Americká Nvidia, největší světový dodavatel čipů pro umělou inteligenci (AI), dostala impulz k dalšímu růstu na klíčovém trhu. Prezident Donald Trump jí totiž po týdnech otálení udělil povolení prodávat vysoce výkonné čipy H200 do Číny. Za tyto vývozy ale bude americká vláda vybírat 25procentní poplatek. Nejhodnotnější společnost světa si touto dohodou zajistí miliardy dolarů zisku, které jí unikaly kvůli strategickým obchodním bariérám.

Trump své rozhodnutí oznámil v příspěvku na sociální síti Truth Social. Napsal, že o tomto kroku informoval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který prý „reagoval příznivě“. Americký prezident dodal, že zásilky budou směřovat pouze ke „schváleným zákazníkům“ a že podobné povolení vláda udělí i dalším americkým výrobcům čipů, jako je Intel a Advanced Micro Devices.

Trump dodal, že povolení se nevztahuje na nejpokročilejší kategorii čipů s označením Blackwell. „Ochráníme národní bezpečnost, vytvoříme pracovní místa v USA a udržíme si vedoucí postavení v oblasti umělé inteligence,“ napsal v příspěvku.

Nvidii se tak podařilo přesvědčit Trumpa a Kongres k uvolnění vývozních kontrol, které společnosti bránily v přístupu na největší světový trh. Je to i výrazný osobní úspěch generálního ředitele Nvidie Jensena Huanga, jenž od začátku argumentoval, že americká vývozní omezení jen posilují pozici čínských dodavatelů, zejména firmy Huawei. To podle něj omezovalo schopnost amerických výrobců trh s čipy kontrolovat. Huang po loňských volbách navázal s Trumpem blízký vztah a podařilo se mu jej přesvědčit i přes protesty mnoha odpůrců takového přístupu. Odpůrci tvrdí, že poskytnutí nejvýkonnějších amerických technologii může naopak pomoci čínským konkurentům, jako je DeepSeek. 

Pro čínské technologické firmy to znamená, že už nebudou muset složitě obcházet vývozní omezení. Do nynějška totiž řešily situaci tak, že přesouvaly trénování svých nejpokročilejších systémů umělé inteligence do datových center v jihovýchodní Asii, kde mohly k nejvýkonnějším čipům Nvidie získat přístup legálně.

Velké čínské technologické skupiny Alibaba a ByteDance podle deníku Financial Times doteď posílaly své projekty do Singapuru a Malajsie, čímž zrychlovaly růst místní infrastruktury pro AI a zároveň do regionu přitahovaly i americké a evropské firmy. Trénování velkých jazykových modelů totiž vyžaduje obrovský výkon a tisíce specializovaných čipů, jež nebylo možné do Číny dovézt. To se ovšem teď změní.

Washington omezil přístup Číny k nejpokročilejším čipům pro umělou inteligenci už za vlády prezidenta Joea Bidena v roce 2022. Biden významně omezil především export pokročilých modelů A100 a H100, později také upravených verzí A800 a H800, a nakonec zpřísnil podmínky i pro čip H20, který měl být kompromisní nabídkou pro čínský trh. Cílem bylo zpomalit vývoj čínské AI pro vojenské účely a oslabit domácí čipový průmysl, jejž Peking považuje za základ své budoucí ekonomické i vojenské síly.

Tato omezení však tvrdě dopadla na Nvidii, která kvůli zastaveným dodávkám čipu H20 musela odepsat zásoby a zrušit smlouvy v celkové hodnotě přibližně 5,5 miliardy dolarů (114 miliard korun). Analytici odhadovali, že zpřísnění exportních pravidel by Nvidii připravilo o 15–20 miliard dolarů tržeb ročně. Ty se nyní společnosti vrátí.

Datová centra jako model růstu jihovýchodní Asie

V Singapuru a Malajsii v posledních letech vznikly celé clustery datových center. Samotná Malajsie má podle tamní asociace PIKOM 54 datových center s celkovou kapacitou zhruba 500 megawattů, téměř dvojnásobek oproti roku 2021, přičemž se chystá další vlna projektů, která může tuto kapacitu ještě výrazně navýšit. Analytici Nippon Business odhadují, že poptávka po datových centrech v Asii poroste přibližně o 30 procent ročně až do konce desetiletí, rychleji než ve Spojených státech.

Datová centra v jihovýchodní Asii neslouží jen pro trénování. Alibaba, ByteDance a další skupiny je využívají také k obsluze zákazníků mimo Čínu. V těchto zemích mohou ukládat a zpracovávat data z Evropy či Ameriky v souladu s místními zákony. ByteDance například prostřednictvím TikToku investuje v Thajsku do velkého datového centra za více než tři miliardy dolarů. Od roku 2026 má fungovat jako regionální uzel pro cloudové a video služby.

Jednou z hlavních překážek ještě zásadnějšího rozvoje mimo pevninskou Čínu jsou čínské zákony o ochraně dat. Ty zakazují volný přesun osobních a citlivých informací do zahraničí. Pokud chce čínská firma přizpůsobit model konkrétním datům místní banky či úřadu, musí nejcitlivější část trénování proběhnout na území Číny nebo v přísně schváleném režimu. Offshore kapacity v Singapuru či Malajsii proto slouží hlavně pro obecné trénování základních modelů a pro provoz služeb, které míří na zahraniční uživatele.

Velká část místních datových center je vybavena špičkovými čipy Nvidie, jež se staly průmyslovým standardem pro trénování velkých jazykových modelů. Na této infrastruktuře běží nové generace modelů Qwen od Alibaby a Doubao od ByteDance. Oba systémy se v roce 2024 zařadily mezi nejvýkonnější modely na světě. Qwen se navíc prosadil i mimo Čínu, protože je dostupný jako otevřený model, který mohou vývojáři volně nasazovat a upravovat.

Ani jihovýchodní Asie však není bez limitů. Malajsie letos začala brzdit nekontrolovaný růst datových center kvůli nedostatku elektřiny a vody. Zavedla přísnější povolovací režim a požaduje podrobné informace o pohybu výkonných čipů přes své území. Nové projekty čínských firem tak narážejí na kombinaci tlaku Spojených států, obav o životní prostředí a domácí politiky, jež se ptá, kolik pracovních míst tyto investice ve skutečnosti přinášejí.