Když se Andrej Babiš po vítězství v loňských parlamentních volbách dohodl na koalici s SPD Tomia Okamury a Motoristy, bylo zřejmé, že tato sestava bude vybočovat z mantinelů, ve kterých se držely všechny vlády po pádu komunismu v roce 1989. Asi nejčastěji se probíraly obavy z odklonu Česka od hlavního demokratického proudu v Evropě a z rozmařilých výdajů. 

Dosavadní, i když zatím krátké působení kabinetu potvrdilo, že skepse byla v obou případech namístě. Tento týden pak dostala vychýlená trajektorie Babišovy vlády nový, psychologický rozměr v podobě vyhřezlého sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem Petrem Macinkou.  

Znalci křesťanské věrouky, ale třeba i pamětníci hollywoodského thrilleru Sedm z poloviny devadesátých let, si možná vzpomenou, že v seznamu „smrtelných“ hříchů se jako první uvádí pýcha. Podle teologické tradice bývá označována za původce špatných myšlenek a pramen všech dalších neřestí. Může se proto zdát paradoxní, že mnoho lidí toleruje zpychlé, samolibé chování těm, kdo vládnou. Zářným příkladem je americký prezident Donald Trump. 

Novodobá česká politika má smůlu, že se nadměrný výskyt domýšlivosti, až narcismu projevil hned u několika stěžejních osobností. Jmenovat si určitě zaslouží Václav Klaus a Miloš Zeman. Silné přesvědčení o vlastní jedinečnosti nedokáže úplně zakrýt ani Andrej Babiš, i když se o to snaží. Hradem zveřejněné textové zprávy Petra Macinky, v nichž se šéf Motoristů na prezidentovi výhrůžně domáhá jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí, odhaluje nový, hrubý styl zpupného projevu, který se snoubí s až pubescentní drzostí.

Věty z esemesek, že „čas na uklidnění vyprší ve středu“ nebo že „důsledky“ prezidenta „velice překvapí“, přitom jen syrově dokumentují Macinkovo přemrštěně sebevědomé a neomalené chování, jímž na sebe upozorňuje už léta a přitahuje hlasy pro svoji stranu. Problém je v tom, že ve stejném stylu pokračuje i jako vicepremiér a ministr zahraničí a že důsledkem může být bezprecedentní a dlouhodobá paralýza vztahů mezi hlavou státu a šéfem diplomacie, potažmo celou vládou.

Kampaň se pomalu blíží

Samozřejmě bude nyní hodně záležet na premiérovi. Babiš může sotva donekonečna pokračovat v roli jakoby mimo stojícího mediátora, jenž vyzývá obě strany k domluvě. Neústupnost obou hlavních aktérů spolu se závislostí vlády na hlasech Motoristů (včetně jejich odporu k odejmutí Babišovy imunity kvůli trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo) šéfa hnutí ANO nutně vtahují do sporu hlouběji. Takovou konfrontaci nedlouho po získání důvěry si však sotva přál. Jeho cílem je, aby kabinet působil dojmem „makajícího“ týmu pod jeho taktovkou. Hrozící vleklá konfrontace s prezidentem by tyto plány mohla překazit podobně, jako se to stalo za jeho předchozí vlády v důsledku pandemie covidu-19. 

Pokud se sváry mezi Hradem a vládou nepodaří ztlumit, postupně se nejspíš prolnou s gradující kampaní před dalšími prezidentskými volbami, které mají být za dva roky. Pavel nedávno prohlásil, že bude mandát obhajovat, pokud bude cítit dostatečnou podporu a nezradí ho zdraví. Babiš, jenž s prezidentem před třemi lety prohrál ve volebním finále, poté přišel s návrhem, aby koalice vybrala svého kandidáta.

Z ústavou a zákony rozdělených kompetencí vyplývá, že obě strany si mohou navzájem výrazně komplikovat život. Zároveň ale ani jedna nemá – aspoň co se zahraniční politiky týče – jasnou převahu. Hrozí tak opakované tahanice, pokusy o přetlačovanou a hry nervů. 

Prvním takovým bojištěm se může stát jmenování nových velvyslanců. Babišův kabinet smetl ze stolu seznam již schválených a Pavlovým podpisem posvěcených diplomatů do vedení ambasád a chce si vybrat z vlastních kandidátů. Jenže i noví nominanti budou potřebovat souhlas prezidenta.

Rozcházení s Hradem 

Právě v zahraniční a bezpečnostní politice se už Babiš a jeho vláda začali s prezidentem viditelně rozcházet. Premiér krátce po svém nástupu odmítl, aby Česko ručilo za finanční pomoc Ukrajině z EU, a zdráhá se také zvýšit rozpočtové výdaje na obranu na pět procent HDP, jak se členské země NATO zavázaly před půl rokem po nátlaku Donalda Trumpa. Ve schváleném letošním rozpočtu investice do obrany dokonce klesají. Česká vláda rovněž vyloučila, že by mohla Ukrajině poskytnout čtyři letouny L-159, o kterých předtím mluvil Pavel během návštěvy Kyjeva. Macinka přitom v textových zprávách přiznal, že šlo o rozhodnutí natruc prezidentovi.

Babiš se také zpočátku nepostavil spolu s většinou evropských států jednoznačně proti Trumpovým snahám o připojení Grónska k USA a argumenty šéfa Bílého domu označil za „relevantní“. Až posléze, pravděpodobně na podnět spojenců, podpořil stanovisko, že ostrov je nedílnou součástí Dánska. Vláda nakonec ustoupila z odporu vůči pokračování muniční iniciativy pro koordinaci zbrojních dodávek pro Ukrajinu, český premiér si ovšem vymínil, že na to nepůjdou žádné peníze ze státního rozpočtu. 

Oproti tomu Pavel, který byl tři roky předsedou Vojenského výboru NATO, usiluje o jednoznačně prozápadní a proevropskou orientaci země a patří mezi evropské státníky, kteří silně podporují Ukrajinu ve válce s Ruskem a tvrdě kritizují Kreml. Že bude s nynější vládní koalicí těžko hledat společnou řeč, se projevilo v rozdílných názorech na první návrhy bodů společné deklarace ústavních činitelů, jež má obsahovat i přihlášení se k mezinárodním závazkům. 

Kromě zahraniční politiky má prezident dvě personální pravomoci, které mohou zásadně ovlivnit ekonomiku a výklad zákonů – jmenuje členy bankovní rady České národní banky a se souhlasem Senátu také ústavní soudce. Do složení měnového výboru ČNB však Petr Pavel výrazně zasáhne jen v případě, že znovu vyhraje prezidentské volby. Šest ze sedmi nynějších členů měnového výboru ČNB vybral ještě předchůdce současného prezidenta Miloš Zeman. Díky tomu, že všichni byli jmenováni na šest let v letech 2022 a 2023, potrvá jejich funkční období i po konci nynějšího mandátu Petra Pavla v roce 2028. Platí to také pro guvernéra Aleše Michla, jehož Zeman vyzdvihl do funkce v červenci 2022. U Ústavního soudu je situace opačná – většinu současných soudců jmenoval Pavel a vzhledem k desetiletému funkčnímu období zůstane skladba dlouho stabilní.