Využití umělé inteligence (AI) je téma, které letos rezonuje napříč byznysem i akciovými trhy. Ukazuje se ale zajímavý rozpor: zatímco před investory mluví firmy o obrovských přínosech této technologie, v oficiálních dokumentech jsou podstatně zdrženlivější. Často přiznávají, že nemají jasný plán, jak AI využít. Jde o další faktor, který přiživuje obavy, že kvůli AI vzniká na trzích bublina.

Deník Financial Times zanalyzoval stovky výročních zpráv a dalších oficiálních dokumentů amerických veřejně obchodovaných firem a dospěl k závěru, že jejich manažeři často vůbec nedokážou vysvětlit, jak umělá inteligence promění fungování jejich byznysu. V létě trhy zase zneklidnila analýza výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT), která spočítala, že 95 procent organizací zatím z investic do AI nezaznamenalo žádnou návratnost. 

Data o míře využívání AI se ale různí: zatímco Americká hospodářská komora (U.S. Chamber of Commerce) odhaduje, že tuto technologii používá téměř 60 procent malých firem v USA, průzkum McKinsey hovoří o téměř 80procentím využívání mezi organizacemi celosvětově. 

V Evropě to na boom AI zatím nevypadá. Podle Eurostatu využilo loni nějakou formu AI méně než 14 procent podniků s deseti a více zaměstnanci. Zatímco čtyři z deseti velkých evropských firem loni AI používaly (od text miningu po generování textu a obrazu), u menších podniků šlo zhruba jen o jednu z deseti. 

Že začíná investorská horečka kolem AI připomínat bublinu, už zaznívá i mezi prominentními postavami z řad technologických miliardářů. Naposledy to byl zakladatel a spolumajitel Amazonu Jeff Bezos, který minulý týden na konferenci v Turíně v souvislosti s AI toto slovo použil – tvrdil ale, že jde víc o „průmyslovou bublinu“ než o bublinu finanční, která bývá mnohem horší. AI podle něj může mít v následujících letech pro společnost „gigantické benefity“ a je v pořádku, že do ní nyní jdou mohutné investice. Na druhou stranu ale hrozí, že některé firmy přijdou s nevhodnými projekty nebo že ti, kdo do AI a datových center zainvestovali teprve nedávno, utrpí značné ztráty.

Z dat praktické výstupy

Klíč je v tom, kde bublinu hledat. Jak upozornil web Financial Review, firmy nepotřebují „milion“ nesourodých AI aplikací a asistentů, které spolu nekomunikují a které zaměstnanci nedokážou efektivně používat. Potřebují jeden jednoduchý, bezpečný a provázaný systém, opřený o centrálně uložená data u takzvaných hyperscalerů (AWS, Microsoft Azure, Google Cloud). Právě tam lze data sjednotit, vyčistit a propojit napříč firemními systémy, aby z nich business intelligence (BI) generovala praktické výstupy: přesnější předpovědi poptávky a plánování výroby, rychlejší řízení zásob, účinnější odhalování podvodů i cílenější personalizaci nabídky. Návratnost ale bude jen tam, kde AI přináší měřitelné úspory a nové tržby.

AWS, Microsoft, Google a další proto investují stovky miliard dolarů do „páteře“ digitální ekonomiky – výpočetního výkonu, škálovatelných úložišť a rychlých sítí. Tato robustní infrastruktura drží obří datové sklady bezpečně na jednom místě a umožňuje je zpracovávat v reálném čase. Dopad je konkrétní: maloobchod lépe plánuje zásoby a promoakce, logistika zkracuje trasy a šetří palivo, banky a kartové sítě typu Visa vyhodnocují transakce během milisekund, odhalují podezřelé chování a snižují ztráty. Do této vrstvy proudí i peníze samotných společností. OpenAI mluví o investicích v řádu bilionů dolarů do projektu Stargate, aby pokryla hlad po výpočetním výkonu pro další generace modelů.

Když čísla nesedí

Současně ale vývojáři AI narážejí na limity přístupu „více je lépe“. Dlouho spoléhali na škálovací zákonitost – představu, že více výpočtů, více dat a větší modely automaticky přinesou skokový pokrok až k obecné umělé inteligenci (AGI). Poslední měsíce však ukazují slábnoucí výnosy z pouhého „zvětšování“. Vedle „hrubé výpočetní síly“ bude čím dál důležitější architektura modelů, kvalitně spravovaná data a hlavně smysluplné nasazení v konkrétních procesech veřejných i soukromých organizací.

