Nejhorší propad amerických akcií od pandemie. Investoři se bojí pádu výroby a recese
Akcie Applu a Amazonu minus devět procent, akcie Nvidie pokles téměř o osm procent. To je jen malá část čtvrtečních propadů na akciových trzích, při kterých americké burzy odepsaly 2,5 bilionu dolarů (56 bilionů korun). Výprodej takového rozsahu investoři naposledy zažili před pěti lety během nejdramatičtějších chvil pandemie covidu-19. Tentokrát byla spouštěčem celní smršť, kterou ve středu oznámil Donald Trump, a s tím i obavy, že největší ekonomika světa míří do recese.
Index S&P 500 klesl o 4,8 procenta. Podle dat agentury Bloomberg tak zaznamenal největší propad od června 2020. Index Nasdaq 100, který měří hlavně výkonnost velkých technologických akcií, spadl o 5,4 procenta. Brutální výprodeje se ale odehrály i na dalších burzách – od Londýna přes Frankfurt až po Tokio.
Americký prezident Trump ve středu oznámil sérii obchodních bariér, jež by podle ekonomů mohly vyústit v největší celní zatížení dovozů do USA za více než 100 let. Spojené státy nově uplatňují clo nejméně deset procent na veškerý dovoz zboží, zatímco desítky zemí, včetně Evropy, mají mít od 9. dubna celní tarify ještě vyšší. Americký prezident politiku cel prezentuje jako něco, co pomůže do země vrátit výrobu, ale investoři se děsí bezprostředních důsledků. Narůstají obavy, že cla zasáhnou dodavatelské řetězce tisíců nadnárodních firem, zkomplikují jim hospodaření a způsobí růst cen. Banka UBS odhaduje, že cla mohou letos snížit růst amerického HDP o dva procentní body a posunout míru průměrné inflace v USA až k pěti procentům.
Trpí technologický i automobilový sektor
I když se akciový výprodej odehrál napříč sektory, největší propady zaznamenaly často právě technologické akcie, protože ty v posledních dvou letech rostly nejvíce. Index, který měří výkyvy trhu (Cboe Volatility Index), se dostal na hodnotu 30, což je letos zatím nejvyšší úroveň. Podle Bloombergu naznačují trhy s deriváty, že volatilita ještě zdaleka nekončí.
Ve čtvrtek se také propadaly akcie automobilek, jako je General Motors, Ford nebo Stellantis, pro něž začaly platit zvláštní 25procentní cla, stejně jako tituly spojené s výrobou módy a spotřebního zboží (Nike, GAP). Padaly rovněž ceny komodit a dolar. Euro posílilo až za hranici 1,11 za dolar a oproti americké měně je nejsilnější od poloviny března.
Investoři se z rizikovějších aktiv, jakými jsou akcie, stahovali do bezpečnějších segmentů – do vládních dluhopisů, zlata a švýcarského franku. Zlato se nyní obchoduje kolem 3110 dolarů za troyskou unci a je stále poblíž historického rekordu.
Dluhopisový trh začal víc sázet na snížení dolarových úrokových sazeb, protože obchodní válka může znamenat větší tlak na ceny a zrychlení inflace. Ratingová agentura Fitch už varovala, že cla jsou pro celou globální ekonomiku zásadní změna, takzvaný game changer.
Co si kdo vyjedná?
Investoři nyní budou pečlivě sledovat, zda se některým státům podaří vyjednat snížení cel. Americký prezident myšlenku snížení cel úplně nevylučuje. Řekl, že k něčemu takovému může v konkrétních případech dojít, pokud země přijdou s nějakou „fenomenální“ nabídkou, aniž by specifikoval, co to znamená.
V Evropské unii, která čelí 20procentnímu clu na prodeje svého zboží v USA, se ozývají hlasy, že reakce na Trumpova cla by teď měla být velmi důrazná. Tento postoj prosazují zejména Francie a Německo. Unie proto zvažuje protiopatření, zacílená na americké technologie a služby, například digitální daň a bariéry pro americké investice. To by mohlo posílit vyjednávací pozici Evropanů. Konečný výsledek jednání je proto zatím těžké odhadovat.
Podle některých náznaků může být dopad cel na trhy už příliš dramatický i pro samotnou americkou administrativu. A Bílý dům možná začíná hledat obětního beránka. Server Politico například naznačuje, že pokud se situace neuklidní a cla se ukážou jako špatné rozhodnutí, může to stát křeslo ministra obchodu Howarda Lutnicka, dosud asi nejradikálnějšího stoupence cel. Zatímco například ministr financí Scott Bessent zastává umírněnější názory a cla by zvyšoval postupně, Lutnick má podle zdrojů Politica sklon jít do extrémů. Server píše, že některým členům Trumpova týmu už s Lutnickem dochází trpělivost. Nyní o to víc, když je v sázce stabilita amerického hospodářství a cen.
Ten filozofii cel, které pomáhal navrhnout, vysvětloval ve středečním rozhovoru pro televizi Bloomberg. Podle něho budou muset zahraniční země odstranit regulační a další opatření, jež brání dovozu amerických výrobků, pokud si chtějí zajistit úlevu od nových „recipročních“ cel prezidenta Donalda Trumpa.
„Tyto netarifní obchodní překážky, to je monstrum, které je třeba zabít,“ řekl Lutnick. „Naše týmy dnes jednají se všemi velkými obchodními partnery,“ dodal. „Je načase, aby provedli hluboké duševní hledání toho, jak s námi špatně zacházejí a jak to napravit.“
Podle něho odmítá Evropská unie kupovat od Spojených států kuřata nebo humry. „Nenávidí naše hovězí, protože je krásné a jejich je slabé,“ prohlásil Lutnick pro Fox News. Evropa přístup na svůj trh s potravinami podmiňuje přísnými požadavky na přítomnost pesticidů, hormonů či antibiotik, případně na technologické postupy zpracování potravin a zákaz jejich genetické úpravy. Tyto standardy jsou zpravidla striktnější než požadavky pro výrobu potravin ve Spojených státech, a proto jsou současné americké administrativě trnem v oku.
Už v polovině dubna startuje ve Spojených státech výsledková sezona, která může investory alespoň dočasně uklidnit. Mohla by je přesvědčit, že propady některých titulů byly možná přehnané a že si firmy v prvním čtvrtletí roku stále udržely slušné tempo růstu.