Po více než třech a půl letech, po které trvá válka na Ukrajině, se v Evropské unii konečně rodí plán, jak sáhnout na zablokované peníze Ruska a použít je na pomoc zadluženému Kyjevu. Brusel se však potřebuje vyhnout přímé konfiskaci, aby Unie předešla právním sporům a udržela v klidu investory.

Podle agentury Reuters se v Evropě nachází zmrazená ruská aktiva v celkové hodnotě 210 miliard eur (5,1 bilionu korun). Jde většinou o cenné papíry, jež už takzvaně maturovaly – stala se z nich tedy hotovost, kterou nyní drží depozitář Euroclear se sídlem v Belgii. EU dosud používala pouze úroky z těchto aktiv, jimiž splácela půjčku ve výši 50 miliard dolarů, kterou Ukrajině poskytly země skupiny G7.

Evropská komise podle médií navrhuje, aby se většina zadržených ruských peněz nahradila evropskými dluhopisy s nulovým výnosem. Brusel věří, že když použije ruské peníze k nákupu eurobondů, vyhne se nařčení z konfiskace. Díky tomu by EU získala prostředky na „reparační půjčku“ pro Ukrajinu, o níž mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 10. září v projevu o stavu Unie. 

EU se plánem na využití ruských aktiv snaží vyřešit jeden z nejpalčivějších problémů od začátku války na Ukrajině – jak po zadržení ruských aktiv využít kromě úroků také samotný kapitál bez toho, aby Unie riskovala mezinárodní právní spory, a zároveň pomohla Kyjevu financovat obranu proti útočícímu Rusku. K bezprecedentnímu kroku nutí Evropu nízká ochota amerického prezidenta Donalda Trumpa k další podpoře Kyjeva a tvrdé dopady války na ukrajinské finance.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková začátkem minulého týdne oznámila, že státní rozpočet může v příštím roce skončit ve schodku až na úrovni 18,4 procenta hrubého domácího produktu. Naplňují se tak dřívější obavy, že Kyjevu bude v rozpočtu scházet až 19 miliard dolarů. Obranné výdaje Ukrajiny přitom mají v roce 2026 v přepočtu dosáhnout více než 27 procent HDP.

Brusel oznámil, že se ohledně výše pomoci Ukrajině poradí s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). „Právě teď pracujeme na všech modalitách, načasování i objemech. Pokud jde o objemy, bude pro nás důležité také vidět hodnocení MMF ohledně finančních potřeb Ukrajiny v příštích dvou letech,“ citoval Reuters evropského komisaře pro hospodářství Valdise Dombrovskise. 

Jak je Rusům zabavit

Schéma navržené Bruselem má zohlednit obavy některých zemí – hlavně Belgie, Německa a Francie –, že přímým zabavením ruských aktiv by se překročil zákon a narušila důvěra zahraničních investorů. Spolkový kancléř Friedrich Merz se podle deníku Financial Times s plány Evropské komise smířil vzhledem k tomu, že možnosti národních rozpočtů členských států EU jsou omezené a EU vyčerpala vlastní úvěrovou kapacitu.

Proč Západ nemůže ruská aktiva jednoduše zabavit, shrnuje ve své  analýze nezávislá organizace International Crisis Group (ICG). Podle názoru jejích expertů by konfiskace znamenala porušení mezinárodního práva, což je obhajitelné pouze v případě, že ho první poruší protistrana. Zmrazená aktiva však nedrží v rukou Ukrajina, ale EU a další země, tedy třetí strany konfliktu. Ty nejsou s Ruskem formálně ve válce a k zabavení ruských aktiv by mohly přistoupit pouze na základě rozhodnutí mezinárodní soudní autority, jako je Mezinárodní trestní tribunál nebo Evropský soud pro lidská práva. V některých zemích by konfiskaci navíc bránily překážky v národní legislativě. 

ICG také poukazuje na to, že zabavení prostředků cizího státu by mohlo znervóznit zahraniční investory. Země jako Čína nebo Saúdská Arábie by se mohly začít zbavovat evropských dluhopisů a následný růst výnosů těchto obligací by evropským vládám zvýšil náklady na obsluhu státního dluhu. Rijád už takovým krokem podle agentury Bloomberg pohrozil, pokud by EU sáhla na ruská aktiva.

Potíže s garancemi

I záměr Bruselu vyhnout se přímé konfiskaci s pomocí dluhopisů však naráží na překážky. Vydání eurobondů by měly podle médií společně garantovat země EU, což by vyžadovalo jednotný souhlas členských států. Takový návrh by však mohlo vetovat Maďarsko, tradiční odpůrce přísnějších sankcí vůči Moskvě. Podle Reuters proto Evropská komise připravuje plán, podle něhož by operaci s dluhopisy garantovaly pouze některé země EU.

Další problém se může podle Financial Times vyskytnout při zajištění, aby aktiva zůstala zmrazena. Sankce, na jejichž základě EU ruská aktiva blokuje, vyžadují každých šest měsíců jednomyslnou podporu členských států EU, aby mohly být prodlouženy. Vydání dluhopisů zajištěných ruskými aktivy by tak vyžadovalo záruky, že sankční režim zůstane v platnosti po celou dobu trvání úvěrového vztahu. 

Podle některých odborníků však navrhované řešení i tak představuje nejlepší způsob, jak uvolnit potenciál zmrazených ruských peněz. „Moskva se domnívá, že může vyhrát opotřebovávací válku na bojišti a oslabit jednotu Západu. Myšlenka reparační půjčky by ruské předpoklady zpochybnila a přinesla tak potřebnou morální vzpruhu Ukrajincům i Evropanům,“ uvedl komentátor Simon Nixon pro server Euractiv. 

Britové se přidávají

K využití zmrazených ruských aktiv podle vzoru EU se chystá rovněž Velká Británie. Ministryně financí Rachel Reevesová koncem minulého týdne nastínila plán, jak by se mohl pomocí zablokovaných 25 miliard liber financovat program reparačních půjček, které podle ní mají „fungovat v souladu“ s programem EU. Reevesová podle webu Politico nezveřejnila konkrétní podrobnosti, trvala nicméně na tom, že půjčky budou v souladu s mezinárodním právem a nebudou zahrnovat trvalou konfiskaci ruských státních aktiv.