Jedním z ožehavých témat prestižní Mnichovské bezpečnostní konference, která probíhá od pátku do neděle, bude nepochybně nová Národní bezpečnostní strategie Spojených států. Před dvěma měsíci evropské politiky zaskočily formulace tohoto dokumentu, jež nabádají k „pěstování odporu vůči současnému směřování Evropy“, aby se kontinent vyhnul hrozícímu „civilizačnímu vymazání“.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mezitím začala tuto strategii naplňovat. Náměstkyně amerického ministra zahraničí Sarah Rogersová od závěru minulého roku objíždí evropské metropole, schází se s představiteli protrumpovských spolků i krajně pravicovými politiky a slibuje peníze pro iniciativy, které podle Washingtonu mají bojovat proti cenzuře.

„Chci podporovat svobodu projevu v západních spojeneckých demokraciích. Právě to bude cílem mých grantů,“ prohlásila Rogersová podle agentury Reuters během pondělního vystoupení v Budapešti, kde zahájila svoji aktuální návštěvu Evropy.

Podle tiskové zprávy amerického ministerstva zahraničí měla náměstkyně v plánu navštívit také Dublin, Varšavu a nakonec Mnichov, kde se zúčastní bezpečnostní konference spolu s ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Na dotaz newsletteru 11am.cz, zda zajede i do české metropole, odpovědělo velvyslanectví USA v Praze jen přeposláním odkazu na uvedenou zprávu. Podle ředitele Společnosti pro obranu svobody projevu Vlastimila Veselého Rogersová návštěvu Česka nestihne.

Aktivita vysoce postavené americké diplomatky ilustruje obrat v postoji USA vůči evropským spojencům po loňském návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Prezident a další nejvyšší představitelé USA opakovaně kritizovali Evropu za vstřícné přijímání migrantů, izolaci krajně pravicových stran a hlavně za údajnou cenzuru a trestání nenávistných projevů, jež dopadá na velké americké technologické firmy, jako je Meta, Google nebo platforma X.com. 

Místo programů na podporu demokracie, lidských práv či diverzity, jejichž financování Trumpova administrativa zastavila, se nyní americká diplomacie soustředí na důrazné prosazování širšího pojetí svobody slova. Tyto iniciativy mnohdy míří proti oficiálním politikám EU i jednotlivých evropských vlád.

Jeden z prvních otevřených výpadů tohoto druhu provedly Spojené státy koncem loňského roku. Ministerstvo zahraničí zakázalo vstup do USA pěti lidem, které označilo za „radikální aktivisty“ prosazující cenzuru. Mezi postiženými je i bývalý francouzský eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Sankce odsoudilo několik evropských zemí včetně Francie, Německa nebo Španělska a také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.  

Schůzky s AfD a ostrá slova

Prosazování „ideové“ části nové americké strategie v Evropě má na starost právě Rogersová, jež před příchodem do vládního úřadu působila jako advokátka se zaměřením na svobodu slova. Podle oficiálního životopisu zastupovala například Národní asociaci držitelů zbraní (NRA), tabákové koncerny či investory a manažery v odvětví umělé inteligence. Na ministerstvu je náměstkyní „pro veřejnou diplomacii“, což je funkce zřízená koncem devadesátých let pro posílení přímých kontaktů americké vlády s veřejností v zahraničí. 

Britský liberální deník The Guardian označil Rogersovou za „zosobnění sílícího nepřátelství Trumpovy administrativy vůči evropským liberálním demokraciím“ a připomněl, že se loni setkala se zahraničněpolitickým mluvčím německé extrémně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Markusem Frohnmaierem, nebo že zveřejňuje ostrá vyjádření na síti X, kde například označila Německem přijaté uprchlíky za „barbarské násilnické hordy“.  Podle zpravodajského webu Politico se má Rogersová sejít s Frohnmaierem znovu na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Hlavním terčem americké kampaně v Británii je zákon na ochranu v online prostředí (Online Safety Act), který má především chránit děti před škodlivým obsahem na internetu. V nedávném rozhovoru pro konzervativní deník The Daily Telegraph Rogersová na toto téma nadhodila, že „oběti“ britské cenzury by měly žádat o azyl v USA. V Evropské unii je trnem v oku Washingtonu Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), jež zavazuje digitální platformy k novým opatřením na ochranu jejich uživatelů, což podle Washingtonu poškozuje americké firmy.

Předmětem sváru mezi USA a Evropou je nyní platforma X amerického miliardáře Elona Muska kvůli nástroji umělé inteligence Grok. Francouzští kriminalisté na začátku února prohledali kanceláře společnosti v Paříži kvůli podezření z nezákonného získávání dat a spoluúčasti na držení materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Musk byl předvolán na duben, aby k případu vypovídal. Téměř současně oznámil britský Úřad komisaře pro informace (ICO) vyšetřování Groku kvůli jeho „potenciálu produkovat škodlivý sexualizovaný obrazový a video obsah“.

Fondy proti vládám  

Rogersová v pondělí vystoupila na konferenci v Maďarsku společně s hlavním politickým poradcem maďarského premiéra Viktora Orbána. Prohlásila, že v tématech jako migrace není Trumpova administrativa v rozporu s většinou Evropanů. „Vláda Spojených států se mým prostřednictvím, ale nejen mým, velmi rozhodně zabývá otázkou svobody projevu. Bez svobody projevu nelze dosáhnout samosprávy a demokratickou diskusi není možné vést, pokud jsou určité názory ve veřejném prostoru zakázány,“ uvedla Rogersová podle Reuters.

Deník Financial Times minulý týden napsal, že Rogersová už během předchozí, prosincové cesty po Evropě jednala se členy britské protiimigrační strany Reform UK o financování think-tanků a charitativních organizací, které podporují názory amerického hnutí Trumpových příznivců MAGA (Make America Great Again).

„Administrativa USA je na křížové výpravě za záchranu Evropy,“ řekl deníku nejmenovaný představitel Reform UK, jenž s Rogersovou o plánech mluvil. Podle jiného vysoce postaveného člena strany náměstkyně disponovala „tajným fondem“, aby mohla na různých místech prosazovat „věci ve stylu MAGA“, a projevila velký zájem o financování evropských organizací s cílem „podkopávat vládní politiku“. Americké ministerstvo zahraničí nicméně existenci tajného fondu popřelo a zdůraznilo, že jde o „transparentní a zákonné využití zdrojů k prosazování zájmů a hodnot USA v zahraničí“.

Podle webu Politico americké ministerstvo spolupracuje s konzervativní nadací Heritage Foundation, která je blízká hnutí MAGA a vytipovala spřízněné organizace v Evropě pro možnou podporu. Jde například o nový francouzský think-tank Western Arc vedený Nicolasem Conquerem, bývalým mluvčím francouzské odbočky zahraniční organizace americké Republikánské strany Republicans Overseas France. Dalším vytipovaným partnerem má být britská organizace Free Speech Union.

Jeden z možných adeptů takové podpory v Česku, Společnost pro obranu svobody projevu, na dotaz newsletteru 11am.cz jednání o financování z USA nepotvrdil. „V tomto smyslu nemáme žádné bližší informace,“ uvedl ředitel spolku Veselý.