti různých obstrukcí a průtahů. My jako dodavatel to nejsme schopni ovlivnit. Jak můžeme garantovat, jak rychle rozhodnou české úřady při všech možných povoleních stavby? Jak můžeme ovlivnit, kdo a jak se proti tomu odvolá? Jak rychle to rozhodnou soudy?
Uvědomte si, že se tady bude stavět první jaderný blok po 25 letech. Že nikdo z těch, kdo to budou rozhodovat, nemá s povolováním jaderných bloků čerstvou zkušenost. My to opravdu zažili ve Francii, Finsku i Británii. Z těch problémů jsme se všude poučili. Dnes jsme schopni to řešit výrazně lépe. Proč? Právě proto, že jsme se poučili. Pořád se připomíná, v jakém jsou teď zpoždění, ale v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se v Evropě stavěly jaderné bloky ve velkém, aniž se stavby výrazně prodražovaly. Proč? Protože se to dělalo ve velkém. Byl na to systém. Když v čemkoli budete mít pauzu 25 let, budou vám ty zkušenosti chybět. My je teď jako jediní v Evropě máme. Dost draze jsme za ně zaplatili. Korejci nemají v Evropě zkušenosti žádné.
Čeští politici a ČEZ argumentují tím, že Korejci včas a víceméně v původním rozpočtu postavili elektrárnu Barakah ve Spojených arabských emirátech.
Tak za prvé, ta regulace je tam o dost jiná než v Evropě. A za druhé: v původním rozpočtu? Vždyť korejské státní firmy KHNP a KEPCO teď mají arbitrážní spor, kdo zaplatí zvýšené náklady. (Podle listu Times of Korea ze 7. května obě firmy skutečně vedou spor před arbitrážním panelem v Londýně o miliardu dolarů, pozn. red.). Proto tvrdíme, že se stoprocentní garance za průtahy bez státních dotací dát nedají.
Součástí nabídek bylo i zapojení českého jaderného průmyslu. Nyní se vede velká debata, kolik skutečně garantuje korejská nabídka. Jaký je váš názor?
My jsme už do samotné nabídky dali garantovaných 40 procent podílu na celkové zakázce pro české firmy, který se postupně může zvýšit na 60 procent. To vše ještě před zahájením stavby. To je ale podíl jen na českém projektu. Součástí naší nabídky je zároveň podíl českých dodavatelů na dalších zakázkách v Evropě. V první řadě na šesti nových jaderných blocích, které se budou stavět ve Francii. Ale i na dalších zakázkách po Evropě. Jednáme o stavbě nových bloků v Nizozemsku a Polsku. Na tom všem by se české firmy jako partneři mohly podílet. My nenabízíme jen to, že tady postavíme dva nové bloky v Dukovanech. Nabízíme evropské partnerství v renesanci jaderné energetiky. Jen pro představu: pokud by se stavěly čtyři bloky (v Dukovanech a další dva v Temelíně, pozn. red.), dostanou české firmy zakázky za 350 miliard korun. Při 16 evropských projektech, o nichž se uvažuje ve Francii a dalších zemích, by to bylo 750 miliard korun. A při flotile 26 bloků, kterou plánujeme stavět po světě, je to 1000 miliard korun. Nabízíme partnerství ve všech těchto projektech.
Co se tedy v nejbližších dnech chystá?
Teď budou rozhodovat soudy a Evropská komise. My můžeme jen vysvětlovat a snažit se o co nejlepší vztahy. A je na české straně, co udělá dál, pokud padne rozhodnutí, že Korejci získali nedovolenou podporu. My jsme připraveni kdykoli s kýmkoli jednat.