Po pěti dnech vzájemných raketových útoků mezi dvěma největšími rivaly na Blízkém východě získal Izrael kontrolu nad íránským vzdušným prostorem. A nyní přibývají náznaky, že by se do války mohly zapojit i Spojené státy, jejichž pomoc Izrael potřebuje k významnému zničení íránského jaderného programu.

Americký prezident Donald Trump v úterý podle agentur jednal o situaci na Blízkém východě hodinu a půl se svými bezpečnostními poradci a poté mluvil také s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Bílý dům po jednáních neoznámil žádné konkrétní kroky. Už samotná schůzka Národní bezpečnostní rady ale podpořila spekulace, že se Washington v nejbližších dnech k útokům proti Íránu připojí.

Izrael teď USA potřebuje k další likvidaci íránských jaderných zařízení. A to i přesto, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) potvrdila, že izraelské útoky měly „přímý dopad“ na podzemní zařízení na obohacování uranu v hlavním íránském závodě na výrobu jaderného paliva v Natanzu.

Izraelci tam přímo poničili nadzemní část s centrifugami na obohacený uran. Tím, že poškodili elektroinstalaci napájející i podzemní, hlavní část závodu na obohacování paliva, byly podle šéfa MAAE s „největší pravděpodobností vážně poškozeny“ i centrifugy v podzemí.

Nyní je třeba citelně zasáhnout klíčové podzemní íránské zařízení na obohacování uranu ve Fordo. Závod je ukrytý desítky metrů pod zemí ve skalním masivu a je přísně střežený. Řešením by bylo zapojení amerických bombardérů B-2 a speciálních laserem a GPS naváděných pum na ničení bunkrů GBU-57 MOP. Těmi sami Izraelci nedisponují. Takové zapojení USA by v tuto chvíli znamenalo pro Izrael významnou pomoc.

GBU-57, známá jako „bunker buster“, je největší přesně naváděnou zbraní na světě. Výrobcem je Boeing a mají ji jen Spojené státy. Každou z těchto pum lze zaměřit a odpálit nezávisle, což umožňuje jich postupně použít víc na jednom místě.

Trump krok za Netanjahuem

Trump v úterý pohrozil íránskému vůdci Alímu Chameneímu fyzickou likvidací a vyzval Teherán k bezpodmínečnému příměří. „Víme přesně, kde se takzvaný nejvyšší vůdce skrývá. Je snadný terč, ale je tam v bezpečí – neodstraníme (nezabijeme) ho, aspoň prozatím,“ uvedl na síti Truth Social. O tři minuty později v dalším postu prezident napsal: „BEZPODMÍNEČNÁ KAPITULACE“.

Už před páteční první sérií izraelských útoků skokově stouply ceny ropy kvůli obavám z eskalace napětí. V úterý se ceny dále vyšplhaly na nejvyšší úroveň téměř za pět měsíců. Analytici upozorňují hlavně na riziko, že Írán uzavře Hormuzský průliv, klíčovou obchodní trasu s ropou v oblasti, přes kterou prochází pětina spotřeby této suroviny.

Trumpova prohlášení z posledních hodin dokládají, jak z původně zdrženlivější pozice na začátku konfliktu přešel do bojovnějšího postavení na straně Izraele. Už v pondělí vyzval k evakuaci Teheránu a popřel, že by jednal o příměří. Také se ohradil vůči protiválečným hlasům z tábora hnutí MAGA s argumentem, že Írán zkrátka nesmí mít jaderné zbraně. Jeho rozpačité vystupování, kontrastující s rozhodnými kroky premiéra Netanjahua, mohlo vyvolat dojem, že je ve vleku Izraele.

Podle agentury Reuters, jež se odvolává na dobře obeznámený zdroj, americký prezident nyní zvažuje řadu možností, včetně připojení k útokům proti Íránu.

Pokud se USA rozhodnou zapojit do náletů na Írán, zvýší se podle odborníků šance na důsledné zničení jaderných zařízení islámské republiky na výrobu atomové zbraně. Izrael od překvapivého pátečního útoku zasadil íránskému režimu tvrdé rány, když poškodil část provozů na obohacování uranu a zabil část vojenské a vědecké elity. K úplné likvidaci podzemních provozů si však podle vojenských analytiků nevystačí bez amerických bombardérů a speciálních pum na ničení podzemích bunkrů.

O „úplném zničení íránského jaderného programu“ jako cíli USA mluvil v rozhovoru pro televizi ZDF německý kancléř Friedrich Merz, který se v pondělí zúčastnil rozhovoru s Trumpem na schůzce vyspělých zemí G7 v Kanadě. Podle Merze by se Američané mohli rozhodnout v řádu dnů, pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu. V podobném duchu se vyjádřil i americký viceprezident J. D. Vance, který na síti X napsal, že Trump se „možná rozhodne, že musí podniknout další kroky k ukončení obohacování uranu Íránem“. Vance je přitom k účasti USA zdrženlivější a jeho postoj rezonuje spíše s celkovým naladěním hnutí MAGA, kde panuje obava, že by se USA zapletly do zdlouhavého konfliktu, který se běžných Američanů netýká.

Naopak republikánský senátor Graham Lindsey, jenž stojí v čele snah amerických zákonodárců zpřísnit sankce USA proti Rusku, uvedl, že vojenskou účast USA ve válce proti Íránu podporuje. Dodal také, že „na 100 procent podporuje“ účast USA na útoku na Fordo. „Jsem pro zničení jejich jaderného programu. Bez zničení Fordo to nedokážete,“ citovala senátora agentura Bloomberg.

Osamělý ajatolláh

Izrael a Írán mezitím pokračují ve vzdušných útocích. Izrael podle agentury Reuters oznámil, že 50 stíhaček v noci zasáhlo v Teheránu přibližně 20 cílů, včetně míst na výrobu systémů pro rakety. Íránská média informovala, jak se z íránské metropole a dalších velkých měst snaží dostat tisíce lidí a výjezdy z města jsou ucpané auty.

Íránská státem kontrolovaná agentura Mehr ve středu ráno informovala o střetech mezi bezpečnostními silami a neznámými ozbrojenci ve městě Rej jižně od Teheránu. Podle agentury mohou být útočníci spojeni s Izraelem a měli v úmyslu provádět „teroristické operace v hustě osídlených oblastech hlavního města“. Íránské zpravodajské weby uvedly, že Izrael útočí také na univerzitu spojenou s íránskými revolučními gardami na východě země a na balistické raketové zařízení Chodžír poblíž Teheránu, jež bylo rovněž terčem izraelských náletů loni v říjnu.

Íránský režim se tak nyní dostává do nejhlubší krize od islámské revoluce v roce 1979. Nejvyšší vůdce, ajatolláh Chameneí, přišel kvůli úderům o několik blízkých poradců z vedení armády i revolučních gard. Podle jednoho ze zdrojů agentury Reuters tím výrazně stouplo riziko omylu při rozhodování o íránské obraně.

Americké ministerstvo zahraničí s odvoláním na bezpečnost zaměstnanců uzavřelo do pátku ambasádu v Jeruzalémě a konzulární oddělení v Jeruzalémě a Tel Avivu. Deník The New York Times uvedl, že Teherán si připravuje střely pro odvetný zásah amerických základen.