Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu se ještě ani pořádně nezabydlel ve své kanceláři v Matignonském paláci a už musí bojovat o setrvání v úřadu. Důvěrník probyznysového prezidenta Emmanuela Macrona je pod sílícím tlakem ze všech stran politického spektra, aby zkrotil rychle rostoucí schodek státních financí pomocí kontroverzní daně pro nejbohatší Francouze. Takové řešení naráží na kritiku ze strany byznysu.

Lecornu, již pátý premiér za necelé dva roky, potřebuje v říjnu předložit v parlamentu rozpočet, který by nějakým způsobem zbrzdil růst francouzského rozpočtového deficitu, největšího v eurozóně. Podle agentury Bloomberg i francouzských médií si premiér nechává otevřené dveře k tomu, že využije určitou formu zdanění nejbohatších Francouzů. Napříč francouzskou společností rezonuje navrhovaná daň z bohatství, pojmenovaná po ekonomovi Gabrielu Zucmanovi. 

Osmatřicetiletý Zucman, známý svým výzkumem daňových rájů, navrhuje, aby všechny domácnosti s majetkem vyšším než 100 milionů eur (2,4 miliardy korun) platily roční daň ve výši aspoň dvou procent z hodnoty veškerého svého majetku. Vycházející hvězda mezi levicovými ekonomy tvrdí, že toto opatření by mohlo přinést až 20 miliard eur ročně.

Tento návrh se setkal se značným ohlasem v zemi, která má tradičně velmi komplikovaný vztah se svými miliardáři a nyní se ocitá na pokraji obří dluhové krize. Lecornu však kromě socialistů potřebuje i podporu mainstreamových konzervativců, pro něž je zdanění bohatých naopak tabu. Daň pro boháče by byla velmi hořkou pilulkou i pro samotného Macrona, který se během celé své vlády naopak snažil vytvořit příznivé podmínky pro podnikatele, což mu u jeho kritiků vyneslo nálepku „prezident bohatých“.

Zucman, jenž učí ekonomii v Paříži i na Kalifornské univerzitě v Berkeley, tvrdí, že efektivní daňová sazba pro francouzské miliardáře je nižší než pro většinu ostatních daňových poplatníků. Proto je prý třeba přijmout opatření, která zajistí, že ti nejbohatší budou platit svůj spravedlivý podíl.

Jeho návrhy inspirují také další levicové politiky, například i na druhé straně Atlantiku – demokratického kandidáta na starostu New Yorku Zohrana Mamdaniho či senátory Bernieho Sanderse a Elizabeth Warrenovou. Zároveň však vyvolávají odpor ze strany lídrů byznysu a u politické pravice.

Miliardář Bernard Arnault, nejbohatší muž Francie, který stojí v čele koncernu s luxusním zbožím LVMH, podle deníku Le Monde označil Gabriela Zucmana za „militantního krajního levičáka“, jenž se snaží „zničit francouzskou ekonomiku“.

Zucmanovi kritici varují, že takové cílené daně by naopak bohaté daňové poplatníky vyhnaly ze země a připravily by vládu o klíčové finanční prostředky. „Je to hrůza,“ glosoval situaci minulý týden v televizním rozhovoru Laurent Wauquiez, člen francouzského Národního shromáždění.