Když americké stíhačky a bombardéry o víkendu bez jakéhokoli odporu poničily tři hlavní jaderná zařízení v Íránu, odhalilo to v plné síle, do jaké izolace se islámský režim v Teheránu dostal. V konfliktu proti Izraeli a nyní i Spojeným státům mu nepomohly politicky nakloněné velmoci ani spřízněné bojové skupiny v zahraničí. Dlouho neotřesitelný vliv Íránu na Blízkém východě se vytrácí a tím se mění rozložení sil v celém regionu.   

Spojené státy se v sobotu v noci připojily k izraelským útokům, které mají Íránu zamezit ve vývoji vlastní atomové zbraně. Americké „neviditelné“ stíhačky B-2 Spirit udeřily speciálními bombami proti bunkrům na íránské podzemní provozy na obohacování uranu v Natanzu a ve Fordu a na vývojové jaderné středisko v Isfahánu. Podle prezidenta Donalda Trumpa byla tato zařízení „kompletně a totálně zničena“, ačkoli jiné zdroje jsou v otázce míry zničení zdrženlivější.

Nejsilnější političtí spojenci Íránu – Rusko a Čína – se od začátku izraelských útoků neodhodlali k žádné nátlakové protiakci a i po bezprecedentním úderu Spojených států se omezili jen na slovní kritiku. V odvetě proti Izraeli pak Teheránu nepomohlo palestinské hnutí Hamás ani libanonský Hizballáh, které v posledních letech výrazně oslabily likvidační akce židovského státu. Na odpor se nezmohli ani jemenští Hútíové, jež Írán také dlouho podporuje.

Ničivé údery Izraele v posledních deseti dnech a zapojení USA pravděpodobně oslabily ambice Teheránu na získání vlastní jaderné bomby, způsobily tamnímu režimu dosud největší krizi od islámské revoluce na konci sedmdesátých let a potvrdily ztrátu někdejšího vlivu v Sýrii, Libanonu či Iráku. Možná také končí éra, kdy si Írán v citlivém regionu s rozsáhlou produkcí ropy dokázal udržovat pozici významného protivníka Západu. Přímý úder z USA nakonec přišel od prezidenta, jehož voliči nechtěli další vojenské akce v zahraničí.  

Od Gazy k náletům na Írán

Mocenská eroze Íránu začala už v říjnu 2023, kdy teroristé z Hamásu zmasakrovali a unesli stovky Izraelců. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua zahájila odvetnou akci v Pásmu Gazy, která fakticky trvá dodnes, a zdecimovala tamní jednotky a vybavení Hamásu. Souběžně Izraelci pozabíjeli elitu šíitského hnutí Hizballáh, když v září loňského roku dálkově odpálili nálože nastražené v jejich pagerech a vysílačkách. V prosinci se zhroutil režim diktátora Bašára Asada v Sýrii a Írán tak přišel o důležitou výspu svého vlivu.

Izraelské útoky zahájené 13. června do značné míry odstavily protivzdušnou obranu Íránu a zabily několik jeho předních vojenských velitelů a vědců. Nejdůraznější ránu uštědřily režimu sobotní americké nálety. 

Detaily z operace Půlnoční kladivo (Midnight Hammer) v neděli odhalili ministr obrany Pete Hegseth a šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine. Hegseth a Caine zdůrazňovali, jak byla akce utajovaná a jak ji provázela řada maskovacích manévrů. Američané se snažili akci kamuflovat například vypuštěním informace o vyslání skupiny letounů B-2 ze základny v Missouri na tichomořský ostrov Guam. Zároveň Bílý dům částečně ukolébal celý svět čtvrtečním prohlášením, že prezident Trump rozhodne o případném nasazení amerických vojáků „během dvou týdnů“, což vyvolalo dojem, že si Washington vyčlenil tuto dobu pro možnost dohody s Teheránem. 

Trump ale v sobotu svolal přední členy administrativy do krizového velína – „situační místnosti“ – a v červené golfové čepici s nápisem „Udělejme Ameriku znovu velkou“ dohlížel na celou operaci. Šlo nepochybně o vzkaz pro příznivce z hnutí MAGA, ve kterém je silně rozšířený odpor vůči americkým vojenským akcím v zahraničí. Ministr zahraničí Marco Rubio v nedělním rozhovoru pro stanici Fox News naznačil, že prezident rozhodl o bombardování až těsně před začátkem akce.

