Izraelský úder na íránská jaderná zařízení a další cíle zabil také špičky íránské armády a některé jaderné vědce a vyvolal odvetu v podobě dronového náletu na židovský stát. Přímý vojenský střet mezi Tel Avivem a Teheránem zvyšuje riziko, že se do konfliktu zapojí další strany a Blízký východ, kde probíhá i válka v Pásmu Gazy, čekají silnější otřesy. Stabilita regionu, který produkuje asi třetinu ropy na světovém trhu, je zásadní pro vývoj cen.

K útokům v ranních hodinách v pátek došlo navzdory snahám USA o diplomatické řešení. Izrael zasáhl podle agentury Reuters hlavní íránské zařízení na obohacování uranu v Natanzu a továrny na balistické rakety. Útok zabil i některé elitní velitele íránské armády a revolučních gard a také vědce podílející se na íránském jaderném programu. Írán zareagoval vysláním více než stovky dronů. Konflikt vypukl po zprávách o možném ztroskotání jednání mezi USA a Íránem a signálech, že Teherán bude pokračovat v přípravách výroby vlastní jaderné zbraně.

„Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak bude nutné,“ uvedl k útokům izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Cena severomořské ropy Brent v reakci na údery ráno stoupla v Singapuru o více než devět procent nad hranici 75 dolarů za barel a vrátila se tak na úrovně ze začátku dubna, kdy začalo rychlé zlevňování suroviny kvůli nárůstu produkce vybraných členů kartelu OPEC. Podobně stouply futures na americkou lehkou ropu WTI k 75 dolarům.

Podle obchodníků útok zatím neomezil těžbu íránské ropy, trhy se ale obávají možného uzavření Hormuzského průlivu, kudy podle deníku Financial Times projde asi třetina ropy přepravované po moři. Podle Reuters jsou přes průliv přepravované objemy rovny zhruba pětině světové spotřeby této komodity. Průliv mezi Perským a Ománským zálivem je jediná plavební trasa z oblasti vedoucí do Indického oceánu. „Pokud se to zvrhne v něco zdlouhavého a ovlivní Hormuzský průliv, může ropa velmi rychle překročit 100 dolarů, což vyvine tlak na globální (hospodářský) růst,“ uvedl podle Bloombergu analytik Matt Maley ze společnosti Miller Tabak + Co.

Trumpova role

Nová eskalace na Blízkém východě dále oslabuje pozici Donalda Trumpa jako mírotvůrce. Americký prezident, který v posledních měsících neuspěl ani jako prostředník ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem, sice ve čtvrtek před novináři nadhodil možnost izraelského útoku, upozorňoval však také na plánované další kolo jednání mezi USA a Íránem v Ománu tento víkend a na sociální síti Truth Social nabádal k diplomatickému řešení. V pátek televize Fox News uvedla, že Trump byl o útoku na Írán izraelskou stranou předem informován.

Spojené státy podle ministra zahraničí Marca Rubia do útoku „nejsou zapojeny“. Republikánští senátoři podle Bloombergu obviňovali Írán z vyprovokování útoku, demokratický senátor Jack Reed z výboru pro ozbrojené síly prohlásil, že „znepokojující rozhodnutí Izraele“ zaútočit je „bezohlednou eskalací, jež riskuje rozpoutání násilí v regionu“.

Na vyhrocení vztahů s Íránem se podepsal sám Trump, když během prvního funkčního období v roce 2019 vypověděl dohodu o omezení jaderného programu výměnou za odvolání sankcí, kterou Washington s Teheránem podepsal v roce 2015 za prezidenta Baracka Obamy. Právě od Trumpova zásahu se Írán začal více soustředit na obohacování uranu, jak dokládají například zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA).

Saúdská Arábie, která s Íránem soupeří o pozici regionálního lídra, v prohlášení podle Reuters uvedla, že „důrazně odsuzuje“ izraelskou agresi proti „bratrské“ Íránské islámské republice. Útok podle Rijádu podkopává suverenitu a bezpečnost Íránu a „představuje jasné porušení mezinárodních zákonů a norem“.

Íránští představitelé v posledních dnech opakovali, že se jejich země nevzdá obohacování uranu. Ve čtvrtek Rada guvernérů IAEA Írán obvinila, že neplní své závazky ohledně nešíření jaderných zbraní. Podle šéfa IAEA Rafaela Grossiho už Teherán nashromáždil 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu.

Už ve středu ceny ropy vyskočily o více než čtyři procenta v reakci na pohrůžku íránského ministra obrany, že Teherán v případě konfliktu po ztroskotání rozhovorů o jaderném programu zaútočí na americké vojenské základny, a na následné rozhodnutí Bílého domu o stažení části zaměstnanců z velvyslanectví USA v Iráku a dalších zemích Blízkého východu. Ve čtvrtek trhy znepokojilo oznámení íránské atomové agentury (AEOI), že chystá otevření nového zařízení na obohacování uranu.

Deník Financial Times poukázal na Trumpovy opakované komentáře v minulosti, že chce nízké ceny ropy kvůli celkově nízké inflaci. Po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 rozhodla Bidenova administrativa o uvolnění 300 milionů barelů z amerických strategických rezerv (SPR) ve snaze snížit cenový šok, který vypuknutí války způsobilo. Pokud by nový konflikt na Blízkém východě eskaloval, Trump by podle britského deníku také mohl k zmírnění růstu cen využít zásoby v SPR. Ty jsou nyní na úrovni 400 milionů barelů, což je jen asi polovina kapacity. Trump však předtím Bidena za čerpání amerických rezerv kvůli ruské agresi kritizoval.

