Obchodní příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa netrvalo ani tři týdny. Washington a Peking se vzájemně obviňují z porušování květnové dohody, která alespoň dočasně zmírnila obavy trhů z tvrdých dopadů americko-čínské celní války. Nová eskalace napětí mezi USA a Čínou by mohla prohloubit nervozitu investorů, už tak znepokojených nejistou budoucností celního tažení Donalda Trumpa nebo výhledem rychlého růstu amerického dluhu. 

Spor v pátek rozpoutal americký prezident, když na své sociální síti obvinil Peking z „totálního porušení dohody“ s USA. Podrobnosti neuvedl. Vládní obchodní zástupce Jamieson Greer si nicméně pro stanici CNBC postěžoval, že Čína v rozporu s dojednanými podmínkami neurychlila vývoz kritických nerostných surovin potřebných pro elektroniku, a označil to za „zcela nepřijatelné“.  

V pondělí odpovědělo čínské ministerstvo obchodu prohlášením, že to byly naopak Spojené státy, které „vážně podkopaly konsenzus“ z květnového ujednání v Ženevě, a pohrozilo přijetím „účinných opatření na ochranu svých legitimních zájmů“. Podle China Daily Pekingu vadí „diskriminační a omezující“ kroky USA z posledních týdnů, jako je kontrola vývozu čipů s umělou inteligencí, zastavení prodeje softwaru pro design čipů do Číny a zrušení víz čínským studentům. 

Opětovné vyostření vztahů mezi USA a Čínou by mohlo zesílit nejistotu ohledně budoucího vývoje americké i světové ekonomiky v době, kdy americký odvolací soud posuzuje zákaz velké části Trumpových cel uvalených letos v dubnu. Spojené státy bez ohledu na to dál tlačí na Evropskou unii a další partnery k ústupkům v obchodu právě hrozbami vysokých tarifů, avšak zatím bez valného úspěchu. Zároveň se americký Senát chystá posoudit rozsáhlý Trumpův daňový zákon, jenž by ve stávající podobě mohl zvýšit veřejný dluh USA na úroveň, kterou by stát podle investorů nemusel zvládnout udržet pod kontrolou. 

Trump na čínskou kritiku zatím nereagoval, už předtím však dal jasně najevo, že nehodlá ubrat na svém impulzivním přístupu při vyhlašování nových dovozních překážek. Během pátečního ceremoniálu k podpisu dohody o ovládnutí společnosti U.S. Steel japonskou firmou Nippon Steel v Pittsburghu překvapivě oznámil, že plánuje zdvojnásobit dosud uplatňovaná cla na dovoz oceli do Spojených států na 50 procent. Později doplnil, že na stejnou úroveň chce zvýšit i tarif na dovoz hliníku. 

To vyvolalo reakci dalšího zásadního obchodního partnera, Evropské unie, s níž se Spojené státy rovněž snaží vyjednat nové podmínky vzájemného obchodu. Brusel vzkázal, že by EU mohla urychlit chystaná protiopatření. „Pokud nebude dosaženo vzájemně přijatelného řešení, stávající i možná dodatečná protiopatření EU vstoupí automaticky v platnost 14. července nebo dříve podle okolností,“ citoval Bloomberg mluvčího Evropské komise Olofa Gilla. Unie může rychle uvalit cla na americké produkty v hodnotě 21 miliard dolarů (458 miliard korun), která už schválila. Vztahují se například na sójové boby, motocykly, zemědělské produkty a další americké produkty. Navíc připravuje další balík cel na americké zboží v hodnotě 95 miliard dolarů.  

Haló, tady Donald

Kvůli nově vzniklému sporu je v ohrožení Trumpem avizovaný rozhovor s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, od kterého si americký prezident slibuje posun v obchodních jednáních. Přímý kontakt mezi prezidenty navrhl americký ministr financí Scott Bessent ještě před Trumpovým výpadem proti Pekingu, když přiznal, že se rozhovory s Čínou „trochu zasekly“. Bessent se v obchodních sporech jeví jako „hlas rozumu“.

„Porušili velkou část naší dohody. Jsem si ale jistý, že budu mluvit s prezidentem Sim a snad to vyřešíme,“ řekl Trump novinářům v pátek v Oválné pracovně. V pondělí mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že prezidenti spolu „budou pravděpodobně mluvit tento týden“, ale nesdělila konkrétní den. Poslední telefonát mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem se tak uskutečnil v lednu ještě před Trumpovou prezidentskou inaugurací. 

Vztahy mezi Pekingem a Washingtonem v posledních dnech ochladly i mimo obchod. Čínské ministerstvo zahraničí o víkendu protestovalo proti prohlášení amerického ministra obrany Peta Hegsetha na mezinárodním fóru v Singapuru, že Čína představuje bezprostřední hrozbu pro Tchaj-wan. „USA by se neměly pokoušet zneužívat otázku Tchaj-wanu jako páku proti Číně a měly by se zdržet zahrávání si s ohněm,“ citoval reakci čínského ministerstva deník China Daily.

Trump posílil čínského vůdce

Podle dohody z 12. května USA osekaly na přechodnou tříměsíční dobu cla na většinu čínského zboží na 30 procent ze 145 procent, zatímco Čína snížila odvetné tarify na deset z předchozích 125 procent. Lhůta má poskytnout čas na dohodnutí detailnějších podmínek vzájemného obchodu, které USA dlouhodobě považují za velmi nevýhodné hlavně kvůli levným dovozům.  

Americký soud pro mezinárodní obchod však minulou středu většinu z Trumpem uvalených cel na Čínu zrušil, když vyhověl žalobám malých podniků a skupiny amerických federálních států. Vzápětí sice odvolací soud tento verdikt pozastavil a vyžádal si stanoviska obou stran, spor se však zřejmě nakonec dostane až k Nejvyššímu soudu a do jeho rozhodnutí je osud velké části cel nejistý. 

Trump se navíc svou obchodní politikou postaral o nárůst popularity autoritářského prezidenta Si Ťin-pchinga. Podle průzkumu agentury Bloomberg byla i mezi obvyklými kritiky čínského prezidenta jasná shoda na tom, že se má Si Trumpovi tvrdě postavit. V zemi se zvedla vlna silných protiamerických nálad, které podporují mimo jiné i četná parodická videa na sociálních sítích.