Skupina ekonomů vsadila nemalé částky na to, zda umělá inteligence (AI) dokáže v příštích letech mnohonásobně zrychlit americký hospodářský růst. Většina z nich je skeptická. Domnívá se, že omezené zdroje a výrobní kapacity či pomalé zavádění technologie do pracovních procesů takový boom neumožní.

Za zdánlivě malichernou pří se skrývá jedna z nejdůležitějších otázek dnešní doby: podaří se závratný pokrok v oblasti AI přetavit do růstu produktivity, který by výrazně překonal minulé technologické revoluce?

Odpověď komplikuje nedostatek levné elektřiny potřebné k provozování AI, odpor veřejnosti proti výstavbě datových center a především rostoucí obavy z negativních dopadů na bezpečnost či trh práce. Řada politiků i samotných vývojářů proto v poslední době volá po zpomalení dalšího pokroku a větší regulaci odvětví.

Ekonomové obvykle za správnost svých dlouhodobých prognóz neručí vlastním jměním, v srpnu však 11 z nich udělalo výjimku. Čtyři vsadili celkem 115 tisíc dolarů (2,4 milionu korun) na to, že reálný meziroční růst amerického hrubého domácího produktu na obyvatele dosáhne kdykoli v následujících sedmi letech 15 procent. Ostatní tak velké přínosy AI nečekají a do hry vložili dohromady 460 tisíc dolarů.

Do druhé skupiny patří mimo jiné Ben Moll z London School of Economics a Alex Imas z University of Chicago. Podle nich nová technologie růst americké ekonomiky skutečně výrazně zrychlí, ale pouze zhruba na čtyři až pět procent za rok z průměrného tempa posledních let kolem 2,5 procenta.

„Ohledně AI jsme velmi optimističtí a domníváme se, že exponenciální nárůst jejích schopností, jaký předpovídali technologičtí odborníci, již probíhá a bude pokračovat. Je však nepravděpodobné, že by se promítl do dvouciferného hospodářského růstu,“ napsali Moll a Imas v komentáři na webu Substack.

Podle nejodvážnějších vizionářů ze Silicon Valley přinese AI úplně jinou ekonomiku, jejíž konkrétní podoba se však těžko předpovídá. Šéf společnosti Anthropic Dario Amodei v únoru uvedl, že přínosy této technologie by se mohly „vymykat dosavadním zkušenostem“, nelze však spočítat, zda růst HDP zrychlí na pět, deset či 15 procent.

Od té doby navíc tato euforie poněkud ochladla a pozornost investorů i odborníků včetně Amodeie se posouvá směrem k bezpečnostním rizikům či vysokým nákladům na vývoj i používání AI. Mezinárodní měnový fond je k přínosům této technologie vysloveně skeptický a jeho prognózy předpokládají, že americký růst bude následujících pět let naopak postupně zpomalovat až na 1,8 procenta.

Také si přečtěte:
Rizika AI pro lidstvo jsou podle Trumpa levicový hoax prospívající Číně
Vývojáři se bojí, že nad AI ztratí kontrolu. Jak vyskočit z rozjetého vlaku?
Podaří se vývoj umělé inteligence zpomalit? Investoři tomu zatím nevěří

Možnosti výrazně rychlejšího ekonomického růstu díky AI a automatizaci výzkumu ukazuje v letošním článku skupina amerických ekonomů. Podle nich by mohl vzniknout cyklus inovací, které by podporovaly samy sebe: úspěchy v určité oblasti zvýší produktivitu výzkumu v jiných oblastech a zisky jsou reinvestovány do dalšího pokroku.

Jiný výzkum z konce loňského roku tento předpoklad zpochybňuje. Ukazuje totiž, že současné systémy AI jsou sice velmi silné v predikcích na základě stávajících dat, ale mnohem méně schopné kauzálního uvažování o budoucnosti, které by vedlo ke skutečně novým poznatkům.

Mnoho neznámých

I mezi těmi, kdo jsou této technologii nejblíže, se prognózy pohybují v obrovském rozmezí – jak ukazuje například nový model ekonomických scénářů od společnosti Anthropic. Výsledky jednoduše záleží na mnoha neznámých: Jak přesně AI ovlivní jednotlivé ekonomické činnosti? Nahradí automatizace lidskou práci, nebo pouze zvýší její produktivitu? Jak rychle si novou technologii osvojí zaměstnanci a firmy a o kolik je to učiní produktivnějšími?

V takzvaném umírněném scénáři Anthropicu má AI dopad v zásadě srovnatelný s přínosy internetu a k růstu HDP přidá méně než půl procentního bodu. Druhou možností je, že AI bude do roku 2030 schopna vykonávat přibližně polovinu znalostní práce a hospodářství by pak mohlo růst přibližně dvojnásobným tempem oproti normálu. Poslední variantou, již sám Anthropic označuje za extrémní, AI předčí člověka ve většině znalostních činností a růst HDP pak může postupně zrychlit až na 15 procent.

Pokud by však nastal tento revoluční scénář, půjde podle Anthropicu velká část zisků z následného boomu vlastníkům kapitálu. Podíl zaměstnanců na celkových příjmech může naopak výrazně klesnout ze současných 60 na 45 procent. Společnost potom bude sice jako celek mnohem bohatší než kdykoli předtím, ale dále stoupne už dnes vysoká míra nerovnosti. Nezaměstnanost bude vyšší, než je obvyklé i během recesí, a bez práce bude téměř každý pátý člověk, který se dosud živil hlavou. Těm, kdo o zaměstnání nepřijdou a nepřesunou se do jiných odvětví, pak výrazně poklesne plat.

K tak rapidnímu hospodářskému vzestupu by navíc podle výše citovaných ekonomů Molla a Imase muselo být splněno příliš mnoho náročných podmínek najednou: AI by se musela rychle rozšířit do všech oblastí ekonomiky a domácnosti i firmy by musely za zboží a služby, jež budou díky AI levnější, nadále utrácet značné částky. To je těžko představitelné při poklesu mezd a růstu nezaměstnanosti, který popisuje radikální scénář Anthropicu.

Firmy by navíc musely výrazně zvýšit tempo investic a AI by současně nesměla způsobit větší ekonomické škody. Právě toho se však odborníci obávají poté, co se letos v létě botům testovaným v offline režimu podařilo za zády výzkumníků uniknout na internet a provést nezákonné kybernetické útoky. A pro zmíněný sebeposilující cyklus ve výzkumu a vývoji podle Molla a Imase zatím neexistují žádné důkazy.

„Každý z těchto předpokladů může v reálném světě selhat,“ napsali Moll a Imas na konci svého příspěvku. „Pokud jsme vás přesto nepřesvědčili a nadále věříte v dvouciferný růst, stále hledáme další protihráče pro naši sázku.“

Editoval Kryštof Chamonikolas