Benefit pro Rusko

Otevřená konfrontace Íránu s USA nebo Izraelem vyhovuje ruským ropným společnostem, které mohou prodávat za vyšší cenu, než se je snaží držet Evropská unie a státy G7 s pomocí sankčního stropu. Ten zavazuje poskytovatele námořního pojištění a další servisní společnosti ze zemí protiruské cenové koalice, aby poskytovali služby ruským tankerům jen u prodejních cen do 60 dolarů za barel.

Rusům se ale daří cenový strop částečně obcházet, hlavně zapojením „stínových flotil“ s plavidly převážejícími ropu bez standardního námořního pojištění od speciálních asociací. Podle dat finské neziskové organizace CREA sice podíl těchto plavidel na přepravě ruské ropy postupně klesá, v dubnu však stále tvořil více než polovinu. Rusům se po invazi na Ukrajinu podařilo najít nová odbytiště. Místo Evropy jsou nyní největšími odběrateli Čína a Indie. Cena ruské ropy Urals se až do dubnového pádu cen ropy držela nad úrovní cenového stropu G7, loni v dubnu dokonce vystoupala až na 85 dolarů. Ve čtvrtek ropa Urals posílila k hranici 65 dolarů za barel.

Přísnější cenový strop pro Rusko

Už před středečním zvýšením cen ropy představila Evropská komise nový balíček protiruských sankcí, ve kterém navrhuje snížení cenového stropu na 45 dolarů za barel. „Snížením stropu jej přizpůsobujeme změněným tržním podmínkám a obnovujeme jeho účinnost,“ prohlásila v úterý šéfka komise Ursula von der Leyenová. Její další slova potvrzují, že Brusel chtěl tímto krokem zohlednit dubnový a květnový pokles cen ropy právě až k úrovni stropu, který tak přestával dávat smysl. Po nedávném zvýšení cen však strop na 45 dolarech působí jako mnohem přísnější limit, než komise původně předpokládala.

K Evropské unii se podle nejmenovaných zdrojů Reuters hodlají přidat i další země ze skupiny G7 v čele s Velkou Británií, a to i v případě, že se k uvalení přísnější sankce nepřipojí Spojené státy, jež zatím váhají. „Mezi evropskými zeměmi existuje tlak na snížení cenového stropu ropy z 60 na 45 dolarů. Z Kanady, Británie a možná i z Japonska přicházejí pozitivní signály,“ citovala agentura jeden ze zdrojů. K přesvědčení USA chtějí evropští členové skupiny využít schůzku lídrů G7 od 15. do 17. června v kanadské Albertě. Strop by mohl být účinný i bez zapojení USA, protože většinu trhu globálního pojištění lodní dopravy kontrolují britské společnosti a EU má silný vliv na dodržování stropu západními flotilami. Role Spojených států je ovšem důležitá vzhledem k platbám za ropu v dolarech přes americké banky.  

Slovensko a Maďarsko proti

Plán na snižování cenového stropu může zkomplikovat nesouhlas některých států EU. Slovenský premiér Robert Fico, který otevřeně projevuje sympatie k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, v úterý oznámil, že jeho země v pořadí už 18. balíček sankcí nepodpoří, dokud jí komise neposkytne „reálné řešení krizové situace, do níž se Slovensko dostane po úplném zastavení dodávek plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska“. Ve čtvrtek pak odmítavý postoj k sankcím kvůli stejnému důvodu potvrdil i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Prohlášení souvisí se schůzkou ministrů EU zodpovědných za energetiku příští pondělí, na které se má probírat záměr Evropské komise na ukončení závislosti na ruských fosilních palivech. 

Kreml na chystané sankce Bruselu reagoval sebevědomě. „Rusko již získalo velmi užitečné zkušenosti, aby minimalizovalo případné negativní důsledky takových rozhodnutí,“ citovala agentura Reuters Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Ve skutečnosti Moskva silně pocítila jarní pokles cen. Ruské ministerstvo financí ke konci dubna snížilo odhad příjmů z energií v letošním roce o 24 procent a v souvislosti s tím zvýšilo odhad letošního rozpočtového deficitu na 1,7 procenta HDP z předchozích 0,5 procenta.

Příjmy z ropy a plynu tvoří zhruba 30 procent příjmů ruského státu. Vysoké ceny ropy Moskvě pomáhají doplňovat zásoby na horší časy. Jako pojistku pro období nízkých cen ropy používá Rusko takzvané rozpočtové pravidlo. Tento mechanismus umožňuje vládě převést přebytek příjmů z energetických zdrojů do zvláštního fondu, pokud ruská ropa stojí více než 60 dolarů za barel. Shromážděné rezervy pak slouží pro období, kdy jsou ceny ropy nižší. Kvůli poklesu cen v letošním roce se však tento polštář rychleji zmenšuje. Likvidní aktiva fondu k 1. květnu podle Reuters činila 40,4 miliardy dolarů, zatímco před invazí ve fondu bylo 112,7 miliardy dolarů. Koncem května ministr financí Anton Siluanov naznačil, že by se mezní cena ropy v rozpočtovém pravidle mohla snížit.