Elon Musk vyhrál vlastnické referendum o tom, aby se mohl stát prvním dolarovým bilionářem na světě. Akcionáři výrobce elektromobilů Tesla velkou většinou schválili jeho motivační balík v hodnotě jednoho bilionu dolarů (21,1 bilionu korun), což je historicky rekordní odměna pro šéfa firmy.
Musk, který je už nyní nejbohatším člověkem na planetě, uspěl s dlouhodobou kampaní a pro svůj bezprecedentní plán odměn získal během čtvrteční valné hromady v texaském Austinu na svou stranu více než 75 procent akcionářů Tesly. Podle dohody bude moci v příštích deseti letech zvýšit svůj podíl ve firmě na 25 procent či víc.
„To, do čeho se chystáme pustit, není jen nová kapitola budoucnosti Tesly, ale zcela nová kniha,“ řekl Musk akcionářům, když po úspěšném hlasování vyběhl z přední řady davu na pódium ozářené modrými a fialovými světly a předvedl pár tanečních kreací spolu s dvojicí humanoidních robotů.
Schválením astronomických odměn chtějí akcionáři Tesly zajistit, aby Musk coby šéf, vizionář a hybatel zůstal v čele společnosti a co nejvíce se věnoval ambiciózním projektům, hlavně vývoji elektrických aut bez řidiče a umělé inteligenci. Musk v minulosti naznačoval, že bez schválených peněz a vyššího akcionářského podílu by mohl z vedení firmy odejít.
Akcie Tesly po valné hromadě ve čtvrtek večer posílily o necelé jedno procento. Od začátku roku si titul polepšil zhruba o deset procent.
Aby Musk dosáhl celkem bilionové odměny, musí šestinásobně zvýšit tržní hodnotu ocenění Tesly na 8,5 bilionu dolarů, zvýšit zisky 24krát na 400 miliard dolarů a prodat miliony robotů a předplatných pro autonomní řízení. Před získáním každé části vyčleněného balíku akcií musí generální ředitel dosáhnout jak předepsané tržní hodnoty Tesly, tak i provozních cílů, jako je počet vyrobených aut, robotů či výše provozního zisku.
Pokud by Musk všechno splnil, jeho celkový podíl v automobilce by dosáhl přibližně 2,4 bilionu dolarů, což je podle agentury Bloomberg více než pětinásobek jeho současného čistého jmění.
Musk v projevu naznačil, že by Tesla mohla postavit vlastní továrnu na čipy, aby získala potřebné množství této stěžejní součástky pro rozvoj umělé inteligence – i přesto, že firma spolupracuje s předními dodavateli, jako jsou Samsung a TSMC. Řekl také, že příští rok se zaměří na humanoidní roboty Optimus, nákladní vůz Semi a samořídící osobní model Cybercab. Do konce příštího roku by Tesla podle něj mohla zvýšit výrobu vozidel bezmála o 50 procent.
Opatrní nepřesvědčili
Schválení balíčku pro Muska se spíše očekávalo, i když se proti postavilo několik významných investorů, včetně správce norského státního investičního fondu Norges Bank Investment Management, který je podle Bloombergu devátým největším akcionářem Tesly. Odmítnutí balíčku doporučovaly investorům rovněž poradenské společnosti Institutional Shareholder Services a Glass Lewis, jež to zdůvodňovaly obavami z rozsahu náhrad a oslabení vlastnických podílů ostatních akcionářů.
Schválení odměn naopak vehementně prosazovalo manažerské vedení Tesly. Šéfka představenstva Robyn Denholmová na konci října rozeslala akcionářům dopis, ve kterém varovala před Muskovým odchodem, a klíčovou roli nynějšího generálního ředitele pro budoucnost firmy vyzdvihovala také v médiích. Podporu se snažil získat i sám Musk, využil k tomu například říjnový konferenční hovor po zveřejnění výsledků hospodaření firmy za třetí čtvrtletí.
Výše Muskova jmění letos prošla vzestupy i pády. Výrazně se na tom podepsalo jeho angažmá v týmu prezidenta Donalda Trumpa. V době lednové Trumpovy inaugurace byl Muskův majetek zhruba 450 miliard dolarů. Když se však pustil ve službách Bílého domu do tažení za efektivnější veřejnou správu a s motorovou pilou vystupoval v roli nemilosrdného řezače nákladů ve federálních úřadech, odradil mnoho potenciálních kupců elektromobilů od Tesly. Jeho neshody s Trumpem pak v červnu vyústily v otevřenou roztržku, na což akcie Tesly reagovaly sesuvem a Muskův majetek se výrazně propadl. Posléze se však jeho hodnota zase zvýšila, hlavně díky stoupajícím akcií Tesly a rychle rostoucím oceněním Muskových soukromých podniků, včetně xAI a SpaceX.
Na schválení balíčku ostře zareagovali někteří dlouholetí Muskovi kritici. Například demokratický senátor za stát Vermont Bernie Sanders označil plán za „zcela absurdní“. „Lidé si nemohou dovolit nájem, nemohou si dovolit zdravotní péči, nemohou si dovolit potraviny, nemohou si dovolit důstojný odchod do důchodu,“ poznamenal Sanders před novináři.