Skeptici ovšem připomínají, že čísla zatím nesedí. Bain & Co. odhaduje, že do roku 2030 budou firmy kolem AI potřebovat ročně generovat tržby ve výši dvou bilionů dolarů (42 miliard korun) jen na financování výpočetního výkonu, přičemž jim může chybět až 800 miliard. Výzkumníci z MIT uvedli, že 95 procent organizací vidělo u svých AI projektů nulovou návratnost; týmy z Harvardu a Stanfordu to částečně vysvětlují fenoménem „workslop“ – výstupy generované AI sice vypadají solidně, ale práci reálně neposouvají. Do toho roste konkurence z Číny, která stlačuje ceny a komplikuje návratnost drahé infrastruktury.

Jak nezůstat pozadu

Evropa nechce v závodě o umělou inteligenci zůstat pozadu. Realita je ale zatím jiná: evropské firmy technologii zavádějí pomalu a kontinent zaostává nejen za Spojenými státy a Čínou, ale i zeměmi Perského zálivu. Podle dostupných dat jsou evropské firmy v míře nasazování AI hluboko pod světovým průměrem. Aby se situace změnila, připravuje Evropská komise novou strategii, která má urychlit adopci AI napříč klíčovými odvětvími, Server Politico, který připravovaný dokument získal, napsal, že se plán nezaměřuje na soupeření o vývoj vlastních velkých modelů, kde Evropa zatím selhává. Namísto toho klade důraz na rychlejší a chytřejší využití dostupných technologií v praxi. Brusel počítá s cílenými opatřeními v 11 odvětvích – od výroby a obrany přes zdravotnictví až po mobilitu. V návrhu se objevuje například podpora AI systémů pro autonomní řízení, urychlení objevování nových léků, nebo dokonce „app store pro farmáře“, který by zpřístupnil chytré nástroje pro zemědělství.

Podle vyjádření šéfky unijního AI úřadu Lucilly Sioliové pro Politico není současná míra využití AI v Evropě dobrá. Sioliová přiznává, že firmy zatím nemají jasné plány, jak AI do svého fungování zapojit. Také prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzývá, aby se nová technologie stala součástí každodenní praxe: „Kdykoli firma nebo úřad čelí nové výzvě, první otázka musí znít: Jak nám může pomoci AI?“ 

Podle bruselských úředníků se výhody AI ukážou teprve tehdy, až podniky kvůli AI začnou přenastavovat své výrobní procesy tak, aby AI využívaly „v jádru svého podnikání, a ne jen pro okrajové činnosti,“ píše Politico.

Začarovaný kruh

I přes ambiciózní plány a potenciální přínosy AI v budoucnu začíná rostoucí množství investorů vnímat přehřívání odvětví. Za povšimnutí stojí například série dohod, které nedávno uzavřela OpenAI. Tato partnerství mají podle kritiků spekulativní charakter – přiživují investorský optimismus, ale jejich pozitivní dopady jsou diskutabilní.

Rovněž se vzájemně posilují v kruhu: Nvidia investuje v následujících letech až 100 miliard dolarů do OpenAI, které sama dodává čipy. To nápadně připomíná takzvané „vendor financing“, tedy transakce, kde dodavatel financuje odběratele s cílem zajistit si větší odbyt svých produktů. Tento druh financování byl oblíbený před prasknutím internetové bubliny na konci devadesátých let.

Celý tento uzavřený ekosystém stojí taktéž na nepolevující poptávce hyperscalerů po čipech. Investice těchto velkých hráčů do datových center nebo jiných AI systémů přitom již narážejí na své limity. Některým z nich začíná klesat volný peněžní tok (cash flow). Tento klíčový ukazatel na rozdíl od účetního zisku měří, jak se v daném hospodářském roce změnil stav peněz, a proto zohledňuje i obrovské investiční výdaje, které dominantně směřují právě do datových center.

Například loni společnost Meta, která vlastní Facebook a Instagram, vytvořila volné cash flow ve výši 54 miliard dolarů, zatímco letos podle odhadů agentury Bloomberg její peněžní prostředky vzrostou jen o necelých 40 miliard dolarů.

Obchodníci s akciemi tento vývoj nervózně sledují. Pokud budou hyperscaleři své investice dále navyšovat, hrozí, že by je museli začít financovat dluhem, což je dlouhodobě neudržitelné. Právě tlak na volné cash flow může přední technologické hráče donutit přehodnotit jejich dosavadní strategii, tedy neřízené útraty za systémy strojové inteligence.  

V konečném důsledku se zkrátka musí ukázat, že big tech firmám umělá inteligence pomáhá k vyšším výnosům. A to se nestane, aniž by AI začaly ve větší míře využívat nejen podniky, ale i domácnosti a vlády.