Německo, dlouholetý odpůrce výroby energie z jádra, podpoří snahu Francie zařadit v unijních předpisech jaderné elektrárny na úroveň ostatních nízkoemisních zdrojů. Jádro by tak mohlo sehrát významnější roli při plnění klimatických cílů Evropské unie. Francie bude na oplátku s Němci koordinovat stavbu nového evropského potrubí k přepravě zeleného vodíku a pomůže lépe propojit přenosové sítě v regionu. To jsou závěry summitu Friedricha Merze a Emmanuela Macrona ve francouzském městě Toulon na konci minulého týdne.

Francie a Německo by podle závěrečného komuniké mohly předložit společné návrhy na změny v evropských pravidlech pro energetiku. Ty by zabraňovaly diskriminaci v rámci technologií s čistými nulovými emisemi a „nízkými emisemi uhlíku“, což je podle listu Politico běžně užívaný eufemistický výraz pro jadernou energii.

Energetický smír mezi dvěma největšími ekonomikami EU kontrastuje s roky napětí, kdy se jejich postoje diametrálně rozcházely. Zatímco Francie jádro dlouhodobě podporuje, Německo od něj kompletně odstoupilo. Rozpočet EU na léta 2028–2034 nově umožňuje financovat stavbu konvenčních jaderných zdrojů z příspěvků členských států. Německo se však staví proti. Mezitím Paříž podle agentury DPA usiluje o získání dotací na rozvoj nových, menších reaktorů.

EU má ambiciózní cíle na snížení vypouštěných skleníkových plynů (do roku 2040 o 90 procent oproti úrovni z roku 1990 a do 2030 o 55 procent), a potřebuje tedy v oblasti výroby elektřiny prosadit větší podíl nízkoemisních elektráren. Role jaderné energetiky ale zůstává mezi členskými zeměmi sporným bodem. Některé státy, jako je Francie, chtějí, aby jádro bylo zahrnuto do klimatických cílů, jiné, například Německo, se stavějí či stavěly proti. Financování nových jaderných elektráren ze strany EU je proto omezené, a to i přes potenciál nulových emisí.

Merz a Macron se poprvé vyslovili pro společný postup v energetice už při první návštěvě německého kancléře v Paříži v květnu. Tehdy však nebyla jistá podpora německých sociálních demokratů (SPD), s nimiž Merzovi konzervativci tvoří vládní koalici a kteří zařazení jaderné energie mezi „udržitelné“ zdroje doposud bránili. Podle DPA je prohlášení z pátečního summitu náznak toho, že koaliční strany tento spor překonaly.

IEA: Výroba z jádra dosáhne rekordních hodnot

Jaderná energetika po útlumu v minulých desetiletích nabývá na popularitě jako spolehlivá bezemisní náhrada odstavovaných fosilních zdrojů. Podle červencového výhledu Mezinárodní energetické agentury (IEA) dosáhne v příštím roce výroba v jaderných zdrojích po celém světě rekordních úrovní. Očekává se obnova výroby v japonských reaktorech, nadále silný výkon jaderných zdrojů ve Francii a Spojených státech a spuštění nových reaktorů v Asii. Globální poptávka po elektřině vlivem rostoucí elektrifikace hospodářství napříč kontinenty podle IEA letos vzroste o 3,3 procenta a příští rok o 3,7 procenta, a to i přes celkové ekonomické ochlazení.

Právě Francie patří mezi země mimořádně závislé na výrobě z jaderných elektráren. Ty zajišťují téměř 70 procent domácí produkce a Macron prosazuje další rozšíření, ať už prodloužením životnosti stávajících reaktorů, nebo výstavbou šesti nových v příštích deseti letech. Naproti tomu Německo za vlády koalice SPD a Zelených odstavilo poslední reaktor v roce 2023. Merz to sice označil za chybu, ale znovu tato zařízení spustit není technicky snadné a současná vláda o to zatím ani neusiluje.

Odpor Němců vůči jádru, který byl nejsilnější po havárii  japonské elektrárny Fukušima v roce 2011, v posledních letech ochabl. Svou roli v tom sehrála také ekonomická realita: přechod na zelené zdroje, systém obchodování s povolenkami a válka na Ukrajině vyšroubovaly ceny energií na rekordní úrovně, což tvrdě zasáhlo německý průmysl a jeho konkurenceschopnost. Merzův kabinet chce nyní dotovat cenu elektřiny pro podniky v energeticky náročných odvětvích.

Vodík a stabilita přenosové sítě

Kromě shody na podpoře jádra přinesl summit v Toulonu rovněž sladění Němců a Francouzů nad společným postupem u opožděného projektu známého jako Jihozápadní vodíkový koridor či H2Med. Ten zahrnuje stavbu pozemního i podmořského potrubí pro přepravu vodíku a propojuje země od Portugalska přes Španělsko, Francii a Německo.

Macron s Merzem se také dohodli na vybudování nového elektrického vedení mezi oběma zeměmi s cílem „integrovat přeshraniční energetický trh“. Společně s Polskem pak chtějí do roku 2026 vypracovat analýzu, jež by měla umožnit „ekonomicky optimalizovat investice do přenosové sítě“. Výkyvy ve výrobě větrných a solárních zdrojů, které mají čím dál větší podíl na energetickém mixu evropských států, zatěžují přenosové sítě napříč kontinentem. Protože narůstá riziko kolapsů a rozsáhlých výpadků, je potřeba tyto sítě posílit a lépe propojit mezi sebou.

Přežije Bayrouův kabinet?

Závěry ze setkání dua politiků, známého též jako „Merzcron“, zastiňuje vládní krize ve Francii. Kabinet premiéra Françoise Bayroua tam čeká příští týden hlasování o nedůvěře. Očekává se, že kabinet hlasování spíše neustojí. Podle serveru Deutsche Welle by případný pád vlády realizaci dohodnutých kroků ohrozil.

Macron v reakci na dotaz novináře uvedl, že priority dohodnuté v Toulonu „zavazují Francii ke kontinuitě“, tedy i v případě pádu vlády. Podle serveru Euractiv pak ještě dodal, že svůj prezidentský mandát plánuje „naplnit až do konce“, a utnul tak spekulace o své možné rezignaci.