Zatímco svět očekával jednání s Íránem a zaregistroval zprávy o přesunu letounů B-2 do Tichomoří, jiná skupina těchto strategických bombardérů s povrchovou ochranou proti radarovému zaměření potají vzlétla v sobotu v noci východním směrem k Blízkému východu, aby po 18 hodinách a tankování za letu shodila na íránská jaderná zařízení celkem 14 laserově naváděných bomb GBU-57 MOP. Tyto pumy jsou speciálně vyvinuté na ničení podzemních cílů a disponují jimi pouze Spojené státy.  

Žádný z amerických letounů nebyl sestřelen a Teherán útok zatím neopětoval. „Íránské stíhačky nevzlétly a zdá se, že íránské systémy protiletadlové obrany nás během mise neviděly,“ pochvaloval si na tiskové konferenci generál Caine. Všechny tři jaderné provozy podle něj utrpěly „extrémně těžké škody“. Podle ministra Hegsetha operace trvala celkem 37 hodin, delší byla jen 40hodinová akce B-2 proti cílům v Afghánistánu v roce 2001. 

Podle údajů Pentagonu bylo do operace nasazeno celkem 125 letadel a součástí bylo i vypuštění 24 raket Tomahawk z ponorky v Arabském moři. „Neviditelných“ letounů B-2, které jsou chloubou americké zbrojovky Northrop Grumman, se podle dostupných informací vyrobilo jen 20, jeden stroj má hodnotu více než jednu miliardu dolarů. Bomby GBU-57 byly v ostrém nasazení použité vůbec poprvé. 

Rusko nepomohlo, Evropa mimo

Izraelské nálety ani americká sobotní akce zatím nepodnítily žádnou další velmoc k vážnějšímu manévru na obranu Íránu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v neděli novinářům v Turecku řekl, že plánuje v pondělí odcestovat do Moskvy, těžko se tam ale dočká více než slovní podpory. Teherán sice v lednu podepsal s Ruskem smlouvu o strategické spolupráci a na začátku Putinovy ​​invaze na Ukrajinu byl klíčovým dodavatelem bojových dronů, Kreml však po zahájení izraelských útoků jasně vzkázal, že smlouva neobsahuje žádné závazky ke vzájemné obraně. 

Čína „důrazně“ odsoudila americké útoky jako porušení mezinárodního práva, Teheránu ovšem také nenabídla pomoc. Podle Bloombergu přitom odebírá 90 procent Íránem vyvážené ropy. Sousední země Íránu v Perském zálivu vyzvaly ke zdrženlivosti a varovaly před potenciálně ničivými důsledky pro region, pokud Írán podnikne odvetné kroky proti americkým cílům na Blízkém východě.

Bez reálného vlivu zůstala Evropa se svými snahami o diplomatické řešení. Trojice zemí – Británie, Francie a Německo – v pátek jednala s íránským ministrem zahraničí, rozhovory ale nedospěly k žádnému konkrétnímu závěru. Podle zdrojů agentury Reuters evropští lídři netušili, že Američané o víkendu zaútočí. 

Co bylo zničeno?

Ačkoli Trump řekl, že tři íránská jaderná zařízení byla totálně zničena, nezávislé potvrzení jeho slov zatím chybí. Podle tří informovaných nejmenovaných zdrojů, na které se odvolává agentura Bloomberg, útoky spíše zkomplikovaly další hledání umístění íránského uranu a mohou motivovat Írán, aby svůj jaderný program ještě více utajil. 

V zemi stále působí inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii a snaží se posoudit rozsah škod. Nedělní satelitní snímky od společnosti Maxar Technologies ukazují nové krátery ve Fordu, možné zřícené vchody do tunelů a krátery na vrcholu horského hřebene. Velká budova, která mohla sloužit k ovládání ventilace podzemních obohacovacích hal, se jeví nepoškozená. 

Na snímcích z Natanzu je podle Bloombergu vidět nový kráter o průměru asi 5,5 metru. Společnost Maxar Technologies uvedla, že tato nová prohlubeň je přímo nad částí podzemního obohacovacího zařízení. Zatím však neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že útok prorazil až do hal 40 metrů pod zemí chráněných osmimetrovou železobetonovou výztuží.

Podle některých odborníků by údery mohly mít spíš opačný efekt, než si USA a Izrael slibují. „Samotné vojenské údery nemohou zničit rozsáhlé znalosti Íránu o jádru,“ citoval Reuters z prohlášení washingtonské Asociace pro kontrolu zbrojení. „Údery íránský program zpomalí, ale za cenu sílícího odhodlání Teheránu obnovit své citlivé jaderné aktivity, což ho možná přiměje ke zvážení odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a případně i k vyzbrojení,“ dodala organizace.