Válka v Íránu, kterou spustily leteckými a raketovými útoky Spojené státy a Izrael, pomalu vstupuje do třetího týdne a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by mohla brzy skončit. Stal se z ní regionální konflikt se stovkami mrtvých, poničenou energetickou infrastrukturou a paralýzou dopravy v Hormuzském průlivu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) způsobila největší narušení dodávek ropy v historii.

Cena ropy typu Brent se vrátila zpátky nad 100 dolarů za barel. Ve snaze brzdit další zdražení udělily v pátek USA obchodníkům dočasné povolení na nákupy dosud embargované ruské ropy, která je už v tankerech na moři. Ministr financí Scott Bessent v příspěvku na sociálních sítích napsal, že jde o „úzce zaměřené, krátkodobé opatření“, jež „se vztahuje pouze na ropu, která je už v přepravě“, a neposkytne to tedy Rusku „významný finanční přínos“. Výjimka má platit měsíc.

USA udělily podobné povolení nakupovat ruskou ropu, která je už na moři, minulý týden Indii.

Ani tentokrát ale opatření trhům nepřineslo velkou úlevu, a to i přesto, že ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa jde již o několikátý pokus omezit růst cen. Tento týden Američané například oznámili, že uvolní 172 milionů barelů ropy ze státních nouzových rezerv. Je to součástí uvolnění celkem 400 milionů barelů strategických zásob, na kterém se dohodly členské země IEA, jak ve středu agentura oznámila. 

Podle analytiků je nejnovější americký krok sice vítaný, nicméně nepředstavuje dlouhodobé řešení. Robert Rennie, vedoucí výzkumu komodit ve společnosti Westpac Banking, řekl například agentuře Bloomberg, že v současnosti je na moři 125–150 milionů barelů ruské ropy, z nichž zhruba polovina končí v Číně a Indii. Zbytek je ve Středozemním moři a v Atlantiku. „Ve skutečnosti mluvíme o náhradě možná pouhých čtyř nebo pěti dnů ztraceného exportu z Perského zálivu. Jistě, pomáhá to, ale není to všelék,“ uvedl Rennie. 

Ceny ropy Brent s dodávkou na květen vzrostly asi o jedno procento na 101,50 dolaru za barel. To představuje týdenní nárůst téměř o desetinu. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) s dodávkou na duben také vzrostla o procento, na 96,70 dolaru za barel. Investiční banka Goldman Sachs očekává, že průměrná cena Brentu v březnu bude nad 100 dolary za barel a v dubnu se sníží na průměrných 85 dolarů.

EU: Na uvolnění sankcí není vhodný čas

Nejnovější americká výjimka ze sankcí komplikuje snahy Západu připravit Rusko o příjmy z války. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po středečním telefonátu s lídry G7, jehož hlavním tématem byly právě dopady války s Íránem, prohlásila, že na uvolnění sankcí teď není vhodný čas.

Podle Financial Times je Rusko největším vítězem situace v Perském zálivu, protože díky rostoucí poptávce po ruské ropě z Indie a Číny získává každý den dodatečných až 150 milionů dolarů (3,5 miliardy korun) rozpočtových příjmů. Moskva tak už kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu a zmírnění sankcí ve prospěch indických kupců vydělala 1,3–1,9 miliardy dolarů. Ruská vláda by nyní mohla do konce března získat dodatečné příjmy ve výši 3,3–4,9 miliardy dolarů. To za předpokladu, že se průměrné ceny ruské uralské ropy udrží na současných 70–80 dolarech za barel (v předchozích dvou měsících byly ceny kolem 52 dolarů). Pro Moskvu, která se před válkou s Íránem potýkala s klesajícími cenami a ztrátou trhů v Indii, to znamená výrazný obrat. Teď bude záviset na tom, jak dlouho bude konflikt trvat.

Vzdor na obou stranách

Nic ale nenasvědčuje tomu, že by válka mohla brzy skončit. Írán v posledních dnech zintenzivnil útoky na ropné tankery v Hormuzském průlivu a trhy se obávají, že pokud paralýza tamní dopravy bude trvat déle, ceny dál porostou a budou se propisovat do inflační vlny v celé globální ekonomice. Prodlužování války by také zesílilo tlak na další rušení sankcí namířených na Rusko. Hormuzský průliv je klíčovou námořní cestou, z níž nejdůležitější světoví producenti vyvážejí ropu a zkapalněný zemní plyn do celého světa – běžně průlivem prochází asi pětina světových dodávek. Válka však ochromila transport nejen paliv, ale i dalšího zboží, například komodit pro výrobu hnojiv. 

Z americké, izraelské i íránské strany se mezitím ozývají prohlášení naznačující, že ani jedna z válčících stran se nechystá ustoupit. Prezident Trump, který od začátku války zveřejňuje rozporuplná prohlášení co do trvání útoků, ve čtvrtek na sociálních sítích uvedl, že je pro něj „mnohem důležitější“ zabránit Íránu, aby získal jaderné zbraně a ohrožoval celý Blízký východ, než cena ropy.

Signál vzdoru vyslal rovněž nový nejvyšší vůdce Íránu Modžtaba Chameneí. Podle médií prohlásil v jednom ze svých prvních veřejných komentářů od nástupu k moci, že islámská republika bude usilovat o to, aby Hormuzský průliv zůstal uzavřený. Dodal, že Teherán se bude snažit válku rozšířit i na dalších frontách, pokud USA a Izrael budou ve svých útocích pokračovat.

Podle předchozích náznaků v íránské státní televizi byl Modžtaba Chameneí zraněn při úderu, který zabil jeho otce, ale informace o jeho skutečném zdravotním stavu se rozcházejí.

Podle analytiků je cílem Íránu vyvolat na Blízkém východě co největší chaos a ohrozit ropnou produkci, hospodářství a turismus v okolních zemích. Teherán tak chce přimět regionální spojence USA, aby vyvíjeli tlak na ukončení konfliktu.